Děje se to i v 21. století. Majitelé nekastrovaných koček řeší někdy i dvakrát ročně, co s nechtěnými mláďaty. A jako nejsnazší způsob bohužel někdy volí jejich nehumánní usmrcení, například utopením. To dodnes leckde zvláště starší generace považuje za běžnou praktiku. Když ale dotyčného někdo udá, čeká ho trestní stíhání. Tak jako před pár lety třiačtyřicetiletou ženu z Moravskotřebovska, která se rozhodla utopit v rybníku tři ještě slepá koťata.
„Podle odborného vyjádření byla zvířata na začátku topení dlouhé minuty při vědomí a snažila se z vody uniknout. Toho ale takto malá koťata nejsou schopná. Paní se k činu přiznala, přesto bude za své konání potrestaná. Za přečin týrání zvířat může být odsouzena až ke třem letům odnětí svobody,“ uvedla tehdy mluvčí pardubické policie por. Mgr. Hana Kaizarová. Dnes by ale dotyčné tyrance hrozil za usmrcení zvířete trest ještě vyšší. Od loňského roku může soud díky novele zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání uložit až šestileté vězení.
Foto: Shutterstock
Co s nechtěnými koťaty?
Pokud jste propásla prevenci, tedy kastraci kočky, a ona vám domů přivedla koťata, musíte se o ně postarat. Pokud doma tolik koček mít nemůžete, zkuste je nabídnout známým nebo na přátelům, případně na sociálních sítích. Pokud se ale přihlásí někdo neznámý, jeho úmysly se zvířetem dobře prověřte. Mohlo by se jednat například o chovatele hadů, který pro ně shání potravu. I takové nakládání se zvířetem by totiž mohlo být považováno, vzhledem k velikosti a čilosti kotěte, za týrání ve smyslu § 4, písm. j), a to vyvolávání bezdůvodně nepřiměřeného působení stresových vlivů biologické, fyzikální nebo chemické povahy.
Další možností je umístění koťat do útulku, ale tam nejspíš neuspějete. Bývají totiž zoufale přeplněné. Jako například v Kočičím domově Sluníčko. „V současné době do odvolání nemůžeme přijmout žádnou kočičku ani kotě, neboť jejich počet je ve Sluníčku dvojnásobný, než je limit. Hraničí to již s tím, že se nedokážu o tak velké množství kočiček kvalitně postarat, a takový útulek pozbývá smyslu. Přijmeme pouze ta koťata, která jsou plánovaná,“ upozorňuje Milana Petrásková. Ta doporučuje v případě nálezu opuštěných koťat a dospělých koček nejprve kontaktovat obecní úřad, na jehož pozemku byly nalezeny. „Obec je v tomto případě majitelem nalezence a má povinnost se o nalezené zvíře postarat, najít mu umístění v útulku. Ideální je kočičku na místě nálezu vyfotit,“ doporučuje Petrásková.
Než kočka porodí
Pokud na březost kočky přijdete včas, lze ji objednat k veterináři. Ten může odebrat zárodky společně s dělohou a provést tak zároveň i její kastraci. „Tento zákrok je hypoteticky možný kdykoli v průběhu březosti, ale čím později by k němu mělo dojít, tím méně je to, vzhledem ke stupni vývoje plodů, etické,“ říká veterinární lékařka Olga Dvořáková s tím, že operace pro kočku navíc znamená i riziko. „Děloha obsahuje velké množství krve. Když je odstraněná, je vyjmut orgán, který má oběhově velké množství krve. Jsou pak nutné infuze, nebo transfuze. To už je lepší, když kočka koťata porodí,“ dodává.
Nejlepším řešením nechtěného množení koček zůstává jejich včasná kastrace. Za určitých podmínek na to můžete získat i finanční příspěvek.
