Naše babičky říkají, že celá rodina spala v jedné místnosti a všichni vyrostli. My vzpomínáme na to, jak jsme se se sourozenci mačkali v jednom pokojíčku, a taky jsme vyrostli. Doba pokročila a děti chtějí čím dál tím víc prostoru. A rostou...

Co s nimi, když se nám nevejdou do dětského pokoje? A přitom máme malý byt? Koukněte ke stropu a představte si patro. Prostě dáme děti nad zem!

A nejen je.

První možností jsou vestavěná patra, ta jsou ale možná spíše ve starší zástavbě. Pak se můžeme rozhodnout, k čemu patro budeme využívat. Jako obytnou nebo spací plochu? Obytná je náročnější. Hygienické normy stanovují nejnižší výšku stropu na 2,6 metru. Ale nejlepší výška na obytné patro je až u třímetrového stropu. Je totiž třeba se zamyslet nad rozumným průchozím prostorem pod patrem. Nezapomeňme na vzduch. Pod stropem se kumuluje nejteplejší a nejnepříjemnější vzduch. A ještě k šetření výšky - chcete si stále otloukat hlavu o strop? Poslechněte odborníky a držte se doporučené výšky. Budete moci dýchat a nebudete mít boule. Pokud jde o elektrické spotřebiče - elektrický přívod vyveďte tam, kde si bude později chtít posvítit nebo zapnout věž. Také neopomeňte osvětlení - nejčastěji bodové.

 

Soutěž:

„Co je po jméně? Co růží zvou, i zváno jinak vonělo by stejně.“

Přejděme k patru spacímu. Není tak náročné na zařizování. Stačí místo na spaní, polička na knihy, lampička (zásuvku ponechte v dolních prostorách). Dětem by to stačit mělo, ale stejně se s nimi poraďte, co by si tam nahoře představovaly, ale doslova je poslouchat nemusíte. :-)

Materiálem na patra bývá většinou dřevěný masiv. Promyslete dopředu, na jakou zátěž je patro určeno,, a podle toho si jej nechte postavit. A navíc nesmíte zapomenout na to, jak se vlastně do výšin dostanete. Žebřík, schody přímé či točité?

 

Pak tu máme palandy. Nejvhodnější do paneláků. Opět se zaměřme na výšku - jak stropu, tak palandy. Na obou postelích by se děti měly pohodlně posadit, aniž by musely dávat pozor na fakt, že se mohou praštit o strop. Hlavně u větších dětí to může být problém, tam lze postavit postele tak, aby byly k sobě vzájemně otočené o 90 stupňů, takže dítě spící dole má hlavu mimo přesah palandy. Velký pozor musíme dát na konstrukci postele, a především té horní. Musí být pevná, rošt dostatečně silný a lišty kvalitně uchyceny. Jinak se nám také mohou uvolnit a milé dítko nám spadne dolů. Nejlepším řešením jak vylézt na horní postel, jsou příčky - měly by být dobře uchopitelné a přizpůsobené tak, aby nebyly ani daleko ani blízko od sebe. Lehce se to řekne, že? O tom, kdo bude spát nahoře a kdo dole, ať si rozhodnou děti samy.

Patro nebo palandy? Mít vyšší stropy, určitě bych volila patro. Ale pokud chceme, aby se nám ty naše ratolesti vešly do bytu, a strop je podezřele nízko, vyberme si palandu. Vždyť kdo z nás na ní někdy nespal - tábory, lyžařské kurzy, brigády - vzpomínáte?

Spíte ve výškách?
Nebo bydlíte?
Vejdou se vám děti do bytu?
Řešíte dětské pokoje palandami?
Spaly jste někdy na palandě, dámy?

Reklama