Muuuuška jenom zlatá… recituje profesor Kolísko. A něco na tom bude, protože je to pocit prchavý a nepopsatelný. Tak co to je vlastně štěstí? Láska, peníze, dobrá práce, volné odpoledne, kdy nic nemusíme, tabulka čokolády, když vás přestane bolet zub, nebo všechno dohromady? Štěstí má mnoho tváří a pro každého znamená něco jiného, je to pocit blaženosti, po kterém všichni toužíme.
Psychologové si to vysvětlují takto:
Když se dostaví vlna spokojenosti, povzbudí se krevní oběh, zlepší dýchání a tím zásobování těla kyslíkem. A hormony štěstí - endorfiny - zaplaví celé vaše tělo. Není proto divu, že si tento zážitek chceme opakovat stále znovu. Je opojný.
A já na to: to by nám svým způsobem mohlo stačit ke štěstí zhluboka dýchat někde na horách… ale tak jednoduché to asi nebude.
Co je důležité?
Především to, aby člověk dokázal poznat, na čem mu v životě opravdu záleží, a nehnal se za chimérou, že se mu bude lépe žít, až vyhraje milion, až se zamiluje, až zhubne, až, až, až.
,,Tak hodně štěstí," přejeme si navzájem, ale nikdo nám už neřekne, kde tento krásný pocit máme hledat. Možná je hodně blízko a čeká, až si ho všimneme.
Co znamená štěstí pro vás, milé ženy-in?
Je to láska?
Jsou to vaše děti? Přátelé?
Ideální postava? Pocit sebevědomí?
Kariéra, výhra ve sportce?
Zdraví? Svoboda?
Nebo úplně obyčejná malá radůstka?
Kdy jste si štěstí uvědomila?
Jste momentálně šťastná?
Nebo na štěstí teprve čekáte?
Zamyslete se a pokuste se o mi o tom napsat.
Nový komentář
Komentáře
tornado-lou: Jo vnitřní postoj je fajn. Ovšem jen do tý doby, než tě zkolí klinická deprese.
Pro mne je štěstí třeba zářivé oči dětí u vánočního stromečku, nebo jen na hloupém autodromu.
Stejně jako nádherný pohled na tichou přírodu. A co polibek od drahé polovičky? O tom snad nemusím mluvit. Ale musím říct, že i když tento rok mi zdraví nepřeje a čeká mne i operace, štěstí asi konečně sedlo i na mne. Podařilo se mi najít svoje hnízdečko. A i když je to jen 1+1, je to moje - jsem šťastná.
Našla jsem si přítele, no vlastně on mne. A jeho pohledy a úsměvy jsou jen pro mne - jsem šťastná.
A do třetice dnes podepisuji smlouvu na novou práci ve firmě, která rozhodně nekrachne - jsem šťastná.
Tak i vám přeji, aby alespoň jeden váš sen se splnil a byly jste šťastné.
V.Nováková: Ale kdepak.
Klárka 61:
hezký článek
Nejšťastnější budu v okamžiku, kdy mi budou ve velké aule podávat diplom a máma s babičkou budou štěstím brečet a hlasitě troubit do kapesníku
me se libilo jak to napsala Vivian(9). stesti je podle me vnitrni postoj, ktery ma maloco spolecneho s tim, jestli jsme zdravi, bohati nebo zamilovani.
markousek:
Jinak mám pocit, že člověk hledá definice a výroky druhých, právě když sám nenachází smysl dění...
A štěstí je vnitřní stav, v němž žádné rady druhých nepomůžou.
Vivian: 43. ale neměnila bys jeho štěstí za to své?
Když jsem psala chudý materiálně, myslela jsem ty opravdu chudé (ne v ČR).
Já jsem taky poznala hodně těžce nemocných lidí, ale šťastní (spíš vyrovnaní a ne vždycky) byli jen ti, kteří měli ty podle tebe nedůležité "věci" - lásku, přátelství, finanční zajištění (aby neskončili v LDN nebo v ÚSP) a nikdo z těch, se kterými jsem mluvila, se nesmířil nebo nevyrovnal se svým zdravotním handicapem - řada z nich měla celý život před sebou a mohli pohybovat třeba jen hlavou nebo trochu rukama, takže i to zdraví (především to zdraví) bylo to, po čem nejvíc toužili. Teď nepíšu o takových "borcích" (ty uvozovky nemyslím zle), jako je Honza Potměšil, Daniela Filipiová, Jan Kašpar nebo třeba Václav Krása. Tihle lidé možné u veřejnosti budí dojem, že i vozíčkář může hodně dokázat, když se snaží. Píšu o vozíčkářích, protože jich hodně znám a každý rok cca 6 týdnů strávím na jednom patře s novými a novými, i když občas se nás sejde i pár známých.
Suzanne: to máš pravdu
štěstí je když se nám nechce brečet
monca13: možná bys byla překvapená, jak šťastný dovede být i hodně chudý člověk (myslím chudý materiálně) nebo těžce nemocný... Kdybych to nepoznala, nepsala bych o tom.
V anketě mi chybí kolonka "od všeho kousek"
moc dobrý článek
Já jsem šťastná a spokojená. Asi proto, že se dokážu radovat z maličkosti. Z krásné kytky, z vůně v lese. Neotravuji svůj život závistí a nedosažitelnými cíli. Žiji teď a každý den přichází něco, co může potěšit a udělat radost.
Myslím, že je rozdíl mezi štěstím a spokojeností. Pro mě je štěstí takový záblesk euforie, píchnutí u srdce a k tomu mi stačí třeba pohled na kvetoucí zvonky nebo jak slunce prosvítá zelenými listy stromů nebo pohled na mé děti, jak sedí před televizí, koukají na Simpsonovy a bezstarostně se smějí.
Spokojená jsem, když jsem zdravá, všichni mí milovaní jsou zdraví a v pořádku, mám trochu peněz k životu a pár přátel.
a jinak jste to moc hezky napsala, p.Svobodová
štěstí je v docela obyčejných věcech...teď už to vím
Z_U_Z_U: To je štěstí