Nedávno jsem psala o kraji svého dětství. Obdobné vzpomínky mi vytanuly na mysli při návštěvě tety mé kamarádky. Nechtělo se mi tam, ale věta: „To musíš vidět!" probudila mou zvědavost. A viděla jsem. Byt byl plný, tedy spíše jeho stěny. Obrázky v bílých a zlatých rámečcích a v nich romantické výjevy. Bílý jelen v temně zeleném lese, modré jezírko s labutěmi, kvetoucí třešňový sad s růžovou lavičkou uprostřed. Kýčovité krajinky, které jsou
Z
Doma si „zdobím" stěny vlastními kostýmními návrhy a obrázky týkajícími se mé scénografické profese. Ne že bych byla takový samožer, ale byla to tak trochu z nouze ctnost, když nám naše bohatá domácí galerie uplavala v Karlíně. Koneckonců, nevypadá to zas tak špatně a můžu to častěji obnovovat. :-)
D
Kamarádka má zase slabost pro staré mapy a rytiny, prolézá antikvariáty a nadšeně mi hlásí nové úlovky. Další miluje umělecké plakáty a černobílé fotografie.
Ale bývaly doby, kdy jsme v bytech objevili i jiné ozdoby. Dekorace ze zeleného chemlonu, drhané závěsy, výšivky, obrázky vyrobené z pecek od ovoce - vše doma dělané. Nebo plastové rybičky, barevné korálky poskládané do různých obrazců, pánské „zlaté" hodinky nadměrných rozměrů. Nebo drátění Švejci, samorosty, dřevění panáčci, kteří po natažení „pérka" začali poskakovat a hýbat nohama a rukama jak zběsilí. Byla to móda, ale pod hranicí vkusu - nebo aspoň toho mého. Nicméně tyto „poklady" v některých domácnostech najdete i dnes.
Soutěž: parohy
Co bylo a bude věčné, vyjma obrazů, fotografií či plakátů, jsou zvířátka. Nebo spíše jejich pozůstatky. Motýlci ve skleněných vitrínkách, mohutná jelení paroží, vydělaná kančí kůže či vycpané štičí hlavy. Vzhledem k tomu, že jsem vyrostla na vesnici, tak mi tyto „mumie" nevadí. Ale radši si je prohlédnu někde na loveckém zámečku. Doma bych si je rozhodně nevystavila. Nebo vás by snad nadchl pohled do skleněného oka jelení hlavy?
Co vy na to, milé ženy-in?
Co vám visí doma na zdech?
A co tam bylo dříve?
Co byste nikdy na zeď nepověsily?
Parohy? Švejka? Labuť v jezeře?
Máte dodnes schované nějaké dekorace?
Nebo vám vyhovují prázdné stěny?
Napište mi na redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Moje mamka strašně ráda vyšívala a s tetou malovaly, takže doma byly zdi plné jejich výtvorů. Já měla v pokojíku na stěnách plakáty, mamka mě podplatila 500Kč, aby mi tam mohla dát svoje výtvory. Teď ve svém si užívám holých stěn, ale už mě to začíná nudit
obrázky různých rozměrů
* jelikož bydlíme v provizoriu tak nám tam zatím visí pár obrázků z puzzle, hodiny a poličky, těším se do nového až si na zdi dám přesně to, co budu chtít aby to ladilo
* doma u rodičů jsem měla plakáty klučičích skupin, které mi jednou bratr serval - to bylo řevu
* ano přesně to - parohy a jiná zvířata a jejich části, nebo nějaké krajky či kýčovité obrazy a keramiku - nikdy!
* pár obrazů mám schovaných, čekám až je budu mít kam dát
... 2 kůže od divočáka, několik map - jedna je kopií Moravy od J.A.Komenského, pár australských malovaných příšerek, tváře vydlabané z kůry stromu, několik zrcadel, originály krajinek s dřevěnicemi "v zimním hávu"
... toho je.
Miluju obrazy, ještě, že nejsem pracháč, nechala bych v nich majlant.
My měli na podlaze kůže ze psa, ale daly se do ní brebery.
