Drogy a alkohol jsou dnes bohužel všude k mání.
To je nepopiratelný fakt a dnešní mládež je díky tomu ještě více v nebezpečí závislosti. Vždyť v 
období naší puberty nám byly nabízeny jen skleničky s alkoholem, ale dnes se mladá generace možnosti okusit nějakou silnější drogu nevyhne.
Pamatujete si ješte na vaši první kocovinu? Přišlo vám to jako legrace, že...
K dnešnímu nebezpečí drog ještě přispívá publicita v médiích.
Jsou vidět všude ve filmech, televizi a v hudebních videoklipech. Není proto divu, že je dospívající vnímají jako neškodné.
Mnoho rodičů řeší tento problém přísnými rozkazy a zákazy. Ohledně tohoto se trefně vyjadřuje psycholog Lawrenc Bauman:
"Drogy prostupují veškerou současnou kulturu. Očekávat, že dospívající nebudou ovlivněni svou dobou, je stejně naivní jako věřit, že vánoční dárky nosí "Ježíšek".
V dobách prohibice riskovali mladí ve Spojených státech oslepnutí pitím podomácku vyrobených lihovin. Fakt, že alkoholické nápoje byly zakázány a polovina toho, co bylo na černo k mání, mohla člověka otrávit, jen přidal pití na svůdnosti."
Striktní zákazy tedy nejsou v problematice drog na místě.
Slepé nadávání a trestání je už úplný nesmysl. Lepší je pochopit, informovat se, pomoci. Nebezpečným protivníkem je pro nás v tomto boji parta kamarádů.
Na současné oblibě experimentování s drogami se totiž velkou měrou podílí vliv vrstevníků. Ať se nám to líbí nebo ne, vliv kamarádů z party je vždy větší než ten z naší strany. Dospívající mají silnou touhu přizpůsobit se a vypadat "v pohodě" před těmi, které sami respektují.
Jestliže každý v partě souhlasí s určitým způsobem chování, mají všichni pocit bezpečí a nezranitelnosti.
Odborníci na tuto problematiku L. Bauman a Robert Rich dále říkají:
"Vzpomeňte si na jeden z nejstarších příběhů vůbec, na Adama a Evu v ráji. Zvědavost, touha okusit neznámé, tajemné a zakázané patří k základním instinktům lidstva. Experimenty s drogami jsou rovněž podněcovány zvědavostí a tajemnem, které je obklopuje."
Zvědavost je velmi silná a v jiných ohledech velice užitečná vlastnost lidstva.
Je třeba nezapomenout, že naštěstí u většiny z našich dětí je hrozba drog po ukojení zvědavosti
zažehnána. Pokud tomu tak není, anebo má vaše dítě nakročeno na šikmou plochu, můžeme vám v rámci možností tohoto článků nastínit pár zásad a rad, které by vám mohly pomoci.
- Neztraťte hlavu
- úkolem rozumného rodiče není začít "šílet", ale zjistit v jaké míře dítě drogy užívá - Buďte zvědaví, ale neutrhejte se na ně
- zůstaňte klidní a snažte se udržet vzájemnou komunikaci otevřenou - Zjistěte, jak se na problém dívá vaše dítě
- vzneste otázku, jaký vliv by drogy mohly mít na plány vašeho dítěte - Pátrejte po tom, co se za užíváním drog v případě vašeho dítěte skrývá
- pozitivně a účinně lze reagovat, jen když víte, co je příčinou užívání drog - Pomozte dospívajícímu proti tlaku vlivu vrstevníků
- s citem vysvětlete, že pokud odmítne kamarádem nabízenou drogu, nijak se neshodí. Pokud ano, tento kamarád není pro něj tím pravým přítelem.
Tato pravidla, která už byla nejednou pozitivně vyzkoušena, se dají také shrnout do pár vět. Je naprosto jasné, že pokud dokážete svému dítěti taktně a trpělivě naslouchat, jste na správné cestě mu pomoci. Pokud se tak stane, odstraníte také jednu z hlavních příčin experimentování vašeho dospívajícího. Tou je totiž vždy i touha šokovat své rodiče a ukázat jim, že "já si budu dělat, co chci". To je téměř vždy ukazatel toho, že nám naše děti chtějí předvést, jak moc už jsou dospělé.
