Nesprávný neodborný postup při složitém provádění testu může mít za následek falešné výsledky. Zásadním problémem mediálně propagovaného výrobku byl rozpor mezi textem příbalové informace v angličtině a jeho českým překladem.
V prosinci loňského roku proběhla ve sdělovacích prostředcích masivní mediální kampaň upozorňující veřejnost na Domácí test na HIV, jejímiž tvářemi se stali sexuolog Radim Uzel a Agáta Hanychová.
Tisk sděloval: „Šedesát vteřin a víte, jestli máte v těle virus HIV“.
Kromě různých reklamních článků také pořady rozhlasových a televizních stanic ujišťovaly, že lidé si sami doma během několika vteřin ověří, zda jim nehrozí smrtelná nemoc AIDS. Podobné články se objevují i nyní a jejich cílem je maximální podpora prodeje těchto testů.
U průměrně informovaného člověka mohou navodit dojem, že si po rizikově strávených hezkých chvilkách jen dojdou koupit test a už během minuty mohou mít jistotu...
Bylo by skvělé, kdyby to bylo tak jednoduché, ale realita je jiná. Protože se jedná o nabídku výrobku ve volném prodeji v mnoha lékárnách, který může mít nedozírný dopad na zdravotní situaci celé populace, stal se tento propagovaný diagnostický prostředek předmětem kontroly inspektorů ČOI.
Když inspektoři zjistili zásadní rozpor mezi textem originální příbalové informace od výrobce v anglickém jazyce a jejím překladem do češtiny, bylo zřejmé, že se jedná o velmi závažný problém.
Výrobce v originálním příbalovém letáku přesně specifikuje, že test smí používat pouze vyškolený personál ve zdravotnických zařízeních, klinických laboratořích, při poskytování první pomoci a v lékařských ordinacích.
Dále také výslovně uvádí, že test není určen pro domácí testování.
Toto původní vymezení bylo v českém návodu pozměněno na strohou větu „test je určen pro profesionální jednorázové a rychlé použití“, která v rámci čtyřstránkové informace napsané malým písmem snadno může uniknout pozornosti člověka, který si pod vlivem reklamy již výrobek koupil a očekává od něj odpověď na velice zásadní otázku. Skutečnost, že text příbalového letáku je právě s ohledem na předpokládanou cílovou skupinu psán odborným jazykem, je jen jedna stránka problému.
Druhou, neméně vážnou, je vlastní praktické provedení testu. Ten se skládá celkem ze sedmi komponentů a pro laika bez zdravotnického vzdělání je jeho správné použití velice obtížné. Výsledkem nesprávného provedení testu mohou být falešné výsledky, což je varianta daleko škodlivější než nejistota.
Na základě těchto zjištění Česká obchodní inspekce uložila kontrolované společnosti opatření k nápravě, které bylo splněno. To konkrétně znamená, že bude-li česká verze příbalového letáku v souladu s anglickým originálem, může společnost výrobek dále prodávat.
V takovém případě pak každý člověk nese odpovědnost za koupi a použití výrobků, které nejsou pro laické použití určeny.
Stejně jako je samozřejmé, že si nikdo nebude doma operovat slepé střevo nebo plombovat zub, ale vyhledá odborného lékaře, mělo by být samozřejmé, že nebude používat diagnostiku, která není určena pro sebetestování, neboť také ta patří do rukou odborníka. Jestliže nelze legislativně bez zákonného důvodu omezit prodej určitého výrobku, je třeba o těchto výrobcích na trhu přesně a pravdivě informovat, aby nedocházelo k jejich nesprávnému používání.
Doporučení ČOI:
Na diagnostických prostředcích určených pro běžného uživatele v domácím prostředí musí být vždy zřetelně uvedeno, že jsou určeny pro sebetestování. Tyto výrobky jsou uzpůsobeny tak, aby byly návody srozumitelné, výrobky snadno použitelné a dávaly spolehlivé výsledky i při laickém použití.
Diagnostika, kde takové označení chybí, patří do rukou odborníků.
Nový komentář