Svůj pohled na jev „Dežaví" zaslala k dnešnímu tématu také čtenářka Elioza. Co si o něm myslí a prožila ho někdy, to se dozvíte v této novince...
Následující text zaslala k dnešnímu tématu čtenářka Elioza. Téma dne pomalu končí, už mi další příspěvky neposílejte, těšte se na vyhlášení...
„Dežaví" je, ale...
„Dežaví" je naprosto úžasně smyslné slovní spojení, které vám ze rtů lehce splyne. Málokdo ví, co znamená, málokdo ví, jak jeho název vznikl, skoro nikdo neví, jak vzniká ono samo a už vůbec nikdo neví, co ho způsobuje.
A vy po mě chcete, abych se k tomuto dnes vyjádřila???
Stavy déja vu se mi občas přihodily. Více v dětství, než nyní v dospělosti. Jen pár vteřin či minut jsem při něm měla dojem, že už to samé se mi někdy dřív přihodilo, že se někdy to samé prostě už stalo. Ale nemohla jsem si vzpomenout, kdy.
Slovo od slova, krok od kroku, lísteček, strom či prostředí bylo srovnatelné s mou „vzpomínkou" z kdysi dávna, o které jsem dosud netušila. Bylo mi to takříkajíc povědomé. A povědomí nemá daleko od podvědomí. Takže jak je to tedy??? Těžko říct...
Déja vu se skutečně stává a tento stav může leckdo zažít i si ho prožít. Leckdy se jedná jen o pár sekund, maximálně pár minut. Jsme v tu chvíli tak konsternovaní a překvapení, že nám to vše připadá jako sen při plném vědomí. A kdo není příliš senzibilní, nehledá za tím větší význam, než potřebuje. Nezatěžuje se prožitým „dežaví". Bere tuto „momentku" jako zajímavost a zpestření života, leckdy nudného a šedivého.
Tak proč nevěřit v jakési nadpřirozeno, které se navíc dosud nepodařilo vědecky prokázat? Domněnky a vzpomínky... A připomínky??
Nejsou potřeba...
Málokdo se tímto stavem zatěžuje a trápí. Jsou i jisté vyjímky. Já se k nim neřadím. Každý si své „dežaví" užívá svým vlastním způsobem a má na to plné právo. Já ho nevyzdvihuju víc ve svém životě, než je třeba.
Myslím si, že každý by si měl zachovat chladnou hlavu při prožívání svého „dežaví". Pokud má s tím větší problém, měl by vyhledat odbornou pomoc. Déja vu by se nemělo také zaměňovat s jinými psychopatickými stavy mysli.
Loučím se s vámi pro dnešek a musím přiznat, že jsem toto ještě nikdy neprožila, ještě se mi to nikdy nestalo. Takže toto všechno není mé „dežaví". Je to holý fakt a skutečnost...
Elioza
Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.
Téma dne: Déjà vu
- Prožila jste někdy déjà vu?
- Jakou situaci byste chtěla prožít znovu?
O tom bylo dnešní téma. Níže vidíte dárek, který získá jedna z dnešních přispěvatelek...
Rychloturnaj v piškvorkách
Dnes hrajeme Rychloturnaj v piškvorkách. Více na následujících odkazech...
- Rychloturnaj v piškvorkách: Pravidla (klikni)
- Sledovat turnajové hry můžete tady: Rychloturnaj (klikni)
Nový komentář
Komentáře
elioza — #5 omlouvám se,nečetla jsem dost pozorně a reagovala jsem spíš na závěr článku,je to tak jak píšeš
Léthé — #4
super...pak jsme zajedno
SNÍŽEK — #3
ale já ho zažila, je to napsané v článku, pouze a jedině tento článek není déva ju...jak jsem uvedla v závěru...já si název článku nevymyslela, byl mi přidělen!!!
elioza — #2 mě nešlo o "výslovnost", taky tomu říkám a píšu různě, ale o můj názor na nento jev.
Eliozo,to,co jsi nezažila neznamená že neexistuje,jen to,že tomu nevěříš,můj muž a syn taky ničemu nevěří,možná až to zažijí tak změní názor,svůj názor ale nikomu nevnucuju
Léthé — #1
vždyť je to fuk, každý si to může vyslovovat, jak chce...někdo "dežavůůů", někdo "dežavíííí", někdo třeba jinak...máme demokracii, ne

DÉŽAVúúúúú ...to abych se neopakovala