Na otázky na téma Srdeční selhání odpovídaly čtenářky napříč celým věkovým spektrem, přičemž největší skupinu tvořily ty mezi 26 a 45 lety (více než 51 %).

Hned na první otázku, co je srdeční selhání, odpověděla mylně více než čtvrtina dotázaných (29 %). Domnívaly se, že jde o onemocnění podobné srdečnímu infarktu, případně o vrozenou srdeční vadu. Ostatní pak správně odpověděly, že se jedná o onemocnění srdce, které může mít více příčin.

Většina dotázaných (77 %) u další z otázek naopak správně vytušila, že počet pacientů se srdečním selháním je v České republice vysoký. Se srdečním selháním tu žije přes 200 tisíc pacientů a každý rok jich dalších 40 tisíc přibyde. To jsou ovšem jen ti, o nichž lékaři vědí.

Co je srdeční selhání?
Pokud srdce není schopno zajistit takový výdej krve, aby pokrylo nároky jednotlivých orgánů, hovoříme o takzvaném srdečním selhání. Děje se tak v situacích, kdy srdce musí buď překonávat zvýšený odpor v krevním řečišti, nebo když je srdeční svalovina nějakým procesem oslabená. Krev, kterou srdce není schopno přečerpávat do oběhu, se pak městná v cévním (nejčastěji plicním) řečišti. Lidské tělo se tomu sice zpočátku snaží bránit, například zvětšením srdce, ale to vydrží jen určitou dobu. Jakmile se srdeční svalovina úplně vyčerpá, srdeční nedostatečnost (selhání) se projeví naplno.

Jaké má srdeční selhání příznaky?

Bezmála polovina (45 %) respondentek přiznala, že netuší, jaké příznaky mohou na srdeční selhání ukazovat. Když pak všechny dotázané čtenářky měly vybrat z nabízeného seznamu ta onemocnění, o nichž se domnívají, že mohou vyvolat srdeční selhání (všechny odpovědi byly správné), nejčastěji (88 %) označily vysoký krevní tlak. Hned v závěsu byly srdeční vady (82 %) a zánět srdečního svalu, tedy myokarditida (82 %). Méně často už spojovaly toto onemocnění srdce s anginou pectoris (77 %) a prodělaným srdečním infarktem (76 %). Málokterá čtenářka pak odhadla, že srdeční selhání může souviset i s astmatem (24 %) nebo s onemocněním ledvin (20 %). Přitom se poruchy funkce srdce a ledvin vyskytují současně dokonce velmi často! Kolem 70 % nemocných s chronickým srdečním selháním trpí též selháním ledvin.

Naprostá většina dotázaných (96 %) ale správně odpověděla, že srdeční selhání může způsobit nevratné poškození srdce.

Je možné srdeční selhání včas odhalit?

Skoro polovina účastnic (46 %) výzkumu bohužel netušila, že srdeční selhání je možné zjistit také pomocí laboratorního vyšetření, tedy za pomoci krevního testu NT-proBNP. Ten snadno a rychle změří hladinu takzvaného natriuretického peptidu, který na srdeční selhání ukazuje. Navíc jej takto lze zachytit dokonce už v raném stadiu nemoci, kdy příznaky ještě nejsou jednoznačné, což netušila skoro čtvrtina (22 %) čtenářek.

Velkým omylem veřejnosti je i to, že lékaři mohou srdeční selhání vyléčit, což si myslí i absolutní většina (54 %) účastnic výzkumu. Bohužel tomu tak ale není. Ba co víc - z celé populace nemocných se srdečním selháním zemře polovina pacientů do čtyř let od stanovení diagnózy.

Může srdeční selhání potkat i vás?

Existenci určité pravděpodobnosti, že by mohlo srdeční selhání potkat i je, si přiznalo bezmála 74 % respondentek. Dalších skoro 14 % dotázaných označilo tuto pravděpodobnost dokonce za vysokou. Naproti tomu jen malou pravděpodobnost onemocnění si připustilo 13 % účastnic výzkumu. Srdeční selhání přitom může postihnout kohokoli z nás. Přestože jeho výskyt stoupá s věkem, nevyhýbá se ani mladším věkovým skupinám.

Zdroj fotografií: www.shutterstock.com

Čtěte také:

Reklama