Další, velmi povedený aprílový příběh nám poslala čtenářka s nickem DarkAngel. My jí děkujeme a vy si přečtěte, jak ji aprílově vypekl její manžel.
Krásné Aprílové ráno všem! Už je to nějaký ten čas, co si na Aprílové žertíky dávám pozor - ba co víc - už jejich realizaci neprovozuji. Stala se mi osudná nemilá zkušenost, kdy byl žertík myšlen ve vší počestnosti, nicméně ve finále nějak ... no řekněme - nebyl pochopen.
Ano, já byla tou pomyslnou „aprílovou obětí“. Že je Apríl jsem pochopitelně věděla, nicméně jsem na Aprílové žertíky nějak neměla náladu, a ani pomyšlení na to, že bych celý den seděla a přemýšlela nad tím, jak a kde koho napálit.
Byl večer a já byla téměř ujištěná, že dnes jsem se Aprílu zdárně vyhnula. Manžel byl v práci, ale za krátko se měl dostavit domů. Večeře byla nachystaná, doma uklizeno a já se těšila na pěkný večer ve dvou. Začala jsem se nudit. Pustila jsem tu prokletou krabici jménem počítač a začala surfovat na netu. Pročítala jsem nové vtipné prezentace, které mi poslaly kolegyně z práce, a najednou jsem narazila na neznámou e-mailovou adresu s přiloženým souborem - fotografií.
Fotku jsem otevřela (jsem přece baba zvědavá), ale to jsem neměla dělat. Na ní byl můj muž s neznámou ženou v restauraci!! Pod fotkou byl připsán jen kratičký vzkaz - Už jsem se na to nemohl dívat a musel ti to říct. Když jsem zapátrala v paměti, uvědomila jsem si, že mailová adresa patří jeho kolegovi z práce (oba pracují v počítačové firmě).
Fotku jsem vytiskla, sbalila manželovi kufry (jsem horká hlava), vystrčila je přede dveře a čekala jsem, co bude. Manžel přišel později. V hlavě se mi honily nejrůznější scénáře - určitě byl zase s ní! Před dveřmi se zastavil. Do smíchu mu očividně nebylo. Pak spatřil fotografii a začal se řehtat na celé kolo. Zvonil a prosil, ať ho pustím dovnitř, že to byl jen hloupý žertík!!!!
Po necelé půlhodině došla i má trpělivost a nad poblázněným manželem (jistě se musel zbláznit, jak jinak!) jsem se slitovala. Vzal si dovnitř kufry - že prý divadlo pro sousedy už jsme nadělali dost. A hned věděl, která bije. Otevřel svou mailovou schránku, ve které byla jeho fotografie + další druhá fotografie nějaké kočky v restauraci. Konečně i mě svitlo. Na jedné fotce seděl můj muž sám u pracovního stolu v práci a na té „důkazové“ seděl ve stejné pozici a stejným výrazem akorát u stolu s nějakou blondýnou.
Pochopila jsem. Jeho dokonalý kamarád - počítačový grafik - na mě ušil pořádnou boudu! Dali si tu práci a ve photoshopu vytvořili skutečně věrohodnou fotografii, kterou by člověk ani za mák neodhalil! Když začal manžel infantilně řvát Apríl, měla jsem sto chutí mu ty kufry vyhodit znovu! Copak tohle se sakra dělá?
A jak to nakonec dopadlo? Po vybalení kufrů si chtěl získat mou náklonnou v ložnici. Svolila jsem, zůstala jsem v posteli, manžel šel otevřít šampaňské a po příchodu uviděl svou spící ženu s vlastnoručně napsanou cedulkou Apríl! Do rána jsem se zapřísahala, že neotevřu ani jedno oko! Nakonec můj milovaný vypil šampaňské - oslavil Apríla a usnul spánkem NEspravedlivých!
A tohle nebyl Apríl!!!
DarkAngel
Měli to opravdu velmi dobře vymyšlené, ale přece jenom, nehlodal ve vás malý červíček pochybností?
Co byste v případě DrakAngel dělaly vy, milé ženy-in? Myslíte, že už to byl fór trochu přes čáru? Napálil vás někdo podobně drsným způsobem? Napálila jste někoho vy? Považujete Apríl za hloupý, nebo vás baví? Napište nám
Nový komentář
Komentáře
vodfon — #7 obávám se, že bych ji našla den potom a to by už teda ale Apríl moc nebyl
To jsou přesně vtípky co nemusím
A co kdyby jsi tu fotku v počítači nenašla, to by byla jeho práce zbytečná?
heligona — #5 pravda pravda
DarkAngel — #4 doufám, tvrdit to samozřejmě nemůžu
Ale co, chlapi jsou potvory a občas nějaká bouřka je třeba
heligona — #3 já nevěřila cizímu chlapovi, nýbrž té fotomontáži
Řekni Heli, ty bys zachovala chladnou hlavu?
To je tak, když někdo věří cizímu chlápkovi, místo vlastnímu muži
Ale nakonec to dobře dopadlo
No to víte, že ano Danuško! Ale když jsem viděla ty dvě fotky, které dali dohromady
tak mi to bylo jasné a bylo po pochybnostech. Teď se tomu už jenom směji, nicméně po tom incidentu mi do smíchu zrovna dvakrát nebylo
Měla jsem sto chutí zahrát si na pořádnou Xantypu a přerazit o něj náš BOHUŽEL umělohmotný váleček!
ošklivý žertík...