Většina zkušených rodičů na adresu nadšených prvňáčků často utrousí něco ve smyslu. „Jen počkej, za chvíli tě to přestane bavit. A já si pořád lámu hlavu nad tím, proč by to tak vlastně mělo dopadnout? Jak je možné, že se z nadšených prvňáčků, kteří s radostí poznávali vše nové, se sávají školáci, kteří berou školu a učení jako trest? Kam se vytrácí jejich nadšení a touha po poznání?
Přemýšlím a pomalu mi dochází, že asi jen v dětech to nebude. Myslím, že problém je také v nás dospělých a ve škole samotné – tedy spíše v našem přístupu ke vzdělání a školství jako takovém. Děti se přece rodí s touhou po poznání. Kdyby tomu tak nebylo, nezvládly by se během prvních let svého života naučit tolik důležitých věcí. A jak víme, nikdo je k tomu nemusí nutit. Spíše naopak. Člověk si však během vývoje vymyslel různé výchovné postupy, které dětem i dospělým chuť učit se berou. Místo toho, abychom v dětech jejich přirozenost podporovali, brzdíme je, z učení děláme povinnost a hon na známky. Děti už se neučí pro radost (pokud se vůbec učí), ale proto, aby doma nebylo zle. A to je samozřejmě špatně. Takto získané vědomosti nejsou trvalé a hlavně z nich děti nemají žádnou radost. Proto se pojďme zamyslet nad tím, co můžeme udělat pro to, aby naše děti škola nepřestala bavit a aby se učili rádi.
Nikdy dítě do učení nenuťte
Mnozí z vás asi namítnou, že se děti přece učit musí. A když se jim nechce, tak je potřeba je prostě přinutit. To je ale omyl. Daleko jednodušší je, udělat z učení zábavu a připravit vše tak, aby to pro dítě bylo lákavé a ono samo se chtělo probíranou látku naučit. Nechce číst? Střídejte se, hrajte si na objevitele písmenek, hledejte začarovanou písmenkovou zemi, vyprávějte podle obrázků, navštivte spolu knihovnu a motivujte dítě tak, aby číst chtělo. Nechce psát? Napište spolu dopis babičce, sestavujte nákupní seznamy, ukažte dítěti, že psaní je fajn a důležité. Zkrátka mu u každé látky ukažte, jaký má smysl se ji naučit. Vy také neradi děláte věci, které vám nedávají smysl. Udělejte si prostě z učení společnou záležitost, při které je legrace, nikoli slzy a křik.
Berte při učení ohled na potřeby dítěte
Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby. Stejně tak je tomu i u dětí. To, co vyhovuje nám, nemusí vyhovovat jim. Je proto velmi důležité, abychom potřeby dětí respektovali. Jestliže dítě potřebuje na učení klid, musíte mu ho zajistit. Pokud si potřebuje o všem popovídat, udělejte si na něj čas a vždy ho v klidu vyslechněte. Potřebuje častější přestávky, dopřejte mu je. Důležité je s dítětem mluvit, abychom věděli, co je pro něj důležité, jak se cítí a co právě potřebuje.
Nemotivujte děti pomocí odměn a trestů
Takováto motivace totiž funguje jen chvíli a dítě postupně ztratí chuť učit se. Proč by se taky mělo učit, když za to nic nedostane? Malé děti se ale samy od sebe učí a učí se proto, že je to baví a dává jim to smysl. Je to jejich přirozenost. Pokud je ale naučíme, že za dobrou známku dostanou odměnu, přestanou se učit pro vlastní potěšení z poznání a jejich zájem se přesune na získání odměny. Takové učení však přestává mít smysl a získané vědomosti nejsou trvalé.
Připravujte dětem podnětné prostředí
Člověk má od přírody potřebu překonávat překážky a zdokonalovat se. Proto bychom dětem měli připravovat takové podmínky k učení, aby je to lákalo. Odborně se tomu říká zóna nejbližšího rozvoje. Úkoly však nesmí být příliš jednoduché, ale ani moc složité. Pokud děti budou vyrůstat v dostatečně podnětném prostředí, zcela určitě je učení bude bavit a vězte, že bude bavit i vás. Ukažte jim, že svět je zajímavé místo se spoustou věcí, které mohou zkoumat a objevovat.
Dítě nesmí mít učení spojené se strachem
Strach totiž blokuje myšlení.. Dítě doneslo špatnou známku? Než začnete nadávat a vyhrožovat, promluvte si s dítětem, vyslechněte ho a zjistěte, co mu nešlo a proč vlastně špatnou známku dostalo. Bylo to proto, že danou látku neumí, mělo na práci málo času nebo mu zrovna nebylo dobře. Důležité je zjistit příčinu a společnými silami zapracovat na nápravě. Křik ničemu neprospěje, spíše situaci ještě zhorší a dítě si vybuduje k učení odpor. Navíc, nejde přece o známky, ale o to, co dítě doopravdy umí a co umět chce.
Buďte tu pro něj, jednou vám za to poděkuje
Vyhraďte si na svého školáka čas, který budete věnovat pouze jemu. Dítě potřebuje mít jistotu, že se na vás může spolehnout, že tu budete vždy, když bude potřebovat s něčím pomoct nebo poradit. Je mi jasné, že v dnešní uspěchané době je těžké najít volnou chvilku. Vždyť toho tolik musíme stihnout. Ale věřte, že to vždycky nějak udělat lze. Hrajte si spolu, vymýšlejte různé „vychytávky“, aby učení bylo zábavnější a snazší. Dítě bude šťastné a vděčné, že jste s ním. Společně strávené chvíle vám nikdo nevezme a později, až bude z dítěte také dospělák, můžete vzpomínat, jak to bylo prima, když jste se spolu učili a objevovali svět. 
Mgr. Jana Kovaříková, www.scio.cz
Vzdělávací společnost Scio vznikla již v roce 1995 a od té doby chceme měnit svět v oblasti vzdělávání. Nabízíme kvalitní alternativu ve většině vzdělávacích oblastí. Vycházíme ze soudobých vědeckých poznatků. Hledáme inovativní řešení. Usilujeme o lepší vzdělávání a rozvoj dětí a podporujeme rozvoj moderního vzdělávání nejen ve škole, kterých máme v dnešní době už 10.
Čtěte také:
- 6 tipů, aby děti učení bavilo
- Škola volá! Jak usnadnit prvňáčkům přechod do školy?
- S kroužky pro děti si pospěšte, jinak to bude vaši peněženku bolet
Nový komentář
Komentáře
Myslím si, že užitečné rady, díky mockrát. To my naštěstí nemáme až takový problém s tím, že by dceru škola nebavila. Naopak ji baví a daří se jí v ní dobře. Teď půjde na gymnázium. Prvně ale bude muset nějak zvládnout přijímačky. Myslím si ale, že díky přípravnému kurzu https://www.to-das.cz/ to pro ni nebude problém.