Všeobecně se tvrdí, že partneři by před sebou neměli nic skrývat, měli by si vždycky říkat pravdu a být k sobě maximálně otevření. To je prý základnou každého úspěšného vztahu. Nebo snad ne?

partneri

Nedávno jsem s kamarádkami zapředla hovor na téma plastické operace, když mě jedna z nich překvapila tím, že si kdysi nechala malinko „něco“ vylepšit a od té doby je prý hrozně spokojená.
„A co na to manžel?“ ptám se.
„Ten to neví! A nikdy mu to ani neřeknu! Stejně to není vidět, tak co! Ještě by se mi kvůli tomu smál!“
„Po pěti letech?" divila jsme se.
„To si piš, přece na sebe všechno nevyžvaním!“ hájila se kamarádka. „Proč by o mně měl vědět všechno?“
Debata nabrala nový směr. Druhá z našeho spolku čarodějnic tvrdila, že ona teda nikdy ve vztahu nic netají, protože pak to prý není ono. Vždycky je to přece riziko podnikání.
„Ale proč se tomu riziku nevyvarovat?“ trvá na svém kamarádka „tajnůstkářka“. A něco na tom bude. Zalovila jsem v paměti, kolik jsem si toho kdy před svými partnery nechávala pro sebe já. S hrůzou zjišťuju, že nic moc. A je pravda, že se mi to taky někdy šeredně nevyplatilo! Nehledě na to, jestli šlo o svěřování se s tělesnými mindráky nebo prohřešky z minulosti, vždycky pro TO měli spoustu pochopení. A hádejte, co mi pak ti gentlemani při rozchodu nezapomněli otřískat o hlavu?

Tajemství po 20 letech? Klidně!

„Všechno, co řeknete, může, a taky bude, použito proti vám,“ tvrdí moje kamarádka s utajenou plastikou. A já souhlasím, ale stejně mám pocit, že většina partnerů zakotvených v dlouholetém svazku většinou sklouzává k modelu „řekněme si všechno“.
Jenže ruku na srdce, kdo nezačne mít po nějaké době ve vztahu pocit, že se tomu druhému může se vším svěřit? Že je to jeho nejlepší přítel?
Podle psychologů by si partneři měli i v dlouholetých vztazích nechávat některé věci pro sebe.
„I po dvaceti letech může mít člověk před tím druhým tajemství,“ tvrdí psycholog Josef Svoboda. „Ženy mají tendence na sebe prozradit úplně všechno,“ říká psycholog s varováním, že si svou upřímností ženy mnohdy škodí.
„Muži rádi hledají a odhalují. Když už není co odhalovat, nastává nuda,“ říká Svoboda. Žena by ve svém muži měla vzbuzovat nejistotu a nechávat ho při tom, že něco tají.
Neznamená to ovšem, že by před sebou měli partneři dělat hádanku z každé maličkosti, stejně tak jako by si před sebou neměli zatajovat zásadní věci, týkající se bezprostředně jejich vztahu. Není asi úplně fér tajit nemanželské děti, změnu pohlaví nebo exekuci.
V každém případě byste si pro sebe mohly nechat drobnosti, s nimiž se dá určitě nějak žít. Nemusíte přece svému drahému říkat, že má absolutní hluch, že z prvního jídla, které vám uvařil, se vám ve skutečnosti zvedal kýbl, že víte, že si na hlavu matlá zázračné přípravky proti vypadávání vlasů, že jeho bratr by stál za hřích, že tak manuálně nezručného chlapa jste ještě v životě neviděla nebo že vám občas strašně připomíná Ala Bundu... Však vy už víte, co si raději nechat pro sebe...

  • Máte před partnerem nějaká tajemství?
  • Myslíte, že před vámi partner žádná tajemství nemá?
  • Měli by se partneři vzájemně se vším svěřovat?