62b985c6d8074cl.jpg
Foto: Shutterstock

Pozor na hmyz

V teplých měsících je potřeba věnovat zvýšenou pozornost ochraně před hmyzem. V našich zeměpisných šířkách se nejčastěji setkáváme se štípnutím od komára, včely, vosy a se zvýšeným výskytem klíšťat. Se vzrůstajícím počtem alergií a s ohledem na možnost přenosu infekčního onemocnění bychom se měli střetu s bodaným a krevsajícím hmyzem nejlépe vyhnout. Obzvláště pozor bychom si měli dávat na klíšťata, která přenáší boreliózu. Proto by výbava dítěte měla určitě obsahovat repelent, tedy přípravek, který chrání před napadením hmyzem či jinými parazity.

„Repelenty jsou nejvhodnější ochranou proti hmyzu. V prodeji jsou dva druhy, a to chemické nebo přírodní. Chemické repelenty skrývají, neboli maskují před hmyzem lidský pach, na rozdíl od přírodních, které obsahují pro hmyz nepříjemné silně aromatizované látky, a tím je odpuzují,“ vysvětluje Ivana Lánová. Některé repelentní přípravky škůdce nejen odpuzují, ale i zabíjejí.

„Při výběru repelentu je třeba se řídit jeho složením a koncentrací účinné látky. Ne všechny jsou totiž vhodné pro malé děti. Důležité je též zohlednit, proti kterému hmyzu jsou určeny a jak dlouho nás účinně chrání. Některé repelenty účinkují až 12 hodin, obvyklá doba je však 4 hodiny. Při déletrvajícím pobytu v přírodě je tedy nutné aplikaci repelentu opakovat. Vždy si přečtěte pokyny k použití, protože některé přípravky jsou určeny k aplikaci přímo na kůži, jiné na oděv. Rozhodně se vyvarujte jeho použití na poraněnou či spálenou kůži,“ upozorňuje PharmDr. Ivana Lánová.

Při výletu do lesa se můžeme efektivně chránit i správně zvoleným oblečením, ideálně s dlouhými nohavicemi a rukávy. Triko zastrčte do kalhot a nohavice do bot nebo ponožek. Obecně oblečení světlých nevýrazných barev neláká komáry, klíšťata a vosy. Vědci z Washingtonské univerzity navíc nedávno zjistili, jaká barva oblečení může snížit riziko hmyzího kousnutí. Podle jejich zjištění komáři ignorují zelenou, bílou, fialovou a modrou barvu. Maximálně aktivní jsou zejména od pozdního odpoledne, přes západ slunce a po celou noc až do svítání.

Pokud už dojde ke kousnutí či bodnutí hmyzem, je potřeba postižené místo co nejdříve ošetřit. Klíště je třeba co nejrychleji odstranit, protože do rány vylučuje sliny, které mohou obsahovat původce nákazy. Délka přisátí klíštěte proto úměrně zvyšuje pravděpodobnost přenosu infekce. „Pro zmírnění bolestivých projevů bodnutí od hmyzu přibalte dítěti přípravky určené k ošetření postižených míst. Vybrat si můžete ze širokého sortimentu chladivých gelů, octanových krémů a tinktur na bázi oleje tea trea,“ doporučuje Lánová a varuje: „Pokud je vaše dítě alergické na jakékoliv bodnutí hmyzem, upozorněte na tuto skutečnost táborového vedoucího. V tomto případě nestačí klasické ošetření bodnutí, ale je potřeba aplikovat léky na předpis, či vyhledat lékařskou pomoc.“

Pozor na slunce

I když je pobyt na slunci prospěšný, doporučená denní dávka slunečního záření je pouhých 15 minut. Děti i dospělí by se měli vyvarovat pobytu na slunci obzvláště v poledních hodinách a pokud jsou slunečnímu záření přeci jen vystaveni, měli by se před ním účinně chránit. Nejlepší ochranou proti slunci je nošení oděvu a vhodná pokrývka hlavy nebo opalovací krém, správně nazývaný sunscreen. Sunscreeny jsou látky, které ochraňují lidskou kůži před UV poškozením. Čím je ochranný faktor (SPF – Sun Protection Factor) vyšší, tím je ochrana lepší. Hodnota SPF vyjadřuje, kolikrát déle je možno po aplikaci ochranného prostředku prodloužit dobu slunění jinak nechráněné pokožky, aniž by došlo ke vzniku erytému (zrudnutí). Kromě pokožky je nutné chránit i oči pomocí kvalitních slunčních brýlí.

Ochranné prostředky vybírejte s faktorem minimálně 30 až 50. „Sluneční záření může představovat hned dva problémy – úžeh, což je sluneční úpal, kdy sluneční záření působí na hlavu a šíji, nebo spálení kůže. Častá je kombinace úžehu se slunečním spálením. Úpal je přehřátí organismu při pobytu v horkém prostředí. Dochází ke vzrůstu tělesné teploty a selhání termoregulace. Úpalu a úžehu se dá předcházet pobytem ve stínu, omezením fyzické aktivity, nošením pokrývky hlavy, zvlhčováním vlasů a zvýšeným pitným režimem,“ vysvětluje Ivana Lánová.

„Spálení kůže od slunce je neinfekční akutní zánět kůže projevující se zarudnutím, vznikem puchýřů, napětím a bolestí pokožky. Nejen dětem obecně doporučujeme krémy s vysokým SPF, ale protože děti obvykle milují vodu, dbejte na to, aby byl opalovací prostředek označený jako „water-resistant“ – vydrží 40minutové máčení kůže ve vodě, nebo „water-proof“ – vydrží 80minutové máčení, aniž dojde k podstatnému snížení ochrany. Důležité je myslet na to, že pravděpodobnost, že se vaše dítě spálí, je vysoká. Opětovné nanášení opalovacího prostředku pouze obnovuje ochranný účinek, ale neprodlužuje dobu jeho trvání. Proto nezapomeňte zabalit i chladivý krém po opalování přímo určený na péči o spálenou pokožku. Vhodné jsou například krémy obsahující arniku a panthenol,“ doporučuje Lánová. Pokud je třeba použít ochranný přípravek a repelent zároveň, pak se repelent nanáší nahoru.

Zdroje: tiskové materály Benu, PharmDr. Ivana Lánová, Nature

Reklama