Zdroj informací: Krajské ředitelství policie Pardubického kraje, MVDr. Olga Dvořáková, Kočičí domov Sluníčko, Zákony pro lidi
Čtěte také:
- Zákaz zvířat v cirkuse? Bez nich by ztratil svůj smysl, říká ředitel Cirkusu Humberto
- Zachraňte je! Návod, jak ohlásit týrání zvířat
Nový komentář
Komentáře
Proboha kdo by v dnešní době utopil koťata… To je hrozně nehumánní. Já si takhle vzala 2 koťátka od známých, co je nabízeli na FB a jsou to zlatíčka, a to jsem vždy preferovala psy. Sice bylo prvních pár dnů náročných a stálo mě to jednu záclonu a poškrábanou knihovnu, ale pořídili jsme škrabadlo a je po problému.
Dnes jsem se svou rodinou velmi šťastný. Jmenuji se Angela, žiji v USA, manžel mě na rok opustil a já ho tak moc miluji, od té doby hledám způsob, jak ho získat zpět. Vyzkoušela jsem mnoho možností, ale nefungovalo to, dokud jsem nepotkala přítele, který mě seznámil s doktorem UDAMA, kouzelníkem, který mi po 2 dnech pomohl přivést zpět mého manžela. Můj manžel a já spolu dnes žijeme šťastně, protože jsem se řídila pokyny skvělého doktora UDAMA. Ten muž je skvělý, můžete ho kontaktovat na e-mailu: (udamaada@gmail.com). a jeho přímé kontaktní číslo a whatsapp je (+27658978226) Nyní poradím všem vážným osobám, které se ocitly v tomto druhu problému, aby ho nyní kontaktovali rychlé řešení bez stresu.
Ono by stačilo kastrovat kocoury a byl by pokoj..
Nevím, jak to naši dělali, protože naše myšilovka měla koťata jednou ročně a většinou nejvíc 3. A to už se na ně dělal v dědině pořadník, protože ta lovila všechno. Naštěstí buď byla tak inteligentní, že poznala naše kuřata a housata, nebo byl klovanec od kvočny nebo štípanec od husy tak vydatný, že si to pamatovala a nechytala je. Jednou jsme zachránili nějakou ulovenou korelu nebo roselu, která to už měla za pár, protože jí nestihla prokousnout krk. Vesnické tamtamy zabubnovaly a šťastný majitel nám dal tenkrát pro nás krásnou odměnu, nějaké cukroví z Tuzexu a mohly jsme mu beztrestně chodit na třešně. Ale jednoho jsme taky plakaly, protože měla s bůhví kým 3 nádherné koťata, jedno mělo takový želvovinový vzor, to byla kočička, a my jsme si ji chtěly nechat a nesměly jsme. A taky jsme jednou plakaly, protože bůhví, co chtěla ulovit, byla celá od krve a málem přišla o oko, ale dostala se z toho. Dožila vše 15 let, i když byla venkovní.
Ono by celkem dost pomohlo, kdyby se všechna koťata kastrovala co nejdříve a předávala majitelům až po kastraci. Povinně, s výjimkou chovatelských stanic. Jako je povinné očkování proti vzteklině. K přeplněným útulkům - nedivím se. Konkrétně ten jmenovaný útulek má celkem dost přísné podmínky osvojení kočky z útulku = sepisuje se na to smlouva a předávací protokol, kde si útulek vymiňuje, že může přijít zkontrolovat, kde kočka žije, že nový majitel vlastně není majitel, ale má tu kočku jen půjčenou a musí ji do útulku vrátit, musí hlásit adresu, kdyby se přestěhoval, nedávají kočky jako venkovní, požadují týdenní hlášení o stavu kočky, a ještě za to člověk zaplatí nemalé peníze. K tomu všemu se ještě musí zájemce o kočku "zalíbit" majitelce útulku. Vím minimálně o třech případech, kdy ona dáma zamítla někomu kočku dát, protože jen tak na první pohled zhodnotila člověka, kterého nezná a nikdy neviděla, jako nezpůsobilého pro svěření kočky. No tak holt má přeplněný útulek.
Další důvod přeplněnosti útulků je, že zachraňují i hodně nemocná koťata i dospělé kočky, které trpí nevyléčitelnými nemocemi, stojí to majlant za veterináře a málokdo potom tu nemocnou kočku s doživotními následky a drahou péčí chce.