Vliv konzumace nasycených mastných kyselin na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a na rozvoj aterosklerotických změn způsobujících srdečně-cévních onemocnění je dlouhodobě znám. Kromě cholesterolu je zde ale ještě další rizikový faktor, tzv. prozánětlivý stav organizmu. Jak dokázal právě dokončený projekt v pražském IKEMu, i v tomto případě mohou být příčinou nasycené mastné kyseliny (SAFA), naopak nenasycené mastné kyseliny stav účastníků projektu prokazatelně zlepšují. Toto zjištění koresponduje i s vývojem vztahu mezi konzumací SAFA a počtem úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. Po roce 1990 výrazně klesla spotřeba másla, mléka, plnotučných mléčných výrobků a hovězího masa, a tím také poklesl příjem SAFA. Naopak začala stoupat spotřeba pozitivně působících rostlinných olejů a margarínů, bohatých na nenasycené mastné kyseliny. Tyto změny měly spolu s dalšími vlivy (jako např. zlepšující se zdravotní péče v pozdějších letech) pozitivní dopad na pokles úmrtí na srdečně cévní onemocnění v ČR. V současné době již ale situace tak pozitivní není. Objevily se totiž nové negativní trendy - výrobci potravin více než kdykoli předtím používají tuky s vysokým obsahem SAFA. Problematické jsou zejména výrobky cukrářského a pekárenského průmyslu, jejichž spotřeba bohužel stále roste. Tím se trend opět obrací a SAFA, jejichž podíl Češi na svých talířích výrazně eliminovali, se k nim vrací nevědomky v hotových výrobcích, na kterých si pochutnávají např. ke kávě či k snídani.
„Prozánětlivý stav organizmu měřený koncentrací CRP je jako rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění znám. Mírně zvýšené hodnoty nemusí znamenat zánětlivý proces v organizmu, proto také může probíhat dlouhodobě, a v tom je jeho záludnost. Tento stav prokazatelně zvyšuje ukládání cholesterolu v cévách a zároveň snižuje jejich schopnost tomuto procesu odolávat,“ uvádí Prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc. Prozánětlivý stav organizmu bez přítomnosti zánětlivého procesu je ovlivňován např. genetickou dispozicí, přítomností obezity, aj., ale také složením jídelníčku, resp. složením mastných kyselin tuků v něm. „V rámci nedávno provedeného projektu v pražském IKEMu, jsme dokázali, že složení tuků ve stravě významně ovlivňuje míru prozánětlivého stavu organizmu. Skupina konzumující stravu bohatou na nasycené mastné kyseliny měla statisticky významně vyšší hodnoty CRP než skupina, která dostávala stravu bohatou na mastné kyseliny nenasycené“ dodává Prof. Poledne.
Řada pozitivních změn v naší stravě nastala počátkem devadesátých let minulého století. Zatímco dříve byly hlavním „problémem“ živočišné tuky (máslo, sádlo), tučné maso a tučné mléčné výrobky, v dnešní době jsou SAFA problémem zcela jiných potravin. „Spotřeba nasycených mastných kyselin je, i přes preferenci rostlinných olejů, margarínů a méně tučných mléčných výrobků, stále vysoká. Jedním z důvodů tohoto nelichotivého stavu je fakt, že výrobci potravin stále častěji používají při výrobě potravin tuky bohaté na nasycené mastné kyseliny - zejména kokosový a palmojádrový,“ uvádí Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Jejich zdrojem se stávají výrobky, které vypadají jako čokoláda, ale místo kakaového másla obsahují jiné tuky, trvanlivé pečivo s náplní nebo polevou, polevy na müsli tyčinkách a cukroví, sušené sójové nápoje, instantní náhrady mléka nebo smetany v prášku do kávy a čaje, koblihy, koláče, zákusky, apod. Technologie výroby zmíněných potravin vyžaduje použití tuhých tuků. Výrobci tak mohou použít ztužené rostlinné tuky, vyrobené bez vzniku nepříznivých trans mastných kyselin (např. interesterifikací, která je využívána při výrobě většiny moderních margarínů), které jsou ze zdravotního hlediska příznivější, avšak cenově patří k dražším. Z ekonomických důvodů se tak častěji uchylují k použití levnější varianty tuhých tuků, např. kokosového či palmojádrového, které však neprospívají lidskému zdraví vzhledem k vysokému obsahu nasycených mastných kyselin.
