Následující příspěvek zaslal čtenář s nickem Dekameron. V dnešním tématu se zabýváme chvílemi po sexu - jak je vnímá chlap a co po sexu dělá, to se dozvíte, když si rozkliknete tuto novinku...

Co děláte po sexu? Na to se vás dnes ptám celý den, milé čtenářky. Níže si přečtěte příspěvek čtenáře s nickem Dekameron.

Přeji krásně mrazivý, nicméně sluncem prosvícený den.
Říkám si, zda je vhodné, abych přispíval do tohoto „dámského" virtuálního plátku. Zvláště, když je vyhlášeno takové intimní téma.
Nicméně po dvou hodinách urputného boje sama se sebou zvítězil ve mně psavec a samec nad puritánským tichošlápkem.
Říkám si, že by zdejší dámy mohlo také zajímat, jak takovou „postkoitální" chvilku prožívá chlap. Zdůrazňuji prožívá, protože z pocitů a prožitků se pak odvíjejí další činy.
Přiznám se, že jsem tak trochu inspirovaný Heligonou v roztřídění sexu podle místa aktu.
Já bych se rád pokusil podívat na prožitky a rituály po sexu spíše v chronologickém pořadí. Samozřejmě z mého osobního pohledu, nemohu tu obecně mluvit za ostatní muže.
Začal bych od prvního dne, kdy jsem poprvé odhalil „nejintimnější" místo ženy. Přiznám se, to byla akce hurá a naprosto nečekaná. Bezprostředně po sexu nebyla myšlenka na cokoli jiného, než natáhnout na sebe oblečení a tradá do listopadové noci. Neodehrálo se to na domácí půdě a tak vyklizení bojiště bylo podle mého tím nejrozumnějším co jsem mohl udělat. Přiznám se, že prožitky po prvním sexu, které přišly na mysl při návratu chladnou nocí se omezily jen na to, že jestli to co jsem právě prožil je sex, po kterém lidi šílí, tak nevím nevím. A že asi nějak moc vlastně po repete netoužím. Nicméně následovala myšlenka že „to" mám konečně za sebou.
Pak čas trochu popoběhl a já měl první vážnou známost. Přes vojnu. Tehdy jsem se už do milování pouštěl vyloženě s chutí. A jaké to bylo po sexu v tomto období? Směji se, když si teď na to vzpomenu. Mozek chtěl, touha nepopsatelná.... ale jaksi nějaké dobroty, kterýma nás častovali na vojně nedovolily, aby chtělo i fyzično. A když po téměř celé probdělé noci plné pokusů a omylů se dostavil úspěch, byť minimální, byly myšlenky naprosto tuctovité. Okamžitě usnout a nabrat síly, abych mohl běžet ráno na vlak.
Pak nastalo kočovné období, kdy jsem trávil mimo domov delší čas, někdy týdny, někdy několik týdnů. To se potom sexuální život podobal víkendovým bouřím, kdy se z pelechu vylézalo jen z důvodu obstarání potravy a osobní hygieny. Bylo to období maratónů a sexuálních galejí. A pocity po sexu? Cítil jsem, jak moc mi ta druhá polovička bude chybět, jak moc toužím ji stále zahrnovat něžnostmi. A hned to jelo nanovo, hladil jsem, líbal jsem a... co následovalo je jasné.
Po bouřlivých časech přišlo období klidu. Manželství. Aktivita neusnula. Spíše se transformovala v téměř každodenní různorodé rituály vyplývající ze situace. Okamžiky kdy on chtěl a ona nechtěla (nemohla), okamžiky kdy on nemohl (nechtěl) a ona chtěla a pak ty ostatní. A prožitky? V prvním případě se v člověku rozlije po těle příjemný pocit, že ten druhý ho nenechá v takovou chvilku „ve štychu". Vědomí, že musí dokázat dát partnerovi najevo uznání, co pro něj udělal, něžně mu poděkovat, políbit... říkat jí sladké nesmysly... V případě druhém, s vědomím, že partnerka mi vyšla vstříc v situacích opačných, rád v rámci fyzických možností partnerce vyhovím také. Pocity potom jsou trochu jiné. Obsahují směs radosti, že partnerce bylo příjemně, únavy a potřeby se jen schoulit a usnout. Je také pravda, že myšlenky spíš běží v rovině materiální než citové. Třeba, že si chlap v duchu zanadává na to, že se tolik unavil fyzicky v práci. Ano, většinou následovalo typické odvalení a usnutí. V ostatních situacích to bylo jistě velmi podobné tomu, co prožíváte i vy.
Jenže jak šel čas, uvědomoval jsem si spoustu věcí, poznával jsem (snažil jsem se) ženskou duši i tělo...
Pochopil jsem, že zatímco u nás mužů se pocity po sexu transformují v myšlenku cílenou na „odvalení a usnutí", u žen dojde k „nabuzení organismu" a potřebě podávat výkony. A pak žena touží něco dělat, povídat si, touží po pozornosti toho odvaleného a apatického bručouna.
V současné době tedy moje pocity po sexu jsou takové, že na základě pochopení postkoitálních potřeb ženy, sám sebe udržuji v umělé bdělosti a pozornosti. Cítím jak potřebuje být poslouchána, při tom hlazena, obdivována... až do chvilky, kdy se stulí na mé rameno a řekne „dobrou". Jen to má jeden negativní dopad. Když hladím tu ...ehm... zhmotnělou krásu a lásku... přiběhne odněkud zase touha se jí zmocnit a původní apatie a ospalost vyprchá závratnou rychlostí.
A co pak s tím? Třeba se ke stolu posadím a na virtuální papír napíši pro ni vyznání... a pak se studenýma nohama zalezu pod společnou peřinu.

Dekameron

Pozn. red.: Text neprošel jazykovou korekturou.

Téma dne 22. února 2011: Co děláte po sexu?

Máte, milé čtenářky, po milování nějaké zvláštní chutě? Nebo snad nějaký specifický rituál?

Napište mi o tom, co děláte po sexu, do zítřejšího tématu dne! Vyhrát můžete krásný dárek pro svého miláčka - totiž omlazující oční krém AVON QuadraFX Anti-Ageing (viz obrázek dole). Pokud chcete, aby měl váš příspěvek šanci na uveřejnění - a tedy i na výhru - ať je dlouhý alespoň jako tento odstavec. Své texty zasílejte na redakční e-mailovou adresu, kterou najdete níže...

avon