Foto: Shutterstock
Ženské zdraví bylo po dlouhá desetiletí posuzováno podle mužských pravidel. Většina doporučení týkajících se výživy, sportu, metabolismu i prevence vznikala na základě studií prováděných převážně na mužích a teprve později se začala automaticky přenášet i na ženy. Jenže ženské tělo nefunguje stejně. Ovlivňuje ho menstruační cyklus, hormonální změny, reprodukční období i menopauza. Právě na to upozorňuje nutriční specialistka Tereza Vágnerová, která se ve své přednášce pro ženy v GymBeam Hubu zaměřila na to, jak principy biohackingu využít tak, aby ženám skutečně pomáhaly.
„Tohle explicitní vyřazování žen z výzkumu trvalo až do roku 1993,“ říká Tereza Vágnerová. „A ještě v roce 1990 National Cancer Institute zveřejnil report o vlivu diety na estrogenový metabolismus a rakovinu prsu a dělohy. Jenže všichni účastníci té studie byli muži.“ Podle ní byla žena dlouho považována za komplikovaný objekt výzkumu, protože má „otravné hormony“, které narušují výsledky. Vědci proto vycházeli z představy, že nejlepší způsob, jak studovat ženy, je studovat muže.
Důsledky jsou vidět dodnes. Zatímco u mužů se infarkt často projeví klasickou bolestí na hrudi a vystřelováním do levé ruky, ženy mívají jiné příznaky. Častější bývá dušnost, extrémní únava, nevolnost nebo bolest zad. „Ženy mají často jiné poškození srdce než muži. Nejde o jeden velký aterosklerotický plát, ale o narušení menších cév. Proto se u nich často neobjevují typické příznaky infarktu a bývají diagnostikovány později nebo špatně,“ vysvětluje.
Stejný problém se podle ní týká i doporučení v oblasti výživy a pohybu. Ženy jsou často vedeny k tomu, aby fungovaly každý den stejně, měly stabilní výkon, stejnou energii a stejnou disciplínu bez ohledu na to, v jaké fázi cyklu se právě nacházejí. Jenže ženské tělo nefunguje lineárně. Funguje cyklicky.
„První věc, kterou bych doporučila každé ženě, je sledovat vlastní cyklus,“ říká Tereza Vágnerová. „Pokud existuje technologie, která dává smysl používat, je to právě monitorování vlastního rytmu.“ Podle ní nestačí zapisovat si pouze začátek menstruace. Důležité je sledovat i délku cyklu, intenzitu krvácení, energii, náladu, kvalitu spánku, chuť k jídlu, sportovní výkon nebo třeba libido.
Právě díky tomu žena začne vnímat, že v některých dnech má více energie, lépe regeneruje, snáz zvládá silový trénink a má lepší náladu. Jindy naopak potřebuje zpomalit, více odpočívat a nebýt na sebe tak přísná. „Prosím, neporovnávejte svoje cykly mezi sebou, ne mezi někým jiným,“ zdůrazňuje. „Norma mezi ženami není univerzální. To, co funguje vaší kamarádce, nemusí fungovat vám.“
V první polovině cyklu, tedy ve folikulární fázi, bývá díky vyšší hladině estrogenu větší energie, lepší nálada a vyšší schopnost podávat výkon. „Folikulární fáze většinou přispívá k tomu, že máme více energie, lepší kognitivní výkon a větší chuť do života,“ popisuje Tereza Vágnerová. V tomto období ženy často lépe zvládají náročnější tréninky, mají větší motivaci a snáz se soustředí. Naopak ve druhé polovině cyklu, v luteální fázi, se častěji objevuje únava, větší chutě na sladké, horší spánek, vyšší citlivost na stres nebo pomalejší regenerace. Podle Terezy Vágnerové je důležité tyto změny nepovažovat za slabost nebo nedostatek disciplíny. Jde o přirozenou biologickou reakci. Pokud žena v této fázi zpomalí, dá si více prostoru na regeneraci nebo zmírní intenzitu tréninku, není to selhání. Naopak tím respektuje potřeby svého těla.
Velkým tématem přednášky byla také perimenopauza. Podle Terezy Vágnerové jde o období, o kterém se stále mluví příliš málo, přestože se může začít objevovat už kolem čtyřicátého roku života. Mnoho žen v té době popisuje, že najednou přestává fungovat všechno, co jim dříve fungovalo, diety, omezení kalorií, trénink i režim. „Jediné, co je v perimenopauze předvídatelné, je to, že je nepředvídatelná,“ říká. „Hormony neklesají plynule, ale velmi chaoticky.“ Ženy v tomto období často trápí noční buzení, návaly horka, úzkost, mozková mlha, větší únava, výraznější PMS nebo změny nálad. Podle Terezy Vágnerové je důležité si uvědomit, že nejde o selhání ani nedostatek vůle. Tělo prochází skutečnou neurologickou i hormonální proměnou. „Perimenopauza není jen reprodukční změna. Je to neurologická transformace,“ vysvětluje. Podle ní se mění i způsob, jakým mozek pracuje s energií. Organismus už nereaguje stejně jako dříve a právě proto často přestávají fungovat rady typu „jez míň a víc se hýbej“.
