A za co? Za to, že se z něj před dvěma lety stal včelař. Pořídil si včelín, nakoupil úly, nástavky a celou včelařskou výzbroj a od té doby tomuto náročnému koníčku naprosto propadl, píše mimo jiné čtenářka s nickem Bohuša na adresu svého muže.
Zdravím vás milé dámy, zrovna dneska mě ten můj „andílek“ tak vytočil, že jsem si řekla, že chválit ho nebudu, ale....pochválit ho musím a moc. A za co? Za to, že se z něj před dvěma lety stal včelař. Med mám moc ráda a roční spotřeba medu v naší rodině je opravdu velká. Na medu ujíždějí i děti a když se nám před dvěma lety narodilo třetí dítě, manžel řekl: „Matko dost, ode dneška med kupovat nebudem, bude ze mě včelař. Máme tři děti, takže jdu do toho“!!!!
První, co mě napadlo, bylo, že se asi pomátl na rozumu, ale on to myslel naprosto vážně. Pořídil si včelín, nakoupil úly, nástavky a celou včelařskou výzbroj a od té doby tomuto náročnému koníčku naprosto propadl. Ke včeličkám chodí často, momentálně včeličky léčí. Nedávno zakrmoval.
Obětoval se opravdu moc, když přijde z práce, místo, aby si chvilku odpočinul, jde do včelínu a kontroluje včeličky, jestli se jim dobře daří...tato jeho vášeň je časově i finančně náročná, ale můj „andílek“ je štastný za to, když v létě vidí, jak jsem se nad čerstvě vytočeným medem rozplývám blahem...a ti naši tři čertíci se olizovali tak, že manžel měl i slzy v očích.
A tak mu za to opravdu moc děkuji. A to, že mě vytočí, zrovna tak jako dneska, mu co nejdřív odpustím! Díky, ty můj „andílku s růžkama“, díky MOC!
Medový pozdrav všem posílá Bohuša
P.S. Posílám foto toho jeho králoství,do kterého zapojuje už i naše děti
Milá Bohušo, já jsem si vždycky myslela, že včelařem se člověk musí narodit. Že není jednoduché začít z ničeho a bez zkušeností. Ale jak píšete, možné to je a váš manžel má i můj obdiv.
Čím se pochlubíte vy, milé ženy-in? Dnes pějeme pochvalné ódy na své partnery. Přidáte se? Věřím, že ano.
Své příspěvky adresujte na: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
A já potvrzuju, že med od "Bohušových" je skutečně úžasný - měla jsem to štěstí, že mi Bohuša darovala sklenici. Jedla jsem ho přímo nábožně - to bylo jiný kafe, než ten kupovaný v supermarketu...
enka1 — #1 Já jo.
tvůj manžel má úžasného koníčka
Včelaře obdivuji.Skvělý koníček
moc hezky napsaný medový příběh a pochvala
Včelaře nechápu.To ale neznamená, že neobdivuji