První příspěvek k dnešnímu tématu poslala čtenářka Alena, vzpomíná v něm na dovolenou ROH v Bulharsku a na jedno podařené koupání při měsíčku.

Dobré ráno v redakci

Vaše dnešní téma ve mně vyvolalo jednu hodně veselou vzpomínku na dovolenou v Bulharsku, kam jsem jela ve svých 17 letech sama s  mamkou. Byla to jedna z mých prvních dovolených u moře.

Byla to podniková dovolená ROH a každý takový turnus měl svého vedoucího zájezdu, u mamky v práci to byl jeden místní seladon, před kterým, která neutekla na strom, tak.., alespoň se to o něm v práci říkalo. Dělal i vedoucího našeho turnusu. Už v autobuse se tvářil velice důležitě, já jsem ho ale osobně neznala, jen z vyprávění.  Ale stejně mi tak hrozný nepřipadal, dokonce mi připadal i pohledný, a protože jsem ho „opravdu“ neznala, jako jediná jsem opětovala i jeho úlisné úsměvy. „Nech toho“ okřikovala mě mamka celou cestu, „víš, co je to za hňupa? “ 

„Mně se zdá normální“ řekla jsem a začala jsem se s ním už v autobuse normálně bavit. Pan vedoucí byl svobodný mládenec, mohlo mu být tak 35, 40, v sedmnácti to moc neodhadnete, všichni nad pětadvacet už jsou staří. Asi druhý den našeho pobytu, když už byly veškeré důležité starosti  s ubytováním turnusu, stravou apod. zařízeny, se pan vedoucí začal věnovat také zábavě a sám sobě, a začal u mě. No, prostě začal mě natvrdo balit. Mně, jako mladé holce to dělalo celkem dobře a vždy když se mamka nedívala, tak jsem po něm mžourala taky.

Jednou odpoledne se mamce udělalo špatně, asi něco snědla nebo měla úpal, už nevím  a zůstala celý den na pokoji. Šla jsem k moři sama..a šup dup, pan vedoucí mi byl najednou v patách.  Pozval mě na skleničku a pak, jestli bychom se nešly vykoupat, já, že ano, ale z něho vypadlo, že ví o místě, kde můžeme být bez plavek.  To jsem odmítla a velmi neuváženě jsem řekla, že jedině za tmy, kdyby mě nikdo neviděl. Panu vedoucímu zasvítily očička a domluvily jsme se na 10 hodinu večer,  že se sejdeme na jednom místě na pláži. Mamce jsem řekla, že jdu s jednou holkou, která byla s námi také na dovolené.

Pan vedoucí přišel vyvoněný jak reklama na kolínskou, tím množstvím co na sebe nalil, chtěl asi zahubit všechny živé tvory v moři,  abychom byli úplně sami. Usmíval se jak měsíček, který nad námi svítil a už se nemohl dočkat až hupneme nazí do moře. „Ale nedívejte se“, řekla jsem jak trdlo. „Nedívám“ zakřičel rozjařený pan vedoucí, který už se plácal ve vodě. Najednou však ztichl jak pěna na vodě. Žádné volání, žádné narážky, nic. „Proboha, kde je? Snad se neutopil?“ Hledala jsem pohledem na hladině, ale viděla jsem jenom nějakou holou hlavu, na které se blýskal záblesk měsíce.  Milému seladonovi totiž uplavala paruka.:) a on ji horečně hledal, ale nenašel. No změnil se k nepoznání. V Bulharsku samozřejmě žádnou nesehnal a tehdy nebyli holohlaví muži tak in jako dnes. Chudák byl celou dovolenou jak zmoklý králík, jeho sebevědomí šlo o tisíc procent dolů a ani jednou se na mě po celý zbytek dovolené nepodíval. Zato ženské se mohly umlátit smích, hlavně ty, které to netušily.

Alena

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

________

Jo, dovolené ROH, to byla vždy legrace už na samém začátku.

Alenko, děkuji Vám za příspěvek a buďte ráda, že mu ta paruka uplavala, kdoví, co by se stalo, kdyby neuplavala.:).. Kaňour jeden.:)

Pěkný prázdninový den

Saša

Téma dnešního vydání 8. července 2011 zní: Zážitek z dovolené

  • Ten nejabsurdnější (viz. dnešní tematický článek o výměně manželek.:)
  • Ten nejšílenější
  • Ten nejhorší
  • Proč?
  • S kým?
  • Jak?
  • Kde?
  • Co?

Pište na redakční e.mail: redakce@zena-in.cz

Jeden z dovolenkových příspěvků odměním dvěma CD: Jiří Krampol -Košilaté historky, a komu se Krampolův humor nelíbí a chce zůstat vážný, může sáhnout po druhém CD, po vážné hudbě: klasika - Johann Sebastian Bach

krampol

 

 

Reklama