Co říkáte třináctiletému otci?

Co na to říct, je to síla

hrůza,tak mladí ještě ke všemu vlasní sourozenci.Tady by potřeboval dostat pořádně jak on ,tak rodiče,že nepoučili,tak i ona,že to neřekla.A odnese to nejvíc to dítě a adoptivní rodiče.Hrůza.

Ema K.: (67) psala jsi komentář k tomuhle případu, a to pohdle všeho znásilnění bylo

gerda: Adoptivní rodiče se konkrétně nedoví, kdo je rodičem dítěte, ale dítě bude mít nějakým způsobem ve zdravotní anamnéze toto zaznamenáno a osvojitelé s tím budou seznámeni.

Těžko soudit, co a jak se u nich semlelo. Ze svého okolí snám jen případ, kdy spolu tři roky chodili nevlastní sourozenci (jí bylo 15 a jemu 18, když ten vztah začal), jejich rodiče proti tomu taky nic nesvedli, takže jim ve finále koupili manželskou postel.
Někdo tu psal, že by drobný chlapec větší holku nepřemohl. Vzpomeňte si na spartakiádního vraha Straku, bylo mu tenkrát 15 a 16, bylo to takové malé nic, vypadal jako ťulpad a co dokázal!

Tak o tomhle případu jsem neslyšela, sleduju asi špatné zpravodajství Ale hlášky o tom, že "za to může televize" mě "dojaly" k slzám. A, jak jsem do nějaké diskuze někde psala, měla jsem dvě třináctileté sexující spolužačky. Stejně tak sourozenecký sex není zas tak unikátní, jen je to jedno ze silných tabu.

co na to říct?

Lilinka: třeba byl jediný v okolí, kdo před ní nedokázal zdrhnout

Nemám bratra

Mno, podle mě to prostě chtěli vyzkoušet...

Ty jo, nedovedu si představeit, že bych měla ve svých telecích letech chuť zkoušet takové věci se svým bratrem...

gentiana: Konečně rozumnej názor na to proklamovaný genetický poškození. Byli kultury, kde byl sňatek mezi sourozenci naprosto normální ve vládnoucí dynastii (Egypt, Inkové).
Kdysi jsem se setkala s holkou, která otěhotněla v 15 letech se 14 klukem, bylo to z obou stran dobrovolný, taky jí hrozilo trestní stíhání, protože jemu ještě nebylo 15 (asi o měsíc), ale nějak se to vytratilo do ztracena. Bylo to teda ještě za komunistů, tehdy se z takových věcí nedělala přední stránka bulváru, ale dělo se to samozřejmě taky. Ona chudák dopadla tak, že ve 20 letech s ním měla 3 děti, když jim bylo 18 a měli 2 děti, tak se konečně vzali, ale ona v 25 letech vypadala jako jeho matka, jak byla strhaná a nadávala si, že byla blbá, on konečně "dospěl" a začal prohánět mladší sukně. Netuším, jak dopadli, asi u rozvodu, jak jinak.

No, normální to rozhodně není (naštěstí), nicméně nejsou v historii ani první a zřejmě ani poslední. Pokud bude dítě v pořádku, tak zaplaťpánbůh. Rozhodně bych si tyhle dva nebožáky nepokoušela představovat jako rodiče. A žádné na zadek určitě nepomůže - snad dobrá terapie...?

gentiana: můžeme jenom spekulovat, jaká je to rodina. V médiích tvrdí, že "dobře situovaná" - takže žádné socky. Možná teda jen vytížení rodiče, co mají doma všecko luxusní, ale nemají čas. Když už se něco takového stane, rodiče se obětují a děcko vychovávají jako dalšího sourozence. Tak bych to zřejmě udělala i já. Připadá mi hrozné dávat pryč člena rodiny.

gerda: v tomhle případě je spravedlnost podle mě asi následná, děti seřvat, že jsou blbé, dítě si nechat a na veřejnost to zahladit tak, že sprateček znásilnil, není trestně zodpovědnej, dívčina nemusí do nějakého výchovného ústavu, kde by ji stejně nijak nepřevychovali - i když myslím, že soud by upustil od potrestání té holky, protože by to nemělo smysl. Ale jsem přesvědčená, že celá rodina je zralá na cvokaře. Každej zvlášť a všichni dohromady taky. Tohle není ten typ spravedlnosti, že advokát přesvědčí celé okolí, že jsem těch sto milionů vlastně nedefraudovala, jenom založila do šuplíku. Nebo jak bys to řešila ty? Děti do nějakého ústavu, kde se naučí ještě k tomu krást a šikanovat jiné, rodiče na nucené práce, že si ničeho nevšimli a neposlali holku na potrat a děcko do sirotčince?
Ad postižení: dítě osob blízce příbuzných nemusí být nijak postižené. Jde jenom o to, že blízce příbuzní mají obvykle vlohy pro stejné nemoci a problémy (a taky třeba pro modré oči), takže dítě má větší pravděpodobnost, že zdědí sklony k vysokému tlaku, než kdyby je měl jeden z rodičů. Při příbuzenské plemenitbě u chovných zviřátek častěji dochází k potratům nebo se mláďata rodí mrtvá - příroda si umí poradit sama. Takže když se to dítě dá k adopci, tak je to asi jako když je to potomek štětky a alkoholika, taky nikdo neví, co si to v sobě nese a kdy propukne průser. Pokud v rodině není nějaká dědičná nemoc, tak není zas tak moc co řešit - zapomeňte na habsburský pysk a sklony k šílenství, tihle seženili a vdávali za sestřenice a bratrance několik generací, až to už je paseka.

chuanita: V TV ve vysílání pro mateřské školy to určitě neviděl, ale tatík měl zřejmě doma nějaké inspirativní "Péčko".
A místo, aby se rodiče zajímali, co dětičky v jejich nepřítomnosti dělají (otec VŠ a matka zdravotní sestra ) a kdo že tu jejich holku znásilnil, tak to omylem zplozené dítě šoupnou do ústavu.
Takže nakonec se o to mimčo postaráme my všichni, z našich daní. Co nějaká rodičovská zodpovědnost ? Že by třeba "dědeček" s "babičkou" ten kojenecký ústav trochu zasponzorovali ?

Rybulka: co my víme

Vanily: Já mám bratra podobně starýho jako jsme já, miluju ho nade všechno, ale takovýhle kraviny nás v životě nenapadly. A nikoho v mym okolí a že mám přátek hodně. Neříkám, že se to stát nemůže, ale spíš jsou to literárání a filmové výplody než realita, řekla bych.

Nyotaimori: No právě ,že nabylo ale když byla v telce bylo to s *

Vanily: Betonovou zahradu jsem četla - dost dobrý,dost hustý

Rybulka: mně taky,jen píšu,co jsem četla...bylo to od nějakého psychologa a celkem nedávno