Co potřebujete vědět o zhoubném nádoru děložního čípku?

Co je děloha a děložní čípek?

Děloha je orgán, uložený v malé pánvi ženy. Obvykle mívá velikost a tvar  hrušky, která je špičkou obrácena do pochvy. Na svém místě je přidržována pomocí vazů, které se upínají ke stěně kostěné pánve. V průběhu těhotenství se v děloze usadí oplodněné vajíčko a postupně se vyvíjí ve zralý plod, což je provázeno jejím růstem - děloha mnohonásobně zvětší svoji hmotnost. Po porodu se sice děloha vrací téměř k původnímu stavu, ale nese na sobě známky proběhlého těhotenství.

Anatomicky je děloha rozdělena na děložní tělo - objemnější část, uloženou nad pochvou,  a děložní čípek (hrdlo, cervix) - část vyčnívající do pochvy. Uvnitř děložního čípku vede kanálek, který spojuje dutinu děložní s pochvou. V děložním kanálku přechází epitel (výstelka) dutiny dělohy ve výstelku poševní. Obě jsou tvořeny jiným typem buněk.

Hranicí jejich spojení je místo zevního ústí děložního hrdla, kterému se říká také junkční nebo transformační zóna; v průběhu života podléhá neustálým reparačním změnám a posunu hranice. Při nich dochází k opakovanému množení buněk, které jsou citlivější na vlivy vyvolávající zhoubné bujení.

Nejcitlivějším obdobím je období puberty, kdy dochází k nejvýraznějším a zásadním změnám ve vývoji pohlavních orgánů. Ukončení tohoto období a definitivní ustálení hranice transformační zóny je individuální, obvykle však trvá do 15 až 16 let věku dívky.

Dalším rizikem je poporodní období, kdy v rámci hojení porodních poranění dochází k reparačním pochodům a výraznému buněčnému neklidu.

Kromě těchto mechanických příčin může být poranění děložního čípku způsobeno také záněty.

Co je zhoubný nádor čípku děložního?

Nádory obecně dělíme na  nezhoubné - benigní a zhoubné - maligní. Oba typy vznikají samovolným, nekontrolovaným množením buněk. V dalším chování těchto dvou skupin nádorů však jsou značné rozdíly.

Nezhoubné nádory rostou většinou pomaleji a nemají snahu prorůstat do okolních tkání. Na čípku děložním jsou poměrně vzácné, nejčastěji se vyskytují polypy (slizniční výrůstky na stopce) či myomy (svalové uzly) nebo tzv. ovula Nabothi, což jsou dutinky vyplněné hlenem. Tyto nálezy buď nevyžadují žádnou léčbu, anebo mohou být vyřešeny menším chirurgickým zákrokem.

Naopak nádor zhoubný (rakovina, karcinom) má agresivní schopnosti, tendenci prorůstat do okolních tkání a tím je poškozovat a tvořit metastázy, tedy vzdálená ložiska nádorové tkáně.

Karcinom čípku postupně v dalším vývoji prorůstá nejčastěji do okolních vazivových tkání – parametrií. Zde probíhají důležité struktury (cévy, nervy, močovody), a tak postupující nádorové onemocnění utlačuje močovody s důsledkem selhání ledvin nebo může narušit stěnu cévy s následkem silného, těžko zvládnutelného krvácení. V pokročilejším stadiu se může nádor šířit i na sousední orgány – močový měchýř a konečník.

Metastázy se nejčastěji šíří mízními cévami do mízních uzlin pánve a postupně až do dutiny břišní, dokonce až do nadklíčkové oblasti. Cestou krevního oběhu se metastázy dostávají obvykle do plic, kostí a jater.

Je nutno si dobře uvědomit, že zhoubnému nádoru děložního čípku předchází  většinou velmi dlouhé období přednádorových změn, tzv. prekanceróz, které trvají až několik let. Tato skutečnost a snadná přístupnost děložního čípku k neinvazivnímu, nebolestivému vyšetření činí tuto anatomickou oblast nejvhodnější pro včasné odhalení nepravidelností, které předcházejí nádorovému onemocnění. Oblast je dobře přístupná zrakové kontrole, kolposkopickému vyšetření, tj. speciálnímu mikroskopickému prohlédnutí povrchu rodidel a odběru stěru buněčného materiálu k poměrně spolehlivému cytologickému vyšetření, anebo v případě nutnosti i k odběru materiálu pro přesnější histologické vyšetření. Jedná se tedy z onkologického hlediska o jednu z nejvíce preventabilních oblastí lidského těla.

Přesto, bohužel, Česká republika patří z pohledu výskytu nádoru děložního čípku mezi nejhůře hodnocené z vyspělých zemích. Hodnotí se výskyt nádoru na 100 000 žen za rok (tzv. incidence) - u nás se incidence pohybuje kolem čísla 20, naopak v zemích s dobrým preventivním programem a zdravotním uvědoměním je výskyt tohoto nádoru několikanásobně nižší, incidence se pohybuje kolem 6 nových záchytů na sto tisíc žen za rok.