Dospívající usilují o nezávislost a nalezení vlastní identity. Jednou z cest k tomuto cíli je okusit, co společnost zakázala.
Pokud právě vás zneklidňuje vztah vašeho dítěte k drogám, máte vždy ještě možnost obrátit se na odborníky. 
Webové stránky dvou z nejzkušenějších organizací protidrogové problematiky najdete v odkazech pod článkem.
Přeji vám hodně trpělivosti a taktu v rozmluvách s vašimi dospívajícími dětmi.
Ať už budou o drogách nebo o čemkoliv jiném!
Drop In - http://www.dropin.cz/
Sananim - http://www.sananim.cz/intro.php
Zdroj: Lawrenc Bauman s Robertem Richem, "Jak přežít pubertu", nakl. Lidové noviny
__________________________________
Některé dřívější články na toto téma:
Chcete, aby vaše dítě bralo skunk?
Máte zkušenost s marihuanou? A vaše děti?
Marihuana je nebezpečnější, než se zdálo.
Nový komentář
Komentáře
lucrezia:Diky,ale ja jsem si tim peklem prosla a je mi uz fuk,jestli je to vrozene nebo ne,jsem rada,ze mam dnes cistou hlavu a nechci se do tech sracek nikdy vratit.....snazim se pomoci druhym,pokud me pozadaji,predam zkusenost,ale nikoho memutim prestat,je to na kazdem jedinci a dela sam se sebou vetsinou az poradne padne na dno....a pro tyto lidi jsem tevrela uz delsi dobu auditko problem.
Amálie: mas hodne pravdy... Muze to byt o strachu! A dekuju. V kazdem pripade VSEM preju, aby se z toho dostali, protoze bez tech sracek je zivot nadhernej...
Amálie: Sama potvrzuješ, že hodně toho zmůže rodina - i ta širší...
Chameleonka: Čeho se tak strašně bojíš? V čem to je, že synovi tak málo věříš? Je to pouze tráva nebo je v tom i alkohol nebo ještě jiné drogy? Bojíš se toho, že bude žít po svém? Toho, že na něj ztrácíš vliv? Ať se ti to líbí nebo ne, je dospělý, a ty ho musíš nechat žít jeho život, i když uvidíš, že dělá chyby.. Jak jsi psala, nemůžeš s ním být 24 hodin denně, můžeš jen sopláhat na to, že to, co spro něj dělala odmala, je někde v něm... Možná by ti pomohlo, kdybys s těmito svými obavami navštívila/navštěvovala psychologa ty... Já to udělala a od té doby si vždy, když začnu vyšilovat, vzpomenu na to, co mi říkal - ntvrdím, že už se o děti nebojím, ale dokážu aspoň fungovat bez věčného strachu.
Eva_Fl: Je vidět, že víš, o čem mluvíš... Ten náš človíček utíkal sám před sebou. Měl strach, jestli zvládne dospěláckej život tak dobře, jako okolí. Někomu se to může zdát směsný, ale v hlavě puberťáka se hodí moc věcí. Někteří se bojí, aby nezaostávali před partou, někteří nemaj dost sebevědomí a někteří se bojí ... vlastně ani neví čeho.
Eva_FI: Jsi šikovná holka
Amálie: i te sebelepsi a sebeprikladnejsi rodine muze byt neco, ze to decko neni stastne... Droga je utek... Pred necim. A zavislost neni pricina, ale dusledek. Byla jsem v zavislosti 20 let... Silenych 20 let...
A na prvni pohled rodina jak lusk : tata architekt, mama ucitelka, v lete more, v zime hory....
Ale ja asi vim, pred cim jsem utikala.... A az jsem to pochopila, dostala jsem se z toho. Pred 10,5 lety....
Dovolim si v globálu souhlasit s Jaberunkou. I v sebelepších a příkladnějších rodinách nedokážete zabránit, aby do toho někdo nevlít. A dieleři jsou ti, kdo vymyslí tak dokonalé finty, že vaše dítko témeř nezavětří, co mu vlastně hrozí. A vařiči jsou pěkně zašití v klidu, nikdo je nezná, a z mé zkušenosti mnozí ani nefetujou!!! Na to se maj moc rádi... to je ironie, co?
