Jste ředitelkou spolku Zachraň jídlo, čím se vaše společnost zabývá a co je vaším cílem?
 
Spolek Zachraň jídlo vznikl v roce 2014 s cílem zviditelnit téma plýtvání jídlem, zvyšovat povědomí veřejnosti o tomto problému a lobbovat za systémové změny. Máme za sebou mnoho úspěšných happeningů a vzdělávacích kampaní na spotřebitele včetně tvorby knihy Zachraň jídlo v kuchyni. Nyní se soustředíme zejména na zjednodušení možnosti darování hotových pokrmů z gastroprovozů lidem v nouzi. Naše činnosti mají cíl, aby se snížil objem vyhozených potravin v ČR o polovinu mezi lety 2020 a 2030 a aby se efektivní využití jídla stalo něčím samozřejmým.

Našim tématem je plýtvání potravinami, jak jsme na to jako Češi?

V České republice se vyhodí cca 1 923 tisíc tun potravin ročně. Máme k dispozici data znázorňující plýtvání v Brně, kde probíhal průzkum vedený Mendelovou univerzitou v Brně v roce 2019 až 2021. V rámci prvního měření na přelomu let 2019/2020 se ukázalo, že průměrně Brňané vyhodí 37,4 kg potravin na osobu/rok. V druhém období měření (léto 2020 až jaro 2021, což je období covidu) se množství vyhozeného jídla snížilo na 33,3 kg osobu/rok. Oproti zemím EU jsme na tom podstatně lépe, ale pořád je co zlepšovat.

Víme, že spolupracujete s obchodním řetězcem Kaufland, v čem vaše spolupráce spočívá a co na ní oceňujete?

Kaufland se v letošním roce stal partnerem naší výzvy Září proti plýtvání. Celé září jsme letos zasvětili zodpovědnému přístupu k jídlu. Věříme, že to spotřebitelé obzvlášť letos ocenili, jelikož se cena potravin dramaticky zvyšuje. Spočítali jsme, že pokud by domácnost neplýtvala potravinami, mohla by ročně ušetřit kolem 10 000 Kč. Díky spolupráci jsme mohli oslovit širší publikum, jelikož nám Kaufland pomohl s komunikací, a to i na místě prodeje. Těšíme se, jak na spolupráci navážeme v příštím roce.
 
Kde se podle vás nejvíce plýtvá?

Podle Eurostatu se v roce 2020 v EU vyhodilo přibližně 127 kilogramů potravin na obyvatele. Tyto informace pocházejí z prvního celoevropského sledování potravinového odpadu. Domácnosti vyprodukovaly 55 % potravinového odpadu, což představuje 70 kg na obyvatele, což je alarmující fakt. Přitom stačí tak málo, aby se lidé naučili jídlem neplýtvat.
 
Prvním krokem je určitě nákup jídla, jak se dopředu připravit na to, abychom neplýtvali jídlem?

Začíná to třeba už tím, že bychom do obchodu měli jít s nákupním seznamem. Dopředu si rozmyslet, co budu vařit. To byl zvyk našich rodičů a dnes to lidé moc často nedělají. Spíš nakupují intuitivně, impulzivně, sahají po slevových akcích a nakoupí toho nakonec mnohem víc, než potřebují. Nebo jdou nakupovat hladoví, což má podobný výsledek. Dále, když přijdou domů, neumí suroviny správně skladovat, čímž snižují jejich trvanlivost. Nejjednodušší pomůckou, jak potraviny skladovat, je uvědomit si, kde jsme je v prodejně vzali. Stačí se dívat, kde potraviny při nákupu bereme, a řídit se tím i doma. Návodně mohou posloužit i naše rady na správné skladování na našem webu: https://zachranjidlo.cz/jak-ulozit-potraviny-aby-co-nejdele-vydrzely/.
 
Je lepší chodit nakupovat častěji po menších množství nebo je lepší si udělat jednorázové velké nákupy?
 
Samozřejmě záleží na tom, kde bydlíte. Pokud ve větším městě, pak doporučujeme začít chodit na menší nákupy častěji, tím se člověk naučí nenakupovat zbytečně nad rámec spotřeby. Vyplatí se kupovat menší množství, vybírat si sezónní a lokální potraviny. Zároveň bych doporučila být kreativní v kuchyni, používat zbytky a nebát se zamrazovat. V dnešní době, kdy ceny potravin letí raketově vzhůru doporučuji častější malé nákupy i díky možnosti koupit si zlevněné potraviny, které už většina supermarketů označuje samolepkou ie “spotřebuj mě”. Tyto produkty pořídíte ve velké slevě a navíc je zachráníte před vyhozením a jsou samozřejmě stále zcela v pořádku. Když je nestihnu ihned zpracovat, pomohu si mrazákem.
 
