Taky jsem si myslela, že nejchytřejšími zdejšími ptáky jsou sovy a že sokolníci mají svá zvířata uvázaná proto, aby jim dravci neuletěli. Z omylu mě vyvedl během moc zajímavé přednášky sokolník Fratišek Adámek, který dravce představuje na Českém Šternberku. Návštěvníci, kteří se nezaměří jen na hrad, ale dopřejí si na jeho nádvoří i tohle vystoupení, určitě nebudou litovat. Dozvědí se o tom, proč se poštolky stěhují do měst, jakým způsobem loví sokol a další dravci, a také budou vyvedení z mnoha omylů. Hrad vysoko nad řekou je pro podobné představení tím ideálním prostředím. Takže jakým mýtům se věří, ač se nezakládají na pravdě?

Chytrý jako sova

Ačkoli by to pro Harryho Pottera asi byl šok, je to tak: sovy patří mezi ptáky k těm nejhloupějším. Zvláště to prý vyniká ve srovnání s dravci, s nimiž bývají představováni společně. Legenda o moudrosti sov, která je dostala až do znaků univerzit,  vznikla patrně díky jejich dlouhému životu, například naše největší sova - výr velký - se dožívá až 40 let. Nebo za ni sovy vděčí upřenému, a proto jakoby moudrému pohledu?  "Kouká prostě jako vejr," dodává sokolník. Velmi zajímavé je to, že sovy mohou otáčet hlavou do stran až o 220 stupňů, aby dobře viděly na všechny strany.

Ptáci jsou uvázaní, aby neuletěli

Asi jste si všimli, že ptáci představovaní sokolníky bývají přivázáni a někteří  mají i speciální kožené čepičky na očích. "Rozhodně to není proto, aby neuletěli," říká sokolník a svá slova dokládá tím, že pouští ptáka ze své ruky a ten, místo aby se z hradu rozlétl do volné krajiny, zamíří poslušně ke své stříšce. Tak proč jsou na provazech? "Aby se navzájem nezabili," zní lakonické vysvětlení. Nebezpečný je v tomto ohledu zejména největší zdejší dravec, orel skalní.

Orel je hodně velký pták

Když už jsme u těch orlů - viděli jste ho někdy ve volné přírodě? Nebo u sokolníků, případně alespoň v ZOO. Pak jistě dáte za pravdu každému, že jsou to majestátní a impozantní zvířata. Tedy, vypadají tak. "Orel vypadá ve skutečnosti jako větší kuře, váží  asi tři a půl kila," vysvětluje František Adámek. Za velkolepý dojem vděčí uspořádání peří, které z něj dělá většího, než ve skutečnosti je. Nicméně, nic to nemění na faktu, že je to opravdový dravec, který dokáže skolit i kořist větší, než je on sám. Orel loví střemhlavým pádem a troufne si třeba i na jehně.

Opuštěné soví mládě

"Každoročně nám lidé nosí údajně opuštěná soví mláďata, která najdou třeba v lese mezi skalami," líčí František Adámek. Podle něj jde o důsledek neznalosti - výr velký si nestaví vlastní hnízda na stromech, ale využívá buď hnízd jiných ptáků anebo hnízdí na zemi. Domněle opuštěné mládě tak může být malá sova ve věku 6 až 9 týdnů, která už občas opouští hnízdo, ale ještě neumí létat. Právě to se nejspíše učí.

Na mláďata ptáků se nesmí sahat

Na druhou se úporně drží mýtus o tom, že jakmile člověk sáhne na ptačí mládě, pták o něj už nikdy neprojeví zájem. Není to ale pravda, ptáci vesměs nemají nijak zvlášť vyvinutý čich, a proto jim vložení mláděte do hnízda člověkem nevadí. Ostatně, stává se, že tomu třeba dravec poklidně přihlíží.

Opuštěné srnky

Úplně jinak je to u mláďat savců, na ně by se naopak sahat nemělo. "Jednou nám na záchrannou stanici volal pán, že je na poli u opuštěných kolouchů a že jsou jistě opuštění, protože srna tam nebyla už čtyři hodiny," popisuje František Adámek. Podle něj je ale vysvětlení nabíledni: srna se k mláďatům nepřiblíží, dokud u nich bude člověk.

Pokud v přírodě narazíte na opuštěné nebo zraněné zvíře, nejlepší je se před manipulací s ním dovolat na některou ze záchranných stanic, kde vám poradí, jak postupovat v konkrétním případě.  

     

                           
TÉMATA:
ZAHRANIČÍ