Tehule

Neplodnost je poruchou zdraví s všestranným negativním dopadem na oba partnery. Celosvětově je uznáváno, že nejefektivnějším způsobem řešení poruch plodnosti je asistovaná reprodukce, která přináší u převážné většiny párů rychlé řešení. Neplodnost může být způsobena celou řadou faktorů. Nedojde-li k otěhotnění ani po odstranění zjištěných poruch a při poruchách, které nelze řešit jiným způsobem, dostává slovo asistovaná reprodukce.

Léčba neplodnosti pomocí asistované reprodukce je v České republice prováděna prakticky od začátku 80. let minulého století, tehdy ovšem s velmi skromnými prostředky a tomu odpovídajícími výsledky. Naštěstí vývoj jde stále kupředu a asistovaná reprodukce rozhodně nezaostává. Dnes rozlišujeme dva druhy:

  • Intrauterinní inseminace - léčebný postup, během něhož jsou v období kolem ovulace spermie zavedeny do dutiny děložní.
  • Mimotělní oplodnění - spermie se s vajíčkem setkávají mimo tělo ženy v laboratorních podmínkách. Po několika dnech je jedno nebo více embryí zavedeno do dutiny děložní.

Víte, že...?

Znalost problematiky asistované reprodukce je podle odborníků mezi českou veřejností nízká. „Protože mýty a pověry se snadno dostávají do povědomí lidí, kteří pak již často nepochybují o tom, jestli skutečně mají racionální základ,“ varuje Milan Mrázek z Clinical centre Iscare Lighthouse v Praze a dodává, že mýty je třeba rozptýlit. Pojďme se na ty nejčastější mýty podívat.

Mýtus: Neplodnost je především problém žen
Pravda: Ne. V Česku je kolem 10 až 15 procent neplodných párů. Může se zdát, že jsou pryč časy, kdy si muž nenechal ani od lékaře vysvětlit, že chyba není v jeho ženě, ale že důvodem bezdětného manželství je právě on. Výzkum provedený společností IBRS ukázal, že 19 procent dotázaných tento názor stále zastává. „V současné době jsme svědky zásadního indikačního posunu - nejčastějším důvodem je narušená plodnost muže,“ tvrdí doktor Tonko Mardešić ze Sanatoria Pronatal.

Mýtus: Při asistované reprodukci hrozí vícečetné těhotenství
Pravda: Částečně ano. V případě, že se žena rozhodne pro mimotělní oplodnění s následným vpravením embria do dělohy, je možné, že se jí narodí dvojčata nebo trojčata. Počet vpravovaných embrií ale rok od roku klesá, čímž se samozřejmě snižuje riziko vícečetného těhotenství. V současné době se vpravuje v průměru 1.7 oplodněného vajíčka. „Snažíme se všem vyjít vstříc. Pokud si pár vícerčata zásadně nepřeje, můžeme ženě implantovat jen jedno oplodněné vajíčko a ty další zmrazit pro případ, že by se předchozí pokus nezdařil,“ upřesňuje lékař.

Mýtus: Takzvané umělé oplodnění zaplatí pojišťovna
Pravda: Částečně. Podpora ze strany zdravotního pojištění je relativně malá (jsou jen částečně hrazeny 3 cykly asistované reprodukce, výjimečně 4, a to pouze rodičkám do věku 39 let). Značná část nákladů na léčbu moderními metodami, nehrazenými ze zdravotního pojištění, zůstává na léčeném páru. Pokud by si pár přál například výše zmíněné zmrazení, musí si ho také sám zaplatit. Za zmínku stojí fakt, že se náklady na asistovanou reprodukci (ty, které pojišťovna kryje) platí z pojištění ženy, a to i v případě, že je neplodnost prokázána u jejího muže.

Mýtus: Hormonální léčba přecházející umělému oplodnění má spoustu vedlejších účinků.
Pravda: S tímto tvrzením podle průzkumu souhlasí 34 procent lidí. Klinické studie ukázaly, že léčba hormony je bezpečná a efektivní. Pravda je ale taková, že má vedlejší účinky (například návaly horka), stejně jako kterýkoli jiný lék. Proto je důležité zůstat v kontaktu s lékařem a sdělit mu subjektivní potíže nebo symptomy.

Mýtus: Takzvané děti ze zkumavky jsou náchylné k různým poruchám imunity, genetickým chorobám, atd.
Pravda: Ne. „Na tomto místě je velice důležité zdůraznit, že děti po IVF ET (lidově řečeno děti ze zkumavky) jsou zcela zdravé a normální děti ve srovnání s dětmi po přirozeném početí a je nutné rozptýlit mýty o tom, že děti z asistované reprodukce by měly mít horší vlohy z pohledu imunologie a genetiky,“ říká doktor Milan Mrázek.

Mýtus: Při odběru vajíčka často hrozí komplikace.
Pravda: Komplikace, jako je například krvácení, hrozí u 0,1 až 0,2 procent případů.

Něco z historie

Z historického hlediska si nepochybně zaslouží připomenout skutečnost, že právě před padesáti lety byla do klinické praxe uvedena hormonální kontracepce, která poprvé v lidských dějinách umožnila sex bez rizika nežádoucího otěhotnění. Tento objev zásadně a neodvolatelně změnil sexuální a reprodukční chování současné společnosti.

Za necelých dvacet let poté - v roce 1978 - narození Louise Brownové po mimotělním oplodnění poprvé umožnilo reprodukci bez vlastního sexuálního aktu. Během uplynulých třiceti let se mimotělní oplodnění rozvinulo v nejúspěšnější léčbu párů s poruchami plodnosti, kterou kdy medicína měla k dispozici. V řadě evropských zemí představují děti narozené po asistované reprodukci výrazné procento všech narozených dětí. Podle statistických údajů z roku 2004 je podíl dětí ze zkumavky v Česku 4 procenta ze všech narozených děti, ale například v Dánsku je to 18 procent.

Podstoupila byste umělé oplodnění? A řekla byste potom svému dítěti, že je „ze zkumavky"?

Reklama