Jakou máte zkušenost s tím, že si lidé dělají nákupní seznamy?
 
Bohužel, nedělají. A přitom plánování je základ a slouží k mnoha účelům, jejichž důležitost se liší u každého z nás. Může ušetřit čas, snížit stres a zmatek v tom, co připravit, minimalizovat plýtvání potravinami, zefektivnit nákup potravin, zpestřit a ochutit jídlo, rozvíjet dovednosti a ušetřit značné množství peněz. Plánováním jídla se prostě nedá nic zkazit.
 
Umíme správně číst informace na obalech? Jakou s tím máte zkušenost?
 
Naše průzkumy ukázaly, že více než polovina lidí nezná rozdíl mezi pojmy „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost.“ A přitom je to jednoduché: když je na etiketě napsáno datum spotřeby, jedná se doopravdy o termín, do kterého se výrobce zaručuje, že bude jídlo v pořádku. U Minimální trvanlivosti si nedělejte starosti,  pokud se blíží datum spotřeby výrobků. Tato data jsou notoricky známá jako svévolná a je lepší použít vlastní smysly k určení poživatelnosti zboží. Více infomrací najdete na www.zachranjidlo.cz/spotrebuj-me/
 
Zkazí se potraviny hned po uplynutí data na obalu? Jak k tomu máme přistupovat, pokud takovou potravinu objevíme v lednici?
 
V lednici budeme mít asi spíše potraviny s datem “Spotřebujte do”. U masa a sóji bych doporučila termín dodržet a po uplynutí data spotřeby nekonzumovat. Ale např. u jogurtů nebo sýrů je dobré zapojit své smysly. V datu spotřeby je totiž časová rezerva, která výrobce chrání. Není tedy nutné prošlý jogurt hned vyhazovat. Stačí ho otevřít, podívat se na jeho vzhled a konzistenci, přičichnout si k němu a když voní, můžeme ho bez obav sníst.

639c59da23018obrazek.jpg
Foto: Ředitelka spolku Zachraň jídlo Michaela Číhalíková

Co nejvíce vyhazujeme? Jaké potraviny to jsou?
 
Když budu opět vycházet z dat Mendelovy univerzity, lze říci, že nejvíce jídla se vyhodí v letních a podzimních měsících, a to kvůli zvýšenému množství ovoce a zeleniny, které se rychle kazí. Dalším velmi častým typem jídla v odpadu bývá pečivo a vařená hotová jídla. Jako hlavní důvody obyvatelé Brna uváděli znehodnocení potravin během uskladnění, překročení data minimální trvanlivosti a spotřeby či neodpovídající kvalita potravin.
 
Jak se dá zpracovat nebo uchovat například přebývající pečivo?
 
Pokud se mi doma sejde více pečiva, než zvládnu do 2 dnů sníst, pak je nejlepší způsob ho zamrazit. Pokud se jedná o chleba, pak ho předem nakrájím. Zpracování starého pečiva se věnujeme v našich Záchranářských receptech, kde najdete spoustu inspirací, mým oblíbeným receptem je čokoládová buchta z chleba. https://zachranjidlo.cz/recepty/
 
Často vyhazujeme mnoho zbytků potravin už při vaření. Myslíte si, že se dají tyto zbytky ještě dál využít? Co například a jak?
 
Je pravda, že lidé často vyhazují části, které jsou jedlé a daly by se ještě spotřebovat. Jako příklad to jsou košťály květáku či brokolice, slupky z kořenové zeleniny, různé natě. A přitom se vůbec nejedná o zbytky. Můžete je přetvořit v chutné pomazánky, polévky nebo pochoutky k večernímu posezení. V naší kuchařce Zachraň jídlo se těmto částem věnujeme v celé kapitole včetně rad a tipů, jak je využít.
 
A co velikosti porcí, dá se ušetřit také tím?
 
