Vliv konzumace nasycených mastných kyselin na zvýšenou hladinu cholesterolu v krvi a na rozvoj aterosklerotických změn způsobujících srdečně-cévních onemocnění je dlouhodobě znám. Kromě cholesterolu je zde ale ještě další rizikový faktor, tzv. prozánětlivý stav organizmu. Jak dokázal právě dokončený projekt v pražském IKEMu, i v tomto případě mohou být příčinou nasycené mastné kyseliny (SAFA), naopak nenasycené mastné kyseliny stav účastníků projektu prokazatelně zlepšují. Toto zjištění koresponduje i s vývojem vztahu mezi konzumací SAFA a počtem úmrtí na srdečně-cévní onemocnění. Po roce 1990 výrazně klesla spotřeba másla, mléka, plnotučných mléčných výrobků a hovězího masa, a tím také poklesl příjem SAFA. Naopak začala stoupat spotřeba pozitivně působících rostlinných olejů a margarínů, bohatých na nenasycené mastné kyseliny. Tyto změny měly spolu s dalšími vlivy (jako např. zlepšující se zdravotní péče v pozdějších letech) pozitivní dopad na pokles úmrtí na srdečně cévní onemocnění v ČR. V současné době již ale situace tak pozitivní není. Objevily se totiž nové negativní trendy - výrobci potravin více než kdykoli předtím používají tuky s vysokým obsahem SAFA. Problematické jsou zejména výrobky cukrářského a pekárenského průmyslu, jejichž spotřeba bohužel stále roste. Tím se trend opět obrací a SAFA, jejichž podíl Češi na svých talířích výrazně eliminovali, se k nim vrací nevědomky v hotových výrobcích, na kterých si pochutnávají např. ke kávě či k snídani.

jídlo

„Prozánětlivý stav organizmu měřený koncentrací CRP je jako rizikový faktor srdečně-cévních onemocnění znám. Mírně zvýšené hodnoty nemusí znamenat zánětlivý proces v organizmu, proto také může probíhat dlouhodobě, a v tom je jeho záludnost. Tento stav prokazatelně zvyšuje ukládání cholesterolu v cévách a zároveň snižuje jejich schopnost tomuto procesu odolávat,“ uvádí Prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc. Prozánětlivý stav organizmu bez přítomnosti zánětlivého procesu je ovlivňován např. genetickou dispozicí, přítomností obezity, aj., ale také složením jídelníčku, resp. složením mastných kyselin tuků v něm. „V rámci nedávno provedeného projektu v pražském IKEMu, jsme dokázali, že složení tuků ve stravě významně ovlivňuje míru prozánětlivého stavu organizmu. Skupina konzumující stravu bohatou na nasycené mastné kyseliny měla statisticky významně vyšší hodnoty CRP než skupina, která dostávala stravu bohatou na mastné kyseliny nenasycené“ dodává Prof. Poledne.

Řada pozitivních změn v naší stravě nastala počátkem devadesátých let minulého století. Zatímco dříve byly hlavním „problémem“ živočišné tuky (máslo, sádlo), tučné maso a tučné mléčné výrobky, v dnešní době jsou SAFA problémem zcela jiných potravin. „Spotřeba nasycených mastných kyselin je, i přes preferenci rostlinných olejů, margarínů a méně tučných mléčných výrobků, stále vysoká. Jedním z důvodů tohoto nelichotivého stavu je fakt, že výrobci potravin stále častěji používají při výrobě potravin tuky bohaté na nasycené mastné kyseliny - zejména kokosový a palmojádrový,“ uvádí Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc. Jejich zdrojem se stávají výrobky, které vypadají jako čokoláda, ale místo kakaového másla obsahují jiné tuky, trvanlivé pečivo s náplní nebo polevou, polevy na müsli tyčinkách a cukroví, sušené sójové nápoje, instantní náhrady mléka nebo smetany v prášku do kávy a čaje, koblihy, koláče, zákusky, apod. Technologie výroby zmíněných potravin vyžaduje použití tuhých tuků. Výrobci tak mohou použít ztužené rostlinné tuky, vyrobené bez vzniku nepříznivých trans mastných kyselin (např. interesterifikací, která je využívána při výrobě většiny moderních margarínů), které jsou ze zdravotního hlediska příznivější, avšak cenově patří k dražším. Z ekonomických důvodů se tak častěji uchylují k použití levnější varianty tuhých tuků, např. kokosového či palmojádrového, které však neprospívají lidskému zdraví vzhledem k vysokému obsahu nasycených mastných kyselin.

Nejsou to ale pouze zdroje nasycených tuků, které se v našem jídelníčku mění. Změn za poslední čtvrt století zaznamenala naše strava více, a to jak kvalitativních, tak kvantitativních. Některé z nich jsou pozitivní, některé negativní. „Jíme více ovoce a zeleniny, méně tučných a více zakysaných mléčných výrobků, ale také vyžadujeme daleko větší porce než dříve a čas jídla se nám posunuje do pozdějších denních hodin,“ vyjmenovává Tamara Starnovská. Stále je tedy co měnit k lepšímu. „Změny často neprobíhají tak rychle, jak bychom si představovali,“ uvádí MUDr. Jan Piťha, CSc. Na vině jsou mnohdy mentorská doporučení, která nabízí pouze zákazy bez doporučení vhodných alternativ. „Přesvědčovat (a přesvědčit) naši populaci např. o omezení živočišných tuků je sice důležité, musíme ale zároveň nabídnout vhodnou alternativu. Pokud někdo nahradí bůček dortem, příliš své riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice nesníží,“ dodává MUDr. Piťha.

Od vzniku Fóra zdravé výživy (FZV) je jeho hlavním cílem vzdělávání a osvěta co nejširší veřejnosti v oblasti zdravého životního stylu, poskytování poradenských služeb a usnadnění orientace v nabídce potravin a nápojů. Mezi zásadní cíle patří také praktická doporučení. V této souvislosti nabízí FZV veřejnosti i pomoc při výběru knih o výživě, na webových stránkách proto pravidelně zveřejňuje jejich recenze. V orientaci se snaží pomáhat také prostřednictvím vlastních publikací. V současnosti přichází na trh kniha obsahující 140 nejčastěji diskutovaných dotazů z on-line poradny na www.fzv.cz. Ke každému tematickému okruhu je v knize přiřazen také úvod shrnující hlavní zásady dané problematiky.

Zdroj: tisková zpráva

TÉMATA:
ZDRAVÍ