Právě hladovění a extrémní restrikce označuje Tereza Vágnerová za jednu z největších chyb, které ženy dělají. Mnoho žen reaguje na únavu, přibírání nebo hormonální změny tím, že začne jíst ještě méně. Jenže ženské tělo je na nedostatek energie mnohem citlivější. „Dlouhodobý chronický deficit energie je jedna z nejhorších věcí, které může žena udělat,“ upozorňuje. „Tělo první, co vypne, je reprodukční systém.“ Podle ní mohou agresivní diety, velmi nízký kalorický příjem, dlouhodobý půst nebo extrémně nízkosacharidové stravování vést k narušení menstruace, ztrátě ovulace, zpomalení metabolismu, zhoršení spánku i většímu ukládání tuku. „To, co funguje mužům, nemusí fungovat ženám. A fasting je typický příklad,“ dodává. Zatímco mužské tělo často reaguje na půst dobře, ženský organismus může nedostatek energie vnímat jako ohrožení. Výsledkem pak není lepší forma, ale větší stres, únava a hormonální rozhození.
Podle Terezy Vágnerové je navíc omyl myslet si, že ženám stačí jen bílkoviny. Ty jsou sice důležité pro svaly, regeneraci a imunitu, ale samy o sobě nestačí. „Bílkoviny nejsou primárně palivem. Jsou stavebním materiálem. Energie musí přicházet i ze sacharidů a tuků,“ vysvětluje. Sacharidy jsou podle ní důležité pro hormonální rovnováhu, sportovní výkon, energii i správnou funkci štítné žlázy. Tuky zase organismus potřebuje pro tvorbu hormonů. „Extrémně nízkotučné režimy nejsou ideální. Cholesterol je nutný pro tvorbu steroidních hormonů,“ říká.
Nejsilnějším biohackem pro ženské zdraví je ale podle ní něco mnohem jednoduššího, kvalitní spánek. „Spánková deprivace je asi ten nejrizikovější faktor, který si vůbec dokážete představit. Prosím, neberte si spánek,“ říká. Nedostatek spánku podle ní zvyšuje chutě na jídlo, zhoršuje citlivost na inzulin, podporuje ukládání tuku v oblasti břicha a zároveň vede ke ztrátě svalové hmoty. „Žena ve spánkové deprivaci sní přibližně o 300 kilokalorií denně víc, aniž by si to uvědomovala,“ upozorňuje. „A není to jen o tom, kolik kilo žena zhubne. Důležité je, z čeho zhubne. Bez kvalitního spánku ztrácí více svalů než tuku.“ Právě nekvalitní spánek bývá podle ní jedním z největších problémů v perimenopauze. Ženy se často budí kolem druhé nebo třetí hodiny ráno, trápí je návaly horka a přes den pak fungují v permanentní únavě. „Kdybych mohla ženě v perimenopauze jedním kouzlem odstranit jediný symptom, byl by to právě špatný spánek,“ říká.
Pomoci může pravidelný režim, omezení modrého světla večer, chladnější ložnice nebo ranní pobyt na denním světle. Velmi důležité je podle ní také omezit alkohol. „Další nejlepší biohackingový tip, který existuje? Nepijte alkohol. Alkohol zásadně narušuje kvalitu spánku,“ říká bez okolků. Na závěr své přednášky se Tereza Vágnerová vrací k tomu, jak by se měl změnit pohled žen na vlastní tělo. Podle ní už není cílem být co nejhubenější, ale co nejsilnější. „Naším novým narativem by nemělo být být skinny. Měla by to být být silná a zdravá žena,“ říká. Svalová hmota podle ní chrání metabolismus, pomáhá zvládat menopauzu, snižuje riziko osteoporózy a zlepšuje celkové zdraví. Proto by měl být součástí života každé ženy pravidelný silový trénink. „Dokáže totiž snížit riziko nejen úbytku svalové hmoty, ale i kostní hmoty. A to i když začnete od jakéhokoliv věku. Myslím si, že už jsme v dostatečně pokročilé době na to, abychom si nemyslely, že ženy potřebují jen kardio. Patříme do posilovny. Umíme zvedat těžké váhy.“
 Nutriční specialistka Absolventka 1. lékařské fakulty University Karlovy (1. LF UK) v oboru Nutriční terapeut (Bc. 2013), Nutriční specialista (Mgr. 2017), Fakulty agrobiologie potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze v oboru Výživa a potraviny (Ing. 2015), doktorandského studijního programu Preventivní medicína 1. LF UK s projektem zaměřeným na význam hodnocení nutričního stavu v primární prevenci syndromu geriatrické křehkosti a sarkopenie. Od roku 2017 lektor v nelékařských studijních oborech, od roku 2018 odborná asistentka a lektor v oblasti výživy v geriatrii a gerontologii lékařských i nelékařských studijních oborů 1. LF UK v českém i anglickém jazyce. Zakládajících člen České asociace nutričních terapeutů, z. s., v níž se dále angažuje jako členka výkonného výboru. Věnuje se výzkumu v oblasti geriatrické medicíny, sarkopenie, dlouhověkosti a klinické výživě na evropské (SPRINTT 2016) i celosvětové úrovni (InvestGAIT 2017). |
Zdroj: Autorský článek na základě tiskové konference GymBeam
Nový komentář