Myslim, že mu hodně pomohlo to, jak naše rodina funguje. Všechny tři generace se navzájem podporují, máme mezi sebou důvěru a umíme se podržet, když o něco jde. Díky tomuhle mohl přijít a říct, že v tom jede. Nikdo mu nenadával, ale taky s nim nesouhlasil. Znal náš názor a my znali jeho. Až když mu došlo, že pořád stojíme při něm, ale on je ten, kdo zůstává pozadu, sebral sílu a nahlas to přiznal. Stálo nás to hodně času, potřeboval kvanta hodin, aby se z toho vypovídal, a trvalo to hodně dlouho. Ale je tady a dodnes ví, že má naší důvěru, že to zvládl.
V naší rodině se vyskytl narkoman. Bral rok. Už pár let je čistej, nebyl na léčení a dokázal přestat sám. Podotýkam, že nejel v žíle. Sice nekradl (ani doma ani jinde), nebyl na nikoho zlej a tak, ale koukat se na něj, jak vám skomírá před očima... bylo to děsný.
Je mi jasné, že náš přístup neni univerzální, ale díky hodně dobré znalosti a komunikaci odmalinka, jsme dokázali vyhmátnout, kdy začal být na vážkách a vypozorovat, že teď by bylo vhodné ho naťuknout, jestli by nechtěl přestat. Nic jsme mu nevnucovali, kdo to zažil ví, že to by jen zhoršilo situaci! Ale postavili jsme ho před úvahu, zda by nechtěl skončit a že ho budem podporovat. Rozhodnutí bylo na něm.
Všm přeju, ať tohle nikdy nemusí zažít
A těm, kdo to zažili, přeju silné nervy.
ZLATO, vrodene predpoklady na zavislost na drogach (vcetne alkoholu) je popisana v knihe Teens under influence by K. Ketchum, N. Pace 2003
Krize: No, jsem zvědavá, až tvůj synáček přitáhne domů zhulenej, jak to budeš vyrovnaně komentovat. Zůstaneš v pohodě nad věcí, vesele si s nim zahulíš a přátelsky ho poplácáš po rameni. A až pak přijde s jehlou v žíle, tak mávneš rukou, že vlastně o nic nejde
Ilča: v tom pripade se tyka i alkoholu.... A ja souhlasim. Me uz vubec nebavi porad dokola vtloukat do tupych hlav, ze tuhle ,,karieru" si proste clovek nevybere.... Ze si da, stejne jako kazdy jiny, sklenicku. Jenze kazdy jiny si ji da a je v pohode, kdezto alkoholik spadne do zavislosti...
Nekdo si da koks a nic, OK, ma zkusenost a tim to pro nej hasne, jinej ma tak desny puzeni, dat si znovu, ze ho to puzeni proste dostane.
Krize: no - ja bych to zase az tak nezlehcovala, protoze i trava je droga a jsem hodne rada, ze to moji synove vi. Starsi si obcas da, ted ne, protoze ma soutezni obdobi, az to skonci, asi si da zase, ale nemyslim, ze prehani a neposilam ho k psychousum. Jen mu rikam, ze az ho to zacne nejakym zpusobem omezovat v zivote a delat problemy, ze by s tim mel neco delat. Nejlepe prestat. Videla jsem vyhulence - na trave se da vypestovat nadherna zavislost.
Paní Kleknerové doporučuji ke zvláštní pozornosti docela zajímavou publikaci od kolektivu autorů. Jmenuje se Pravidla českého pravopisu!
Přeji vám hodně trpělivosti a taktu v rozmluvách s vašimi dospívajícími dětmi.
Ať už budou o drogách nebo o čemkoliv jiném!
Komentovat styl psaní paní Kleknerové je asi zbytečné, nicméně mi to nedá, abych se nevyjádřila k výše okopírovaným větám. S puberťákem je velmi těžká domluva o čemkoliv, o drogách tím spíš. Rozhovor se většinou přerodí do monologu s občasným vynucením pokývnutí na otázku: Ještě mě vnímáš, či Posloucháš mě. S pubošem, který jede v drogách je domluva ještě horší.