Nejsou to ale pouze zdroje nasycených tuků, které se v našem jídelníčku mění. Změn za poslední čtvrt století zaznamenala naše strava více, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Některé z nich jsou pozitivní, některé negativní. „Jíme více ovoce a zeleniny, méně tučných a více zakysaných mléčných výrobků, ale také vyžadujeme daleko větší porce než dříve a čas jídla se nám posunuje do pozdějších denních hodin,“ vyjmenovává Tamara Starnovská. Stále je tedy co měnit k lepšímu. „Změny často neprobíhají tak rychle, jak bychom si představovali,“ uvádí MUDr. Jan Piťha, CSc. Na vině jsou mnohdy mentorská doporučení, která nabízí pouze zákazy bez doporučení vhodných alternativ. „Přesvědčovat (a přesvědčit) naši populaci např. o omezení živočišných tuků je sice důležité, musíme ale zároveň nabídnout vhodnou alternativu. Pokud někdo nahradí bůček dortem, příliš své riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice nesníží,“ dodává MUDr. Piťha.
Od vzniku Fóra zdravé výživy (FZV) je jeho hlavním cílem vzdělávání a osvěta co nejširší veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu, poskytování poradenských služeb a usnadnění orientace v nabídce potravin a nápojů. Mezi zásadní cíle patří také praktická doporučení. V této souvislosti nabízí FZV veřejnosti i pomoc při výběru knih o výživě, na webových stránkách proto pravidelně zveřejňuje jejich recenze. V orientaci se snaží pomáhat také prostřednictvím vlastních publikací. V současnosti přichází na trh kniha obsahující 140 nejčastěji diskutovaných dotazů z on-line poradny na www.fzv.cz. Ke každému tematickému okruhu je v knize přiřazen také úvod shrnující hlavní zásady dané problematiky.
Zdroj: tisková zpráva
Nový komentář
Komentáře
Občas vařím tak,jak vařila moje maminka a ta to měla od své maminky,takže vařím,jako v minulem století

Ty margaríny, pořád je doporučujou! Fuj
gerda — #32 Je to strašně individuální. Taky znám ty snažíci se zdravě žít a jsou na tom hůř než ti, co si pozor nedávají.
já teda vařím pořád stejně
KOlikrat tyto nemoci na strave ani nezalezi, protoze se jedna take o stres a celkovy pristup k zivotu. Ja jim co mi chutna, na co mam zrovna chut a vic toho moc neresim! Protoze telo si samo rekne o zeleninu a jine veci.
Hm, zdravá výživa...
mám v rodině dva pacienty s vážnou nevyléčitelnou nemocí, na kterou se navíc přišlo dost pozdě. Oba žili až do vyššího věku příkladně: nekuřáci, téměř abstinenti, pobyt na čerstvém vzduchu, dostatek pohybu, málo masa, hodně zeleniny a celozrnného pečiva a žádné velké stressy. Řekněte mi, jak je to možné...
Máme rádi českou kuchyni a za takovou kachničku s nádivkou, domácím knedlíčkem a červeným zelím mi je ten můj schopen snést i modré z nebe.