Co způsobuje vznik zhoubného nádoru děložního čípku?

Za hlavního vyvolávajícího činitele se v dnešní době považuje virová infekce - HPV (human papillomavirus). Je již známo více než 120 typů HPV, které dělíme na typy s nízkým, středním a vysokým rizikem.

K poškození originální buňky děložního čípku (obvykle při jejím dělení) dochází  integrací neboli vestavbou virové genetické informace do této buňky. Za spolupůsobení dalších rakovinotvorných látek - kokancerogenů (nitrosaminy v cigaretovém kouři, jiné viry a infekce) a dalších rizikových faktorů - např. vyšší  počet porodů, časný věk zahájení pohlavního života, poruchy buněčné a humorální imunity se takto vytváří nádorové buňky.

K diagnostice HPV infekce jsou využívány speciální testovací metody, které dovedou odhalit skupiny virů s vysokým rizikem. Pro ženy s takto prokázaným vysokým rizikem zhoubného zvrhnutí buněk děložního čípku svítá velká naděje v podobě vakcíny, která je schopna jinak neléčitelnou virovou infekci zlikvidovat. Její praktické využití pro léčebné nebo i preventivní účely lze očekávat do jednoho roku.

Jaké jsou preventivní možnosti k zamezení výskytu nádorů děložního čípku?

Prevence znamená předcházení, vyhledávání a včasný záchyt změn vedoucích k nádorovému onemocnění, tj. přednádorových stavů. Znamená to především prevenci primární, tj. eliminaci škodlivých vlivů, které mohou vést zejména u vnímavých jedinců k nádorovému onemocnění.

Přestože škodlivé vlivy mnoha fyzikálních, chemických a biologických činitelů jsou již notoricky známé, nedochází k respektování této skutečnosti zejména u mladých lidí, kteří mají sobě danou tendenci podceňovat následky (např. kouření).

V gynekologické oblasti se to týká zejména lehkovážného přístupu k pohlavnímu životu. Důsledkem může být infekce pohlavně přenosnými HPV viry, které způsobují mutace čili změny zdravých buněk zevních rodidel, pochvy a čípku. Čím jsou pohlavní orgány méně zralé, anebo jsou poraněné, tím je riziko větší. Výrazně se také zvyšuje frekvencí střídání pohlavních partnerů (promoření  touto infekcí se celosvětově odhaduje na 80 % dospělých lidí obou pohlaví). Současné vzory sexuálního chování, s popularizací erotiky mediálních hvězd v časně postpubertálním období, však u mnoha racionálně uvažujících dívek způsobují pochybnosti o jejich správné orientaci ve společenských normách.

Sekundární prevence znamená pravidelné, roční preventivní gynekologické prohlídky žen. Přesto že osvěta je dostatečná, prohlídky jsou placené zdravotními pojišťovnami, mnoho žen tuto prevenci podceňuje a k prohlídkám se dostavuje až při výskytu příznaků, obvykle již pokročilejšího onemocnění. Tato situace je důsledkem nedostatečného zdravotního uvědomění a podceňování vážných dopadů zanedbaného onemocnění. Pokročilejší onemocnění vylučuje operační výkon, který v počátku onemocnění, anebo ještě lépe v přednádorovém stadiu,  může být natolik konzervativní a šetrné, že zachovává i možnost následného otěhotnění.

Dlouhodobá léčba zářením a chemoterapií při pokročilých onemocněních je nákladná, výrazně snižuje kvalitu života, a přitom naděje na přežití s pokročilostí onemocnění výrazně klesá.

Sekundární prevenci mohou pozitivně ovlivnit také praktičtí lékaři, kteří mají sledovat v rámci pravidelných dvouletých kontrolních prohlídek, zda ženy absolvovaly gynekologickou prohlídku.

Významné místo v prevenci má i partner, který si může včas všimnout změn zdravotního stavu při intimním životě. Ženy, léčené pro pokročilejší nádory, jsou velmi často bez partnerů!

Jaké jsou v současné době možnosti k předcházení nebo včasnému záchytu nepravidelností děložního čípku?

1.             Zodpovědný přístup k intimnímu životu tj. jeho zahájení po dokončení vývoje pohlavních orgánů, nejlépe po 16. roku věku dívky, bariérová antikoncepce (kondom, pesar), pečlivý výběr sexuálního partnera.

2.             Pravidelné gynekologické prohlídky - od zahájení pohlavního života 1x ročně, nebo podle doporučení lékaře, s odběrem stěru na cytologické vyšetření event. s kolposkopií. V případě nepravidelností další sledování u patřičného specialisty.

3.             Důkladné ošetření poporodních poranění děložního čípku.

4.              Včasná a důsledná léčba poševních zánětů.

5.              Nekuřáctví.