e34b3cf57ba6a-obrazek.jpg
Foto: Shutterstock

Když usínáme, naše tělo přepíná na režim opravy. Mozek třídí zážitky dne, ukládá vzpomínky, čistí se od látek, které se v něm během dne nahromadily. Orgány zpomalují a věnují se údržbě. Pokud však ležíme v posteli s těžkým břichem, tělo je nuceno pokračovat v trávení. To je energeticky náročné a zcela to změní plán, který mělo připravený.

Výzkumy ukazují, že pozdní jídla výrazně zhoršují kvalitu spánku. Tělo je zaneprázdněné trávením, a tak se nedostává do hlubokých fází spánku, které jsou nejdůležitější pro psychiku, růst nových buněk i celkovou obnovu. Proto se člověk po večerním přejedení často probouzí unavený, s těžkou hlavou, podrážděný a bez energie. Někdy to připomíná kocovinu, jen místo alkoholu za to může talíř jídla ve špatnou dobu.

Rozhozené tělesné hodiny a zpomalené spalování

Tělo má svůj vlastní rytmus, ví, kdy má mít hlad, kdy spalovat a kdy odpočívat. Tento rytmus se řídí hlavně světlem. Večer se přirozeně snižuje hladina hormonů, které pomáhají zpracovávat cukry a tuky. Když do něj pošleme těžké jídlo, vnitřní hodiny se zmatou. Studie z Harvardu ukázala, že stejné jídlo snědené jen o několik hodin později způsobilo u účastníků pomalejší spalování a větší ukládání tuku. Lidé měli méně hormonu leptinu, který dává signál sytosti, a tělo zapínalo procesy, které podporují ukládání tukových zásob. To je jeden z důvodů, proč večerní jídla tak snadno vedou k přibírání, i když přes den člověk jí normálně.

Těžká jídla plná tuku a škrobu leží v žaludku dlouho. Večer a v noci se navíc trávení zpomaluje, takže tlak, pálení žáhy, plynatost či pocit kamene v žaludku jsou mnohem pravděpodobnější. Když si v takovém stavu lehnete, žaludeční kyseliny snadno putují směrem nahoru, což narušuje spánek a nutí člověka obracet se ze strany na stranu.

A protože trávení je pevně propojené s mozkem, nepříjemnosti v břiše se rychle promítnou do nálady. Bloudivý nerv, který spojuje střeva s mozkem, reaguje na každý neklid v trávicím systému. Těžká večeře proto dokáže způsobit neklid, přecitlivělost, slabé soustředění a dokonce i návaly úzkosti. Když je tělo zaneprázdněné trávením, mozek jednoduše nemá prostor dělat svoji noční práci, uklidňovat se a obnovovat své funkce.

Hormonální rozladění a duševní únava

Pozdní jídlo zvyšuje hladinu hormonů, které mají být večer nízké. Kortizol, hormon stresu, je jedním z nich. Jeho zvýšená hladina může způsobit neklid, potíže s usnutím i brzké probouzení. Dalším je inzulin, který se večer přirozeně uvolňuje méně. Pokud tělu přesto dodáme velkou dávku cukrů a tuků, vzniká nepřirozený tlak, tělo se snaží hladinu cukru snížit, ale reaguje pomaleji a méně účinně. To vede k výkyvům energie a nálady.

Vědci rovněž upozorňují, že nepravidelnost v jídle, zejména pozdě večer, může ovlivňovat hormony související s náladou, například serotonin a dopamin. Ty se podílejí na pocitu klidu, radosti a motivace. Když tělo jede proti vlastním vnitřním hodinám, jejich rovnováha se narušuje a člověk se může cítit bez nálady, podrážděný nebo úzkostný.

Kdy večerní jídlo škodí nejvíc:

  • když jíme těžká, tučná a smažená jídla
  • když ulehneme dříve než 2–3 hodiny po večeři
  • když přes den jíme málo a večer to doháníme
  • když jde o pravidlo, ne výjimku
  • když máme potíže se spánkem, stresem nebo kolísáním cukru v krvi

Začarovaný kruh přejídání a ranní únavy

Po noci, kdy tělo místo odpočinku trávilo, vstáváme unavení. Ráno je často malá chuť k jídlu, a tak první skutečné jídlo přijde až v době, kdy je tělo vyčerpané a žádá rychlou energii, často sladkosti nebo pečivo. To roztočí kolotoč výkyvů cukru v krvi, který opět vede k večerním chutím na těžká jídla. A kruh se uzavírá. Mnozí lidé si ani neuvědomují, jak výrazně jejich náladu, soustředění a výkonnost ovlivňuje právě to, kdy jedí. Nejde o to večer nejíst vůbec. Tělo potřebuje pravidelnost, ne extrémy. Jde o načasování a volbu jídla. Lehké večeře bohaté na bílkoviny a zeleninu tělu nevadí, naopak ho uklidní. Problém nastává tam, kde je čas večeře příliš pozdě a jídlo příliš těžké.

Zdroje: Health Line, Harvard, UOC, Economic Times