A je tu poslední úsměvný příspěvek k dnešnímu tématu NEKECEJ MI DO ŘÍZENÍ, i když věřím, že tehdy čtenářce Evě do smíchu zrovna nebylo..


Nastal večer, nasedla jsem do auta a vyrazila pro sestru. Asi půl hodiny před koncertem jsme dojely před halu a ouha, všechna dobrá místa na parkovišti už byla obsazena a na mě zbylo jediné u plotu mezi dvěma policejními auty. Tak jsem „čumákem“ hrdě mezi ně zajela.

Koncert byl skvělý, ale jak se chýlil ke konci tak jsem už dostávala strach, jestli se mi podaří dobře vyjet, přece jen couvání nebylo moji nejsilnější stránkou. Koncert skončil a my jsme vyrazily k autu. Nasedly jsme a já nastartovala, vzhledem k tomu, že auto bylo zamrzlé jsme nechala nějakou dobu běžet motor. Když už se mi zdálo, že je to dobré, tak jsem se pokusila vyjet, ale pak jsem si řekla, že požádám muže zákona, aby mi ukazoval, tři policisté se bavili u auta, které stálo po mojí pravé straně a čtvrtý stál kousek od mého auta z levé strany, poprosila jsem ho tedy se stáhnutým okénkem jestli by mi mohl radit při couvání, on nebyl proti, takže jsem se dala do toho. Vše bylo O.K. vyjela jsem na cestu, poděkovala a chtěla vyrazit, ale vyrazit dopředu, bohužel jsem v tom usilovném snažení couvání nesrovnala kola a auto poskočilo přímo k policejnímu vozu co stálo zprava od mého auta a kde si povídali tři policisté, jeden mi skočil na kapotu auta, jeden uskočil a jednoho jsem přimáčkla k jejich autu. Srdce mi bilo tak usilovně, že to snad bylo vidět i přes zimní bundu a něco mě tlačilo do hlavy, v tom úleku jsem stála na spojce a brzdě a do hlavy mě tlačila střecha auta. Mezitím doběhl policista, který mi před chvílí radil s couváním a docela hlasitě mi nadával, že jsem mu málem zabila kamarády, naštěstí se nikomu nic nestalo a oni mě snad zázrakem nechali odjet.

Odvezla jsem domů sestru a v pořádku dojela i já sama. Až doma jsem se rozklepala a přiznám se za volant jsem už nesedla. Opravdu se bojím řídit a nerada bych někoho ohrozila, takže se nechávám vozit.

Všem řidičům a řidičkám přeji tisíce kilometrů bez nehod.

H.Eva