Milé ženy (a to malé procento mužů, co sem nahlíží), za nejkrásnější květinu považuji královnu květin a to růži. Avšak nejoblíbenější květinou jsou pro mne tulipány.

Což byl samozřejmě problém, když mne muž chtěl potěšit k 30-tinám, a nechtěl jít do lesa ke dvanácti měsíčkům vyprosit na chvilku jaro, zasadit pár cibulí  a čekat až tulipány rozkvetou. Dostala jsem tedy kytici nádherných třiceti rudých růží. Slzela jsem dojetím a taky mi jich bylo líto...

Vrátím se k tulipánům..před pár lety jsme jeli na dovolenou do Holandska, jásala jsem jako když se dostaví ve dvaceti vaše dny potom co se neplánovaně opozdily... Všude nádherná příroda,pole s tulipány a já se těšila na největší květinovou burzu květin na světě...inu, poprvé bylo zavřeno byl svátek nějakého Luchrupána či co...inu nevadí, po několika dnech jsme jeli sto třicet kilometrů znovu, abychom se dozvěděli, že je opět zavřeno kvůli svátku svatého Ťamtuli.... kdyby v tu chvíli můj muž zamával byť jen tulipánem před nosem jak jsem byla naštvaná, utrhala bych mu lístečky a zadupala je do země. Mluvím samozřejmě o tulipánu....

Květinou, kterou mne nepotěšíte, když už byste tedy chtěli.... je rozhodně karafiát. Nemůžu si pomoci, je to pro mne květina pohřební...Jako dítě jsem povinně trávila nedělní dopoledne s rodinou na hřbitově...pro prcka fakt otrava, trošku jsem se bála, trošku jsem se nudila... a jednou jsem měla takovou radost, že už jdeme k autu a jedeme domů, že jsem se rozběhla a o hrob si rozkřápla hlavu...poslední obrázek byly tři osamělé karafiáty v tenké špinavé světlé vázičce na hrobě, který mi vyseknul na čele skobu...samozřejmě by se podle toho dal napsat jistě poutavý příběh, stejně jako o chlapci s jizvou ve tvaru blesku, který kolegyni Rowlingové přinesl slávu...Ale to by se u nás asi nechytlo...

Mám sestru. Mám vlastně dvě, ale chci zmínit mou nejstarší prima sestru. No tak dobře, mám i bratra... Ale zpět k mé nejstarší sestře! Miluje květiny! Je to přímo  lékařka květin.... Ona si s nimi povídá, opečovává je a moc jim rozumí. Mám ji strašně moc ráda. Tu sestru. Její talent, jak dokáže už evidentně zesnulé květiny oživit, je úžasný. Já květinám nerozumím, když je zalévám, hynou. Když je nezalévám, hynou také...Divné co? Považuji květiny za rozmařilé a jsem šťastna, když si některá nechá domluvit a po resuscitaci mi zdobí dům či zahradu...a ejhle, existují i otrlé květiny, co mi tu bují jako plíseň na hermelínu....Překvapivě se zde daří tropickým květinám a na zahradě levanduli a růžím... Těším se na jaro, až se vše zazelená a bude jasné, co na zahradě přežilo.

Upřímně závidím majitelům krásných rozkvetlých zahrad a doufám, že se k tomu, i přes můj odpor hrabání v zemi, také dopracuji!

Nicméně se říká, že květinou neurazíš... a zřejmě to je pravda, protože mě neurazí ani kaktus či ozdobný bodlák....Ona i čerstvě posečená tráva krásně voní....

Hezký slunný  den 

Eliana

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

 

Napište mi i vy jaké květiny jsou vám nesympatické a jaké naopak a proč, na redakce@zena-in.cz