Někteří z vás si možná ještě vybaví sci-fi seriál z roku 1983 Návštěvníci. Tehdy se tým „spasitelů“ z 25. století vypravil do minulosti, resp. roku 1984, aby se zmocnil sešitu s výpočty mladého génia a zachránil tak lidstvo před údajně nevyhnutelnou katastrofou. Před tou je varoval jejich hlavní superpočítač, tzv. Centrální Mozek Lidstva. Pointou celého příběhu bylo odhalení, že se Centrální Mozek Lidstva „spletl“, zjednodušeně řečeno byl porouchán.

Do detailů příběhu zacházet nebudeme, nicméně to, co z předchozího textu plyne, je jistá podobnost s mozkem lidským. Ten také funguje „sám“ a spoléháme se na něj zcela automaticky jako naši seriáloví hrdinové. Mozek je tím, kdo udává rytmus bytí a je řídícím orgánem nervové soustavy. Díky němu se hýbeme, reagujeme na podněty, čteme, píšeme, řídíme auto, pamatujeme si, a tak bychom mohli pokračovat. Třímá v něm netušený potenciál, a ani sami vědci zdaleka nemají jasno v tom, co mozek dokáže. Co lze ale s velkou přesností určit, jsou činnosti, které tomuto orgánu škodí. Čemu se tedy raději vyhnout, aby se vám (jako ve zmiňovaném příběhu) mozek „neporouchal“?

mo2.jpgFoto: Shutterstock

Vševědoucí Google

Jistě každý už mnohokrát zažil situaci, kdy si na něco ne a ne vzpomenout. Namísto toho, abyste trochu potrápili mozek, vezmete do ruky mobil, případně usednete k počítači, a začnete „googlit“. Spoustu věcí tak najdete během pár vteřin, což má dozajista své kouzlo a výhody, ale také záludnost ve formě čím dál línějšího mozku. V časech internetu totiž začíná chybět motivace obyčejně si věci zapamatovat. Jako by už neplatilo, že opakování je matkou moudrosti, protože je nahradí výrazně snazší „googlování“. Je to sice pohodlné, ale vašemu mozku to na lepší kondici rozhodně nepřidá. Naopak.

mo3.jpgFoto: Shutterstock

Mozek současného člověka přijímá denně nepřeberné množství informací, které jen těžko přefiltruje. Nedokáže rozeznat, co je důležité, a co by měl vypustit. To může v konečném důsledku výrazně zpomalit mentální výkon. Pokud se potřebujete plně soustředit na jednu věc, pak se nenechte ničím dalším rozptylovat. Odložte mobilní telefon, vypusťte sociální sítě a neřešte nic dalšího. Jedině tak budete schopni podat maximální výkon.

Jedna apka za druhou

Málo pijete? Nainstalujte si aplikaci, která vám připomene, že máte doplnit tekutiny. Zapomínáte při psaní u počítače mrkat? Nainstalujte si aplikaci, která vás ohlídá. Nevíte, kdy má kamarádka narozeniny? A proč byste měli, když vám to včas nahlásí Facebook nebo zapípá připomínka v mobilu. A přestože jezdíte tam či onam celkem pravidelně, stále tam s úplnou jistotou netrefíte, protože používáte chytrou navigaci. Ta vás sice bezpečně dovede, ale nezapamatujete si díky ní prakticky žádnou složitější cestu. Bohudík – bohužel, žijeme ve světě aplikací, které přemýšlejí za nás. Z toho ale logicky vyplývá, že my přemýšlet nemusíme. Jenomže nepřemýšlet znamená nepoužívat mozek. A nepoužívat mozek rovná se stagnovat, resp. krnět.

mo1.jpgFoto: Shutterstock

Mohl by vás zaujmout také článek: Co by poradila babička: Účinné způsoby, jak zatočit se skvrnami, zápachem nebo žlutými zuby

Mlčeti zlato?

Podobně jako tělo je nutné trénovat i mozek. Jedním ze skvělých tréninků je dialog. Rozhovor s druhým člověkem, reakce, zamyšlení nad jeho postojem a následná sebereflexe. Zvlášť při poutavé diskusi jede mozek na plné obrátky, je bdělý a připravený reagovat. Vezmete-li to z druhého konce, pak dlouhodobá samota, nemožnost sdílet názory či zážitky s druhým člověkem, vašemu mozku ani psychice neprospívá.

Mnoho cukru, málo vody

Zjednodušeně řečeno, mozek „jede“ na sacharidy, ale všeho moc škodí. Vysoký příjem zejména tzv. rychlých cukrů dobré mentální kondici rozhodně nepřeje. Jejich nadměrný příjem může bránit vstřebávání základních živin z potravy a v konečném důsledku k nutriční podvýživě, únavě a mentální nepohodě. S vysokým příjmem cukru také souvisí celkové zhoršení kognitivních funkcí člověka a schopnosti se učit. Přidáte-li k tomu nedostatečný příjem tekutin, na problémy je zaděláno. Dehydratace má prokazatelně negativní vliv na fyzickou i psychickou kondici. Mezi její obvyklé projevy patří nesoustředění, podrážděnost, únava, bolest hlavy či delší reakční činnost. Ta opravdu dlouhodobá dehydratace může mít následně neblahý dopad na mozkovou tkáň, v extrémním případě vede až k jejímu zmenšení. A přidáte-li pravidelnou dávku alkoholu, důsledně svůj mozek devastujete.

Věděli jste, že pravidelní konzumenti alkoholu jsou až třikrát častěji postiženi defektem v té části mozku, která se zabývá pamětí a prostorovou orientací?

Nedostatečný spánek a nulový pohyb

Kvalitně se vyspat je pro mozek zásadní, čemuž současná doba příliš nefandí. V porovnání s minulostí spíme v průměru o jednu až jednu a půl hodiny méně než počátkem minulého století, nicméně potřeba dostatečného odpočinku je stejná. Pokud málo spíte, vaše kognitivní funkce se zhoršují – pomaleji jednáte, vnímáte, učíte se, děláte častěji chyby apod. Jste-li navíc málo fyzicky aktivní, většinu času prosedíte u počítače, minimálně chodíte a raději se vozíte, kromě chabého těla vám reálně hrozí i chabý duch. Aktivní pohyb totiž úzce souvisí s mentální svěžestí, posiluje kromě svalů také srdce, má jednoznačně pozitivní vliv na oběhovou soustavu, a tedy i na mozek. Ten je při fyzické aktivitě více prokrvován, resp. okysličován, což mu pomáhá v lepší činnosti a prohlubuje koncentraci, bystří paměť, zrychluje myšlení a obnovuje nervové buňky.

609cfd8f51e90mo4.jpgFoto: Shutterstock

Reklama