Dostaly se mi do rukou Abstrakta ze 6. světového kongresu o výzkumu mozku, který se právě konal v Praze.
Sešlo se na něm kolem 3 000 vědců z celého světa.
Jedním z organizátorů byl Profesor MUDr. Josef Syka, DrSc.

(Neurovědy jsou jako samostatný obor od cca 1955, mezinárodní společnost IBRO sdružuje 50 000 vědců.)

Jako vůbec první neurovědec je uváděn náš Jan Evangelista Purkyně, který spolu s německým lékařem Virchowem popsal buňky a efekty spojené s drážděním mozku.

Je zajímavé, že každá buňka v mozku, neuron, má svůj úkol a pracuje jinak.
Uvedu jeden laický příklad.
Např. když něco sledujeme očima, v sítnici se informace rozdělí do 2 drah – jedna zpráva je: kde v zorném poli se nachází pozorovaný předmět, druhá specifikuje: co to je, prostě kvalitu. Každá informace dorazí na jiné místo.
Pokud je některá dráha porušená – člověk nerozeznává barvu, nebo dokonce není schopen rozeznávat obličeje i známých lidí.
Převratnou novinkou byla magnetická rezonance a na ní navázané metody – můžeme získat např. poznatky o řeči, vnímání hudby, nebo dokonce, jestli je člověk zamilovaný.

Mozek je největším odběratelem kyslíku v těle (známe následky při nedostatku – od vážných poruch nevratného rázu až po smrt mozku během cca 5 minut). Jestliže se některá část aktivuje, zvýší se v ní průtok krve, a přístroj to zaznamená… Angličtí vědci prokázali, že u zamilovaných se aktivuje mandlovitá struktura, tzv. amygdala.
Profesorka Peretz a profesor Zatorre z Kanady učinili zajímavé poznatky o vnímání hudby. U většiny lidí je za řeč zodpovědná levá hemisféra a pravá přijímá a zpracovává hudbu – barvu, výšku, rytmus, emoce.

A teď zajímavý poznatek pro maminky dyslektiků.
V Kalifornii zjistili, že dyslektik má narušený proces vnímání zvuků, řeč je prostě pro něj moc rychlá.
Profesorka Tallalová s Merzenichem vymysleli počítačový program. Údaje jsou dětem předkládány nejdříve zpomaleně a jak se jejich vnímání zlepšuje, signály se zrychlují.
Tato schopnosti mozku se učit je plasticita.
Plasticita ale způsobuje, že se mění i funkce mozku. Od lovce sběratele se vyvíjel ke schopnosti psát a číst.

A dnešní děti zase mají jiný mozek než generace před nimi. Televize a počítače jsou pro mozek neuvěřitelnou stimulací.
Počítačové děti jsou bombardovány jedním obrazem za druhým a mozek se rozvíjí. Nesmí však současně zakrnět schopnost číst psaný text.

Výzkumy dále pokračují. 
Vědci doufají, že nakonec se jim podaří najít i podstatu závažných onemocnění, jako je schizofrenie.  

         
Reklama