Žena může otěhotnět pouze v určitých, cyklicky se opakujících, obdobích své pohlavní dospělosti (reprodukčního období). Doba mezi dvěma menstruacemi se u ženy dělí na tzv. plodné a neplodné dny.

Plodné dny představují relativně krátké období, kdy může nastat oplození, počátek těhotenství. Obvykle 13. až 14. den od prvního dne předcházející menstruace se zrající vajíčko uvolňuje z vaječníku. Tato fáze menstruace se nazývá ovulace. Vajíčko je zachyceno trychtýřovitým rozšířením vejcovodu (ampula vejcovodu). Životnost vajíčka (zárodečná buňka matky) je poměrně krátká. K jeho oplození může dojít nejpozději do 17 hodin po ovulaci. Spermie (zárodečná buňka otce) má schopnost proniknout do vajíčka zhruba 48 hodin po souloži. Vajíčko bývá oplodněno pouze jednou ze spermií.
Spermie, které poměrně rychle pronikají z pochvy kanálem děložního hrdla, děložní dutinou a vejcovody, mohou být v ampule vejcovodu již za 1 hodinu po souloži. Ve spermatu jsou zastoupeny spermie, které rozhodují o ženském a mužském pohlaví dítěte, v poměru 1:1. O spermiích nesoucí chromozom Y, tedy genetickou výbavu pro chlapce, se traduje, že jsou i lehčí, a tudíž rychlejší. Avšak o oplození pravděpodobně nerozhoduje rychlost spermií. Uvolněné vajíčko z vaječníku po ovulaci je totiž napadáno/kontaktováno stovkami spermií, když s vajíčkem splyne nakonec jen spermie jediná (v naprosté většině).

Dnešní technologie sice umožňují separovat (izolovat, oddělovat) ženské spermie od mužských, ale z hlediska praktického využití (pro výběr pohlaví na přání) je tento směr eticky nepřípustný.

Plodné dny představují období, kdy je největší pravděpodobnost oplodnění vajíčka.. Plodné období menstruačního cyklu je mezi 11. až 14. dnem po začátku předcházejícího menstruačního krvácení. Partnerský pár plánující otěhotnění by měl mít nechráněné pohlavní styky právě v tomto období.

Avšak popsaná skutečnost nebývá tak jednoduchá a jednoznačná.
K úspěšnému oplození jsou nutné další faktory:
- aby byl ženský organizmus přizpůsoben tvořit ve vaječnících vajíčka a aby byl připraven na zachycení oplozených vajíček, musí vaječníky produkovat hormon estrogen
- vaječník musí z místa uvolněného vajíčka (žluté tělísko) produkovat hormon progesteron. K úspěšnému oplození ženy je nutný ovulační cyklus.

Může nastat situace, že se vajíčko z vaječníku neuvolní a nebo se uvolní, ale nevytvoří se žluté tělísko a chybí tvorba hormonu progesteronu.. Toto období pak označujeme jako anovulační cyklus a během tohoto oplození není možné. Přitom se obvykle dostaví v očekávaném termínu krvácení z dělohy, menstruace.

I u žen s pravidelným krvácením (menstruací) bývají do roka 1 až 2 cykly anovulační. Anovulační cykly bývají častější:
- po nástupu menstruace po pubertě
- po porodech, potratech, na sklonku plodného období
- při vysilujících onemocněních
- při některých hormonálních poruchách
- ve stresových situacích

Některé ženy mají anovulační cykly častěji, některé dokonce trvale, a jsou proto neplodné.

Zjistit, zda proběhla ovulace a že cyklus je ovulační, lze poměrně jednoduchou metodou – měřením tzv. bazálních teplot. Bazální teplota je tělesná teplota naměřená po dostatečně dlouhé době tělesného klidu. Měří se ráno po probuzení, vždy stejným teploměrem, který se zavádí na zhruba 5 minut vždy na shodné místo - pochva, konečník nebo ústa.

Hodnoty bazální teploty se mění podle fáze menstruačního cyklu. Po ukončení menstruace kolísá bazální teplota něco málo nad 36,5 °C, před ovulačním termínem bývá jedno až dvoudenní mírný pokles, pak náhlý vzestup od 0,3 °C do 0,6 °C s kolísáním nad 37,0 °C trvajícím do 26. dne cyklu, kdy teplota opět klesá pod 37,0 °C. Hodnoty naměřené bazální teploty žena zapisuje do menstruačního kalendáře.

Pravidelné záznamy vytvoří v průběhu cyklu křivku s nižší fází do ovulace a vyšší fázi po ovulaci. Taková křivka svědčí o existenci žlutého tělíska a tvorbě progesteronu (zvýšení bazální teploty po ovulaci způsobuje progesteron a látky z něho vznikající, které dráždí centrum pro tělesnou teplotu v prodloužené míše ženy). Taková křivka se nazývá jako bifázická. Pokud ovulace neproběhla anebo se nevytvořilo žluté tělísko, je cyklus anovulační, křivka bazálních teplot osciluje celou dobu pod 37,0 °C, je monofázická.. Sledování křivky bazálních teplot umožní určit dobu, kdy je otěhotnění nejpravděpodobnější (termín ovulace).
Optimální doba pro oplozovací soulož je ve dnech s přechodným poklesem bazální teploty ženy, před jejím vzestupem nad 37,0 °C. Přetrvávání vyšších bazálních teplot při vynechání menstruace svědčí pro otěhotnění.

Doporučení
- pokud bazální teploty ženy, která plánuje těhotenství, tvoří opakovaně monofázickou křivku, musí se žena obrátit na svého gynekologa, který pro diagnostiku anovulačních cyklů využije dalších vyšetřovacích metod a podle výsledků doporučí léčbu.
- pokud žena ani při opakovaně zjišťované bifázické křivce bazálních teplot neotěhotní, musí se i s partnerem obrátit na svého gynekologa nebo do speciální poradny pro neplodná manželství. Příčina neplodnosti může být jak u ženy (asi v 55 %), tak u muže (asi ve 30 až 35 %), nebo u obou (v 5 až 10 %). O neplodnosti páru se může hovořit až poté, když žena neotěhotněla po nechráněných pohlavních stycích do jednoho roku.

MUDr. Antonín Pařízek, CSc.
MUDr. Dana Koryntová, CSc.
Ivana Ašenbrenerová  

/Z připravované knihy o těhotenství a porodu/

    
Reklama