Zkusím si vzpomenout, co nám visí na stěnách:
* určitě hromady polic, kde na každé jsou hromady věcí
* hodiny
* malé ratanové křeslo
* hromady kytek
* pohledy
* šerpa z koncertu AC/DC
* africké masky
* nějaký ten obrázek
* jakási vidlice
* mosazná souprava ke krbu (ten nemáme)
* cca metrový Ježíš na kříži, jehož bederní rouška trochu přípomíná flašku od coca-coly
* nábojový pás k samopalu okolo obrázku pany Marie
* lékárnička
* koupelnová skříňka (do koupleny se nevejde)
* to bude asi tak základ, ale rozhodně si nemyslím, že je to všechno
* jo a ještě ze stropu nám visí ty zmiňované parohy, lapač snů a nějaký samorost
Meander: Já mám za skříní chuchvalce chlupů od koček, páč se tam vysavačem nedostanu. Jo, ty, kdybych si navěsila po stěnách, to by bylo vskutku originální
tyrkys: Honilo by se to po zdech.
Yvaine: Já se těším na přestěhování do většího, abych si mohla pověsit i to, co mám nastrkané za skříní.
Docela před nedávnem jsme se přestěhovali do většího, takže mám spoustu volného místa, ale málo času hledat, čím to zaplnit...tak hodně cestujem a fotíme, aby bylo z čeho vybírat
Manx: Meander: já mám zase všude ryby - to by šlo zajímavě dohromady
V článku mě zaujalo, že obrázky v bytě kamarádčiny tety byly kýče. Ale anděl strážný nad propastí a jelen v říji u babičky byly roztomilé věcičky. Ono hodně záleží na vztahu k věcem a úhlu pohledu.
Mimo všech možných zpodobnění koček, které jsem si buď dovezla z Anglie nebo my je darovali moji fantasielose kamarádi, mám na zdech obrazy od Standy Kahudy
A zadaří-li se, přibude k nim nějaký Míra Hora.
Nevlastní otec je výtvarník a tak jsem vyrostla v bytě, kde nebylo na stěně volné místečko, všude obrazy jeho a jeho kolegů..Možná právě proto preferuji holé stěny. Tedy až na dvě ručně šité panenky z mé skromné sbírky, které jsem si pověsila na stěnu nad počítač. Plánovala jsem pověsit všechny, ale fakt mám v sobě nějakou zarážku
Mno, na zdi mám jednoho gumovýho kostlivce Alberta, jeden plakát a tři obrazy od Zábranskýho a jeden od Oldřicha Tomka a ještě jednoho Tomka si plánuji u něj na chalupě kupiť
Tož tak...
V kuchyni měděné starožitné nádobí (jen 3ks, ale až zbohatnu, bude jich víc
. Jinak máme po bytě mapy staré i nové-manželova vášeň, dvě rodinné fotky a moderní sošky a plastiky z ebenu, jsemť narozena v Africe. Moje mamka sbírá už léta zvonky, takže v jejím bytě jsou jich stovky, je to hezké, ale to utírání prachu bych nepřežila
.
My máme takovou všehochuť: na chodbě dva červeno-černé abstraktní obrazy, v kuchyni kalendář s fotkami z Madridu, dvě plechové cedulky Guiness, v obýváku dva obrazy na hedvábí s čínskými motivy, dvě černobílé grafiky, nástěnka s pohledy, fotkami, poznámkami atd., v ložnici dva obrazy z mého malířského období. Teď jsem si přivezla ruční papír z Velkých Losin, asi zase něco spáchám :)
My máme doma na zdi obrazy a polici. Asi bych si na zeď nepověsila ukřižovaného Ježíše, jak někteří věřící. Má, chudák, tak utrápenej výraz (ne, že bych se mu divila), že by mi to kazilo dobrou náladu.
Protože jsme zrekonstruovali byt, všechna výzdoba "byla odejita" a pořizuji novou, která bude ladit s novým interierem. V obýváku to budou černobílé fotografie z našich cest(Paříž, Brusel, Londýn)a do kuchyně jsem si koupila plechové cedule se starými francouzskými reklamami na kávu, olivový olej a bujon.
Zarámované plakáty. Podobná sestava jako ve Starcích na chmelu" Soudružko, Marx a Seneca, jde to dohromady?"
Jim Morrison, Sean Bean alias Sharpe, Klimtova Judita, Dürerův autoportrét, Che Guevara a mnoho dalších.
Něco obrazů, ale v poslední době hlavně zarámované zvětšeniny fotek od Egiho.