Podle mě má nejvíc pravdu Zlato.
Nyotaimori: Jinak at ti tedy chutna...dobrou chut a uzij si to,vis co delas,asi to mas pod kontrolou,jak tusim,hulis travu.Ale to je tvoje vec.
Chameleonka: nefunguje u vás ve městě něco jako centrum pro mládež, u nás je K-Centrum, kde se zabývají prevencí a pokud vím, chodí tam i huk¨liči, u většiny s dobrým zázemím to funguje tak, že začnou na trávě a taky jí skončí, nefunguje to akorát u těch co mají špatný základ z domu a doma na ně kašlou.
Eva_Fl: asi jsem zapomnela dodat sluvko vetsinou,ale co znam( ahodne pripadu) zacalo to travou a travou to neskoncilo,proste na to neni tabulka.Muze a nemusi,tak nejak.Dedicnost atd na drogy je blbost,dedicna indispozice je na slkohol.
Nyotaimori: ja jsem chlastala uz pred 15 rokem veku a drogy jsem nikdy nebrala,a vrozene predpoklady na drogy???Kde jsi to vycetla?
Exupery: Takže ty si myslíš, že když si zahulím trávu se svým osumnáctiletým klukem, tak on si řekne, jakou má skvělou matku, zaplesá a dalšího jointa už odmítne? Nebo co je na tom výchovnýho? Leda tak to, že ten spratek dospěje k přesvědčení, že když hulí matka (nebo fotr, jako to je v případě mého ex), tak on vlastně nedělá nic špatnýho. A máš pravdu, že hulí možná polovina mladý generace. Mně to ovšem na rozdíl od tebe nepřijde ani trochu k smíchu..
Nyotaimori: tam jsem volala taky, jenže je to pro mě poněkud z ruky, takovejch 200 kiláků, řekla bych.. to asi neklapne
zlato: On tvrdí, že by nic jinýho nevzal, že viděl, co to s klukama dělá, no, můžu mu leda tak věřit a doufat. Každopádně psychouše už máme taky za sebou, mladej tam všechno odkejval, ale efekt to nemělo žádnej.. Musela bych ho zavřít do izolace, odpravit všechny jeho kamarády, do školy ho posílat potrubní poštou a víkendy trávit v zahraničí, pak možná
zlato: jen s tebou nesouhlasim v tom, ze travou to zacina, protoze to taky travou muze skoncit a neni tam prechod na tvrdsi drogu. To proste neni pravidlo.
Ucinek drogy je proste neco uzasnyho.... Zpocatku.... Sileny je, co prijde potom.... Ze clovek nebere proto, aby mu bylo dobre, ale bere proto, aby mu bylo mene spatne....
Jinak - tady jdes do vezeni i za travu. A ja myslim, ze je to OK.
Já bych si dala toho jointa se synkem taky, aby viděl, že nejsem ten moralizující rodič a že se se mnou o tom dá bavit. Děti tedy ještě nemám, ale mám několik kamarádů, jejichž rodiče to tak udělali a myslím, že to bylo docela výchovný. A že v Drop-inu neřeší, že si dá teenager sem tam jointa je jasný, to by museli řešit ví jak polovinu mladejch lidí
Vedle nás bydlí kluk,která drogy připravuje a prodává,přímo před domem.Když jsem na to upozornila známého policistu,řekl : my o tom víme,ale nemáme povolení k prohlídce,takže nic nezmůžeme.Co je to sakra za zákon? Chodí tam čím dál mladší děti a děti dosti vlivných a bohatých rodičů.Mám takový pocit,že chlapec má nějakého informátora přímo u policie,protože se nám skoro směje do obličeje a dělá si co chce.Není to moc příjemné,když vám v noci u baráku brzdí taxiky,pískají děti a vůbec...
já si myslím že ty rady nejsou tak naprosto k ničemu..přece daleko lepší když se rodič bude chovat podle nich, než když se na dítě vyflajzne úplně, ne