Radši vždycky přidáte hrst těstovin do hrnce, aby jich náhodou nebylo málo? A přesně ta hrst uvařených nudlí nakonec zbyde? I pro vás budeme mít užitečné rady, které vám pomohou odměřit množství suchých surovin lépe. Pomůže vám v tom naše video, kde se dozvíte, jak odměřit jednu porci těstovin penne, rýže, čočky a špaget. Stačí k tomu obyčejná sklenička a padesátikoruna. 

Přispívá k tomu, abychom neplýtvali i uspořádání potravin v lednici nebo v mrazáku?
 
Určitě uspořádání, čistota, správné nastavení teploty a také jasný přehled o tom, co se v mé lednici a mrazáku ukrývá. Ideální teplota je 3 - 5 °C,  ovoce, zelenina a bylinky patří do spodní přihrádky, mléčné výrobky a vejce patří do středu lednice. V úrovni očí si udělejte "záchranářskou poličku" nebo aspoň krabičku , do které dáváte věci, které je potřeba sníst co nejdřív.
 
Jaké jsou vaše rady, co se týká ledničky?
 
Novější produkty ukládejte dozadu, abyste automaticky sahali po těch, co už máte doma déle.
 
Jak na plýtvání jídla reagují samy řetězce, ve kterých lidé nejčastěji nakupují potraviny?
 
Za dobu existence organizace Zachraň jídlo došlo k několika pozitivním systémovým změnám, které přispěly ke snížení plýtvání potravinami. V roce 2014 se podařilo zrušit 15% DPH, kterou původně musely obchodní řetězce odvádět při darování jídla charitám, poté v roce 2018 následovala novela zákona o potravinách a tabákových výrobcích, která nařizuje supermarketům s plochou větší než 400 m2 nabídnout potravinovým bankám potraviny, které by chtěly vyhodit. Díky úspěšné kampani Zachraň jídlo s názvem „Jsem připraven“ začaly obchody Penny Market, Rohlik.cz a TESCO prodávat „křivé“ mrkve, brambory a další produkty. Momentálně zaznamenáváme velkou snahu o udržitelnější chování ze strany supermarketů. Zlevněné bedýnky s ovocem a zeleninou, sekundární zpracování například pečiva nebo ovoce, díky kterému místo vyhození dostane produkt druhý život. Stejně tak osvětu o skladování a zpracovávání potravin, na které jsme např. letos spolupracovali se společností Kaufland. Tuto snahu oceňujeme a snažíme se ji podpořit.

Existují nějaká místa, organizace, kde se dá věnovat jídlo potřebným?
 
Potravinové banky, nebo jakákoliv charitativní organizace ve vašem okolí. Pokud tam dorazíte s jídlem, ale i s oblečením, budou moc rádi. V každém městě nebo městské části nějakou najdete a jako dárek budete mít dobrý pocit.
 
Náš tip: Recepty – Dokonalé jídlo nejen ze zbytků

Čarujte jako opravdový šéfkuchař. I ze zbytků se dá vykouzlit dokonalé jídlo, a navíc předejdete plýtvání potravinami. Měkká rajčata jsou skvělou surovinou pro domácí protlak. Z hnědých banánů můžete vyrobit sladké smoothie či osvěžující domácí zmrzlinu. Vynikající může být i zbytkové rizoto z toho, co dům dal.
 
Zachraň jídlo již od roku 2015 inspiruje spotřebitele tzv. záchranářskými recepty, které využívají zbytkové suroviny, případně pak i ty suroviny, které se běžně vyhazují. Na stránkách www.zachranjidlo.cz/recepty najdete více než 100 inspirativních receptů, které určitě stojí za vyzkoušení.
 
Kaufland vzkazuje: Nekrm koš

Krmit koš se nevyplácí. Věděli jste, že třetina veškerého jídla na světě končí právě v koši? V celé Evropské unii každý rok vyhodíme potraviny v hodnotě 149 miliard eur, u nás každá domácnost proplýtvá přibližně 10 000 Kč. Kaufland proto spolu s neziskovou organizací Zachraň jídlo spustil edukativní kampaň „Nekrm koš“ se spoustou zajímavých informací, které pomohou omezit plýtvání jídlem. Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi datem spotřeby a doporučenou minimální trvanlivostí, jak skladovat jednotlivé druhy potravin, jak správně zorganizovat prostor v lednici či mrazáku, nebo i to, co proti plýtvání potravinami dělá sám Kaufland. Více ke kampani najdete na www.kaufland.cz/nekrmkos
639c5a030c0b5obrazek.jpg