Kardiovaskulární onemocnění nebolí, a tak péči o naše srdce často podceňujeme. Na co všechno bychom měli myslet? A je všechno to, co o zdraví srdce víme, založené na pravdě?

Mýtus č. 1: „Infarkt s týká především mužům“
Úmrtnost na infarkt je u obou pohlaví srovnatelná, v roce 2017 zemřelo na infarkt myokardu v ČR 4 707 osob, 2 673 mužů a 2 034 žen. Rozdíl, který se mnohdy zmiňuje, je věk, ve kterém člověka infarkt často zasáhne. Udává se, že muži dostanou infarkt většinou v mladším věku než ženy. Předpokládá se, že příčinou je ochranný vliv ženských pohlavních hormonů, do období menopauzy. Není to však něco, na co by dámy mohly spoléhat.

Mýtus č. 2: „Jestli mě někdy potkají problémy se srdcem, bude to nejdříve po padesátce“
Nezdravý jídelníček a nedostatek pohybu, tolik typický pro současnou dobu, se podepisuje na nás všech. A to i na mladší generaci, která často věří, že je nezničitelná. Onemocnění srdce se stále častěji týkají i třicátníků. Infarkty myokardu u osob kolem třiceti let už přestávají být překvapující. Ani aktivní jedinci, kteří nerezignovali na aktivní způsob života, nejsou zcela v bezpečí. Jedním z rizikových faktorů kardiovaskulárních příhod je totiž i extrémní míra stresu a stále větší nároky na naše tělo.

Mýtus č. 3: „Příznakem infarktu je svíravá bolest na hrudi“
Bolest na hrudi, která se šíří do levé ruky, je typickou známkou infarktu myokardu. U některých pacientů se však může infarkt projevit i jinak, popřípadě může být zcela bezpříznakový. Infarkt myokardu je doprovázen celým spektrem různých symptomů. Pacient může pociťovat dušnost, náhlou žaludeční nevolnost, infarkt může doprovázet pocení a bledost. V případě pochybností je doporučeno kontaktovat zdravotnickou záchrannou službu.

Mýtus č. 4: „S nízkou hladinou cholesterolu mému srdci nebezpečí nehrozí“
Bylo dokázáno, že vysoká hladina cholesterolu zvyšuje riziko kardiovaskulárních příhod na trojnásobek. Je však třeba myslet i na další rizikové faktory, které hrají významnou roli v rozvoji kardiovaskulárních chorob. Vedle vysoké hladiny cholesterolu k nim řadíme vysoký krevní tlak, obezitu, cukrovku nebo například kouření. Je třeba znát své hodnoty cholesterolu a pokud nejsou v normě, je nutné učinit dietní opatření a/nebo užívat pravidelně předepsané léky. Současně musíme myslet i na další rizikové faktory.

Mýtus č. 5: „Pro zdraví srdce je třeba vynechat v jídelníčku tuky“
Omezení tuků v našem jídelníčku při ohledu na zachování zdraví našeho srdce je jedním z dlouhodobě zažitých mýtů. Je třeba dávat pozor na nasycené tuky: máslo, sádlo, ztužené tuky, uzeniny, tučné maso. Daleko lepší je nahradit je zdravějšími nenasycenými tuky, které jsou obsaženy v olivovém oleji, řepkovém oleji, v oříšcích, semínkách nebo v rybím tuku. Zdravé tuky jsou pro srdce důležité. A nejen pro něj. Za ideální model jídelníčku pro zdravé srdce se považuje středomořská strava, která je lehká a dobře stravitelná. Je bohatá na zeleninu, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej, luštěniny.

Mýtus č. 6: „Alkohol prospívá srdci“
Souvislost mezi konzumací přiměřeného množství alkoholu a zdraví srdce je předmětem mnoha debat odborníků. Shoda panuje v konzumaci tvrdého alkoholu, kterou odborníci označují za škodlivou a rizikovou nejen pro zdraví srdce. Diskuzi vyvolává střídmá konzumace vína (1-2 dcl) a piva (0,5 l) a jejich pozitivní vliv na srdce. Konzumaci alkoholu není možné doporučit každému, mezi odborníky je navíc mnoho zástupců, kteří konzumaci alkoholu nedoporučují vůbec.

Mýtus č. 7: „Když si občas zapomenu vzít své léky na srdce nebo cholesterol, tak se přece nic se neděje“
Pravidelným užíváním léků by měly být naše zvýšené hodnoty krevního tlaku a/nebo cholesterolu regulovány. Vysazení léků vede opět k navrácení problému. Pravidelné užívání léků je důležitou součástí prevence kardiovaskulárních příhod. Už i občasné zapomínání a vynechání užití léku může vést k závažným komplikacím.

Mýtus č. 8: „Kardiovaskulární příhody se v naší rodině objevovaly a objevují, s tím nic nenadělám“
Rodinná anamnéza a genetické dispozice jsou jedním z významných rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních nemocí. Jak již bylo zmíněno, nejsou však jediným. V žádném případě bychom neměli rezignovat na zdravý životní styl – zdravou stravu a pravidelný pohyb. Měli bychom se vyvarovat kouření a nechat si pravidelně kontrolovat krevní tlak i hladinu cholesterolu. Pokud jsou naše hodnoty zvýšené a lékař nám předepíše léky, dbejme na prevenci kardiovaskulárních příhod jejich pravidelným a svědomitým užíváním.

Mýtus č. 9: „Statiny vyvolávají bolest svalů, aspoň tak to píšou na internetu“
Statiny mohou vzácně způsobit poškození svalů u pacientů užívajících větší množství některých léků. Projevem poškození může být bolest svalů. Skutečně závažné příhody však byly popsány pouze u jednoho z milionu (!) pacientů léčených statiny. Tomuto stavu lze navíc téměř vždy zabránit, protože je většinou předcházen méně závažnými a snadno rozpoznatelnými příznaky. Je zajímavé, že statiny jsou například daleko bezpečnější než aspirin a léky typu ibuprofenu, které si běžně kupujeme v lékárně, často bez vědomí lékaře.

Reklama