Nevíte, kam v podzimním počasí na výlet? Máte rádi kýčovité Německo? Zvu Vás do Norimberku. Ve Starém Městě to s tou kýčovitostí není tak strašné a sychravé počasí se směrem k Rozvadovu měnilo na příjemnou zasněženou krajinu. Vůz nás sice trošku zlobil, ale palubní desku jsme nakonec osvítili malým světlem přilepeným izolepou a to, že topení topilo, i když nemělo, nebylo během výletu na obtíž, spíše naopak.
Cesta se zdá být dlouhá, ale trvá necelé čtyři hodiny. Výlet se dá stihnout za den, ale nemá smysl se tak honit, protože po cestě lze zvládnout i jiná zajímavá místa. My vyjeli v pátek večer a vraceli se v neděli ráno. Noc jsme strávili v hotelu s typicky nevkusným barevným zařízením, nicméně relativně u centra za cenu, kterou bychom dali i za hostel. Navíc s báječnou obří snídaní formou bufetu. Kdo by odolal. (Hotel se jmenoval Süd – west – park hotel.)
V historickém centru je k vidění především několik krásných kostelů. Parkovat se dá všude, i přímo ve Starém Městě. Na první kostel jsme natrefili hned na Hauptmarktu (ten byl snad nejkrásnější), kde jsme zároveň zakoupili sobě baterky do fotoaparátu. V přilehlých obchodech lze samozřejmě pořídit turisticky mnohem zajímavější věci a totální zbytečnosti, kterými si někteří rádi zaplňují svá srdce a své domovy. Někoho by možná mohlo zajímat, že je zde také informační centrum.
V kostele sv. Sebalda byla výstava fotografií, které dokumentují kostel od dob druhé světové války, kdy byl z velké části zničen, až po téměř dokončenou rekonstrukci.
Budete-li postupovat směrem nahoru, narazíte na starou bránu, která vás přivede až na hrad – Keiserburg s románskou kaplí. Vedle brány se dá k hradu také vystoupat po schodech, kde stojí za zmínku nejstarší hrázděné domy. Z hradu je vyhlídka na město, ze které se dá dobře zorientovat pro návštěvu dalších památek.
Budete-li výlet absolvovat s dětmi, za doporučení stojí muzeum Albrechta Dürera, kde je možné vyzkoušet tehdejší techniku malby, leccos ohmatat a potkat se s lidmi v dobových kostýmech.
Kromě historického Starého Města lze také navštívit Norimberk nacistický – soukromě jsem si tuto návštěvu nazvala – co udělal Bertík Dolfíčkovi. Naleznete tu naprosto obludnou monumentální stavbu nesloužící vůbec k ničemu (původně na slavnostní vypouštění vzducholodí) a o kus dál Ober Strasse Alberta Speera, která vás dovede až k jakési napodobenině Kolosea, ve které je o nacismu celé muzeum – moderní budova vkusně implantována do studeného kamenného monstra.
Po cestě domů – na dálnici směr Plzeň, je hezká zastávka ve Stříbře – hornickém královském městě, které vzniklo přibližně ve dvanáctém století. (Děti se dají trochu unavit na naučné hornické stezce.) Ve městě jsou zajímavé zbytky historického opevnění. Povečeřet, stejně jako dobře posnídat se dá v domě č. 14 na náměstí – což je jeden z nejstarších domů ve městě vůbec. Byl postaven na přelomu 13. a 14. století a patřil tehdy nejreprezentativnějším stavbám hornického města.
Další zastávku doporučuji v Kladrubech, kde řádil Santini a naprosto nezaměnitelně tu přestavil původně gotický klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Koruna sedící uprostřed celé stavby mě utvrdila v názoru, že ten člověk byl opravdu blázen (i opat kláštera, který si jeho projekt vybral).
Mnou nejvíce otřásl nacistický Norimberk. Koloseum mi stačilo zvenku, ani jsem nemusela navštívit muzeum uvnitř. (K tomu mi bohatě stačila dřívější návštěva Terezína u nás...). V kostele sv. Sebalda (i jinde) je patrné, že současné Německo si hrůzy války připomíná stále, někoho možná překvapí, že pouze očima obětí. Místo ich formy se zkrátka všude používá třetí osoba. Už je to prostě historie a tam už jsou jen ONI a ne MY.
Malé fotoalbum z cesty najdete tady:
//zena-in.cz/fotoalba/album.asp?stranka=1&id=3867
Nový komentář
Komentáře
Luciš: nejdřív mám v plánu München a okolí
ale dík za tip
Vivian: navštiv Karlstadt, něco podobného, trochu menšího
gute Idee
vielen Dank für dieser geschickt Artikel
takováhle místa chci poznat