No, já jsem jako dítě také lítala s kamarády venku od rána do večera, nebo po škole do večera. Dnešní děti takhle prostě nelítají - ano nepamatuji, kdy bych viděla někde bandu dětí si jen tak hrát, dnes vesměs nikdo samotné dítě ven nepustí - děti chodí na různé kroužky a jazyky a tak podobně, že na lítání ani tolik času nemají a navíc - ani rodiče nemají tolik času, aby s dětmi trávili venku. A cholesterol? Ten je i ze stresu a dnešní doba je stresem prošpikovaná, každý pořád někam spěchá a většina lidí žije život jako v rychlíku. Osobně nevím kam dřív skočit, neměla jsem dovolenou několik let a o volném víkendu si můžu nechat zdát.
Myslím, že to není jenom o stravě, ale i celkovém životním stylu.
Jinak vařím českou kuchyni, ale rozhodně ne každý den, ale párkrát do roka nás svíčková, moravští vrabci nebo pečená kachnička určitě nezabije.
Eva_Fl — #4 ja jeste behal se dzbankem pro pivo
ladouch — #25
Pravdu díš. Ono to jde jedno s druhým, ony děti nejsou až tak líné, ALE - my jsme jako děkca lezli po prolízačkách, houpali se na houpačkách, šplhali a ručkovali po sušácích na prádlo a klepačích... teď je na sídlišti tohle všechno odvezené a místo toho jakési okrasné ohyzdy, pískoviště zarostlá trávou. V centru Ostravy vyhrál projekt na skvělý volnočasový park, místo toho úplatek pro krále zmrdů a už tam stojí ta "Fukušima" a jsou komplet rozkopané a zahumusené Komenského sady - největší park v centru, takže děcka lítají po obchoďáku
Tak,teda já vařím pořád stejně,akorád si dávám více jogurtů,ovoce a zeleniny.
Já jsem radikálně změnila jídelníček až s novým přítelem. Vždycky jsem jedla spíš lehčí stravu, ale občas jsem vařila i českou, rakouskou, bavorskou... On na tohle nebyl nikdy zvyklý a co jsem vyzkoušela, bylo mu po tom zle. Holt ta naše národní strava je prostě těžko stravitelná. Tak jsem se dala na jeho středomořský jídelníček a lebedíme si oba, zhubla jsem, u sporáku nestrávím mládí a stojí mě to minimum peněz
Eva_Fl — #2 Přesně tak, jako děti jsme baštily krajíce chleba se sádlem, tlustí jsme nebyli ale každý den nás museli rodiče už potmě nahánět domů, celý den jsme někde lítali.
Myslím, že za celou dobu jsme doma změnili jídelníček. Snažíme se jíst zdravěji. Ale když si potom v novinách přečtu, co některé potraviny obsahují za svinstva, tak mě přechází chuť.
Trefa:hodne se zmenilo,ale vice jime zeleniny,jogurtu,a tmaveho peciva.a stejne jeste varime nase ceska jidla.ktere nas naucily nase babicky.
řinka — #21 Ach... radši opravuji - českou kuchyni nevařím. Kdyby ještě někdo z příspěvku nepochopil, že to není zkrátka má každodenní strava...
wich — #20 Kachna,svíčková,pečeně to není podle tebe česká kuchyně?
Typickou českou kuchyni nejím, protože mi vadí její složitá a zdlouhavá příprava, cena, prázdné kalorie. O to více si pochutnám, když přijedu k našim a udělají pečeni se zelím a bramborovým knedlíkem, káču s červeným zelím, svíčkovou nebo jiná podobná jídla. Díky pohodlnosti dnešního životního stylu je česká strava hřebíčkem do rakve. Krásně to vysvětloval Ing. Havlíček v nějakém rozhovoru.
lidicka — #6 Tuk z husy a kachny má stejnou charakteristiku jako tuk rostlinný, proto je mnohem příznivější dát si kachnu než vepřové.
Májík — #13 Jindriska8 — #14 LudPa — #16 Ježišmarja,a ta husí játra rozmačkaná v tom tekoucím sádle na čerstvém chlebu,byla jsem samá ruka,samá noha a cpala jsem se vším.
jsme strašně shnilí