V jednom z předchozích článků jsme probrali otázku stanovení výživného na děti.
V diskusi se objevilo mnoho názorů, že se otcové snaží placení výživného vyhnout.
Dnes si zkusíme objasnit, co si v takovém případě počít, jaké nám právní řád dává možnosti.

Především je dobré vědět, že pokud máme s otcem dítěte o výživném uzavřenou dohodu, a otec ji nedodržuje, je třeba si výživné nechat stanovit soudem.
Rozsudek soudu lze totiž právně vymáhat.
Pokud tedy výživné stanoví soud a otec dítěte i přesto výživné neplatí, máme několik možností, jak dále postupovat :

1. trestní stíhání

Na základě podání trestního oznámení zahájí Policie České republiky trestní stíhání, v rámci kterého by měla shromáždit všechny podklady. Tyto podklady jsou pak předány státnímu zástupci, který věc předloží soudu.
Za neplnění vyživovací povinnosti lze uložit trest až 3 roky nepodmíněně.
Zákon nestanoví, jak dlouho je nutné vyživovací povinnost neplnit.
Na policejních odděleních pak často slýcháme, že máme přijít až po 3 měsících, někde až za půl roku apod.
Dle mého názoru je hlavně důležité se nenechat odradit a trvat na sepsání protokolu. V takovém případě se totiž již policie musí případem zabývat. Pro mnohé z otců pak vidina trestu může být tím správným podnětem ke splnění vyživovací povinnosti.

A pro ty, kteří raději opravdu zvolí vězení?
Může nás sice blažit pocit, že se jim dostalo spravedlivého trestu, ale finančně nám to moc nepomůže, protože jen zlomek z celkového počtu vězňů je v průběhu výkonu trestu zaměstnán, a tím pádem je výživné z příjmu sráženo a zasíláno dítěti.

2. exekuce

V porovnání s předchozí možností se zdá tato již perspektivnější a ve většině případů je dosaženo kýženého výsledku.
Pokud Vám otec výživné neplatí (opět není stanoveno, jak dlouho, ale sama bych doporučovala počkat alespoň 2 měsíce), a pokud se domníváte, že pracuje, je možno podat soudu návrh na exekuci.
Tyto návrhy bezplatně sepisují úřednice na sociálních odborech městských úřadů s rozšířenou působností. Je mnohem výhodnější, pokud víme, kde otec dítěte pracuje, protože pak lze exekuci značně urychlit. Pokud to nevíme, soud bude provádět šetření, aby sám zaměstnání otce zjistil. Poté vydá exekuční příkaz, který doručí zaměstnavateli. Zaměstnavatel pak vypočte výši srážek.
Běžné výživné lze srážet až do výše stanovené soudem a také lze provádět srážky k uhrazení dluhu na výživném. Zároveň je dobré vědět, že výživné patří k tzv. přednostním pohledávkám, tj. že se sráží přednostně před ostatními srážkami, které případně otec dítěte má.
Pro výpočet výše srážek existuje postup stanovený zákonem. Z příjmu otce se odečte částka která povinnému musí zůstat (tato částka se stanoví i z ohledem na manželku, příp. další děti, ke kterým má vyživovací povinnost). Ze zbylé částky pak lze srazit až 2/3. Dokonce i pokud se otec rozhodne změnit zaměstnání, je povinností zaměstnavatele zaznamenat údaj o prováděných srážkách do jeho zápočtového listu, aby se o případné exekuci dozvěděl i zaměstnavatel nový.
Bohužel, i zde existuje možnost, kterou se otcové své povinnosti vyhýbají a tou je např. „práce načerno“. Také u podnikatelů je exekuce mnohem složitější než u zaměstnanců.

3. příspěvek na výživu

Pokud selhaly již všechny možnosti, jak pro dítě výživné zajistit, lze ještě využít možností sociálního systému. Tou je dávka nazývaná příspěvek na výživu. Poskytují ji sociální odbory pověřených městských úřadů s rozšířenou působností. Je však určena pouze sociálně potřebným dětem, tzn. že při žádosti o ni budete muset doložit veškeré rodinné příjmy a dávka pak bude vypočtena ve výši rozdílu mezi životním minimem dítěte a jeho příjmy (včetně poměrné části z příjmů rodiny, která na dítě připadá), maximálně může dosáhnout výše stanoveného výživného.
Za otce pak vlastně výživné hradí stát, který jej také po otci vymáhá.
Bohužel, tímto způsobem nelze pokrýt již vzniklý dluh na výživném.
Nevýhodou také je, že dávka nevyjde všem matkám, ale mohou ji s úspěchem využít např. matky nezaměstnané, matky na mateřské dovolené a matky s nízkými příjmy se zaměstnání. Dávka se nevyplácí zpětně, takže pokud se domníváte, že na ni máte nárok, neváhejte.

Pokusila jsem se zhodnotit možnosti, které současný právní řád ženám = matkám nabízí k zajištění výživného pro děti.
Jistě se Vám bude jevit jako nedostatečný a jistě znáte z vlastní zkušenosti nebo z blízkého okolí řadu příběhů, kdy se otcové (a v rámci spravedlivosti a rovnoprávnosti zajisté i některé matky) dokáží této povinnosti úspěšně vyhýbat.
Často také záleží na odhodlání matky, jak moc je rozhodnuta o výživné o své dítě bojovat, zda má čas i chuť obíhat úřady a policejní oddělení.
O morálním aspektu celého problému by se dal napsat ještě celý článek, ale teď již nechám prostor Vašim názorům.

Co si o tomto problému a o způsobech jeho řešení myslíte Vy?