Zachovat původní sváteční atmosféru a poselství Vánoc je čím dál náročnější. Komerce prostoupila naše životy a svátky pokory a sounáležitosti se často zaměňují za zběsilé nákupy a plné lednice jídla. Proto neuškodí na chvíli se zastavit a připomenout si další z vánočních tradic.

kub.jpg
Foto: Shutterstock

V jednoduchosti je krása

Naši předci mívali hluboko do kapsy, a nejen potravin si více vážili. Přesto ctili vánoční slavnostní tabuli a snažili se, aby byla co nejpestřejší. V rámci servírování zachovávali tradice – od pořadí a skladby vánočního menu až po přesný počet chodů a hierarchii rodinných členů. Jednou z pochoutek, která se o Vánocích na slavnostně nazdobeném stole objevovala, a byl i houbový kuba. Jednoduchý pokrm obvykle z ječných krup zažívá v současné době malé obrození. Zčásti může jít o snahu vrátit se k původnímu duchu Vánoc, zčásti o tendence stravovat se zdravěji; vždyť houbový kuba má kromě originální chuti i nepřehlédnutelný nutriční potenciál!

V jednoduchosti je krása – a naši předci vařili jednoduše a ze snadno dostupných potravin. Vážili si darů přírody, kterou uctívali. Žili především z jejích zdrojů, lovili zvěř a sbírali plody. A právě houby, které tvoří důležitou součást černého kuby, často nahrazovaly maso a bývaly obvyklou ingrediencí staroslovanské kuchyně. Další důležitou složku tehdejšího jídelníčku tvořily ječné kroupy. Dřívější z nouze ctnost je nicméně nutričně hodnotnou potravinou s vysokým podílem vlákniny a širokou škálou využití.

Tradice houbového kuby pokračovala i s nástupem křesťanství

Původně se kuba nepřipravoval pouze o svátcích, přestože je s Vánocemi nejčastěji spojován. Jeho kořeny sahají hluboko do minulosti, do předkřesťanských dob, kdy se namísto Vánoc slavil zimní slunovrat (tzv. Kračun). Ječné kroupy byly nicméně běžnou součástí jídelníčku, podobně jako houby – ať už čerstvé nebo usušené. S nástupem křesťanství a snahou vymýtit vše pohanské se naštěstí houby – do určité míry symbol „divošství“ - v jídelníčku udržely a tradice houbového kuby mohla pokračovat.  

kr.jpg
Foto: Shutterstock

Tradičnímu pokrmu z hub a ječných krup se nejčastěji říká houbový kuba. V některých místech se ale můžete setkat ještě s jinými názvy: černý kuba, houbovník nebo třeba hubník.

Staročeský kuba platil za tradiční pokrm na celém našem území, místní původ je ale nejčastěji připisován jihu Čech. A přestože dnes můžete ochutnat řadu variací, základ původního receptu tvořily ječné kroupy a stroček trubkovitý, houba černé barvy a pohádkového jména z čeledi liškovitých, díky níž míval pokrm tak výrazně tmavou barvu.

hubSS.jpg
Foto: Shutterstock

Tradičně by se na Štědrý den (až do slavnostní večeře) nemělo jíst maso. Dobrou alternativou byl a je právě houbový kuba; ten se v některých domácnostech dosud podává k obědu, případně bývá součástí slavnostního menu jako bezmasý předkrm.

Co je dobré o kubovi vědět

  • Původní stroček lze nahradit řadou hub; dobře chutnat bude hřib, naopak nevhodné jsou žampiony.
  • Nezbytnou surovinou je kromě krup a hub i sádlo. Původně se přidávalo kachní nebo husí, nic ale nepokazíte ani vepřovým.
  • K receptu neodmyslitelně patří i majoránka, typická bylinka české kuchyně. Můžete přidat také libeček, petrželku nebo tymián, skvělý je i česnek.
  • Pokud vaříte ze sušených hub, namočte je raději než do vody do mléka.

Čtěte také:

Zdroje: cs.wikipedia.org, časopis CZ Test - Svět potravin