V dnešní době má stále více lidí nějakou alergii. Každý čtvrtý až pátý člověk trpí alergií, nebo se u něj během života projevila alergická reakce. Lékaři mají o alergiích stále nové poznatky, ale univerzální lék na ni neexistuje.

Při alergiích má velký vliv dědičnost. U dítěte, jehož jeden rodič trpí alergií, je riziko vzniku alergického onemocnění 30 %. Jsou-li alergiky oba rodiče, zvyšuje se riziko na 60 %. Může se ale stát, že dědičný základ přeskočí jednu generaci.

alergie

Co je vlastně alergie?

Slovo alergie souvisí s pojmem hypersenzitivita, což je přecitlivělost (člověk je citlivější než ostatní na konkrétní stimul). A alergie je hypersenzitivní reakce podmíněná reakcí imunitního systému. Je to tedy přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme ve svém prostředí, ovšem jen alergický organismus na ně reaguje, na rozdíl od nealergického organismu je nedokáže tolerovat.

Během vývoje imunity od narození až po dospělost se buňky imunitního systému učí odpovídat obrannou reakcí na to, co by nám mohlo škodit, a také se učí tolerovat to, co je pro nás neškodné. Látky, většinou bílkovinné povahy, na které imunitní systém odpovídá, se nazývají antigeny. Ty, na které přecitlivělý organismus alergika reaguje alergickou reakcí (vytváří „alergické protilátky“ typu IgE), se nazývají alergeny.

Pojem obrany nebo odolnosti je velmi všestranný a opírá se o mnoho dějů - počínaje rozeznáním cizorodé částice či molekuly, konče vytvořením aktivní obrany anebo tolerance. Aktivní obrana zahrnuje krom jiného také tvorbu specifických buněk a protilátek, jejichž úlohou je chránit nás před „vetřelcem“ (před škodlivými antigeny), a eliminovat ho z organismu. V některých situacích náš obranný imunitní systém svoji reakci „přežene“, ztratí kontrolu sám nad sebou a reaguje na látky, které jsou běžné a pro organismus neškodné.

Imunitní systém má dobrou paměť

alergieImunitní systém si látky, na které již reagoval, dobře pamatuje. Při opakovaném kontaktu se škodlivým vetřelcem (např. bakteriální buňka, buňka napadená virem…) je paměť imunitního systému velmi užitečná, opakovaná odpověď imunity je rychlejší a účinnější. Vždy, když se tentýž antigen objeví v organismu, náš imunitní systém ho rozpozná díky své paměti a může odpovědět armádou specifických buněk a tvorbou velikého množství protilátek.

Toto je univerzální princip imunity, a proto se týká také alergických reakcí. Proto, když někdo trpí pylovou rýmou či astmatem, bude vždy reagovat, když se dostane do kontaktu s druhem pylu, který si jeho imunitní systém zapsal do své paměti.

Alergická reakce má nejrůznější projevy. Alergické reakce se objevují náhle, na různých místech těla, v různých orgánech a systémech, v různých podobách a s různou intenzitou.

Senzibilizace a alergický zánět

Senzibilizace je děj, při němž se organismus stává na určitý podnět postupně více a více citlivým - přecitlivělým. Během prvního kontaktu imunitní systém reagoval na styk s antigenem, uložil si tuto zkušenost do paměti a začal vytvářet malé množství protilátek. Při opakovaném kontaktu antigen již rychle rozpoznává a okamžitě na něj reaguje zvýšenou tvorbou protilátek.

Alergický zánět mají na svědomí buňky zánětu (především bílé krvinky), které tvoří a uvolňují látky, které poškozují povrchy sliznic, zvyšují prostupnost cév a výsledkem je tvorba hlenu, otok, zarudnutí, stažení. Pro alergický zánět je typické, že probíhá i tehdy, kdy to člověk necítí. Tento stav se nazývá minimální perzistující zánět. Ten vyvolává stav zvýšené vnímavosti, kdy i malý podnět stačí k tomu, aby se stav neočekávaně prudce zhoršil. Proto je správné dlouhodobé užívání preventivních léků (antihistaminika, inhalační kortikosteroidy, antileukotrieny). Pacient, který vynechává léky, když se už cítí dobře, dělá chybu.

cat

Atopie

Jako atopii označujeme osobní či rodinnou tendenci ke schopnosti imunitního systému tvořit při odpovědi na nízké dávky alergenů (obvykle látek bílkovinné povahy ze zevního prostředí) IgE protilátky a vyvíjet typické projevy astmatu, zánětu očních spojivek a alergické rýmy, či atopického ekzému. Atopie tedy mívá (ale není tomu tak úplně vždy) zřetelný rodinný výskyt.

Antihistaminika

Alergie jsou nepříjemné a mohou ohrozit i život. Naštěstí ale existují léky, které alergikům usnadňují život. Nejběžnější a nejdostupnější z nich jsou antihistaminika, která jsou volně prodejná v lékárnách. Používají se při léčbě kopřivky, ekzémů, alergické rýmy, zánětu spojivek nebo celkových alergických reakcí.

Při alergii se v těle uvolňuje látka histamin, která způsobí alergickou reakci. A právě díky antihistaminikům se účinek histaminu blokuje, takže k reakci nedojde.

Současná nová generace těchto léků nemá žádné nebo jen minimální vedlejší účinky, jako je ospalost nebo únava. Léky se podávají ve formě tablet nebo injekcí, lze je užívat také přímo na postižené sliznice (oční i nosní kapky nebo nosní spreje). Podávají se většinou jednou denně, u menších dětí dvakrát. Dávkování je lepší konzultovat s lékařem.

www.ulekare.cz

ZAPOJTE SE DO DISKUSE A ZÍSKEJTE DÁREK!

Díky diskusi pod tímto článkem: Jak bojujete s alergií? má 5 z vás možnost získat balíček s úklidovými prostředky MaxSan.

Reklama