Co Čech, to pořádný kopec sádla. Tato informace vyplývá z nově zveřejněných výzkumů Zprávy o zdraví, která monitoruje zdravotní stav obyvatel Česka.
Již teď jsme v rámci měření obezity obsadili bramborovou pozici v celé Evropě a celá situace se má dle vývoje současných trendů zhoršovat. V roce 2025 má v Česku trpět cukrovkou až přes milion lidí!
Ze Zprávy o zdraví obyvatel ČR dále vyplývá, že hlavní příčinou obezity Čechů je nedostatek pohybu, přebytek kouření, alkoholu a vysoká míra přesolených pokrmů. Zkrátka Češi se ládují o sto šest a na pohyb a zdravý životní styl zvysoka kašlou.
Jak to vnímáte vy, opravdu jsme jen pouhá hora sádla ve středoevropské kotlině?
Nový komentář
Komentáře
gerda — #42 během pauzy jsem ve svém zájmu radši makala, abych tam nebyla o další hodiny dýl.
gerda — #43 Já ještě před šesti lety dělala v posilovně, já mám načteno
všechno
. Tragicky to neberu - dřív na mně fakt nebyl kousek špeku - teď jo, no.
Tulinka — #12 tak to je trochu blbost, řekla bych.. Mám v pase nějakých 75-77 (klasickým metrem se to blbě měří) a nejsem ani tlustá, natož obézní (cca 167cm)... Jasně, že nemám břicho jako lavor, nelezou mi žebra a ani pánevní kosti spolu s plavkama nedělají most (či čeho to ty holky dneska při hubnutí chtějí docílit), ale tlustá skutečně nejsem..
samecka — #40 tohle je opradu hrozné a přiznám se, že v tomto poradit nedovedu
Možná by stálo za to pohledat po internetu, jestli nejsou nějaké odborné rady, co s tím udělat a jak správně jíst, aby byla co nejmenší škoda.
peetrax — #41 nos si z domu krabičku s jídlem, co sis sama udělala. Nárok na pauzu přece máš? Já vařívala po návratu z práce večeři s tím, že bude mít manžel a já na druhý den oběd. S tím jsem nádherně vystačila. Měla jsem v práci mikrovlnku, ale i kdyby ne, pořád lepší, než jíst špatně, třeba teplé jídlo.
samecka — #40 jo, tak to je ještě "lepší", než ty moje dlouhý šichty.
A nejhorší je, že s tím nenaděláš nic, aspoň teda mě nic nenapadá. Hýbat se můžeš, jak chceš, ať už v práci nebo ve volném čase, ale jak není pravidelné stravování, tak...
peetrax — #35 A to já makám v potravinářství a to je parádička. Týden ranní, týden noční, týden odpolední a tak dokola. Pokaždé jím jinak a v jinou dobu, po noční mám po probuzení jíst "jako snídani",bohužel zvedá mi to žaludek atd. Na lince neexistuje vzít si něco na zub. Kila jdou svinsky nahoru sama.
No já myslim,že to není po český kuchyni,ale spíš se jí víc sladký a taky ty mekáče,..
Brixik — #32 neni. A pokud ma nekdo zavislost na jidle, tak uz vubec ne. To muzes mi t vule, kolik chces a je ti to na prd.
Eva_Fl — #34 souhlas
peetrax — #35 zapomněla jsem dodat, že výdělky byly naprosto směšné, takže kdybych byla odkázaná sama na sebe a platila si veškeré náklady sama, na jídlo mi zbude minimum a zřejmě by mi nezbylo, než kupovat nějaké levné nekvalitní šunty. Je to začarovaný kruh a obávám se, že kdo nezažil, nepochopí, ale odsuzovat to bude.
Brixik — #28 ne vždy jde to, co si člověk usmyslí. Měla jsem letos tři měsíce sedavé zaměstnání, práce 12 - 13 hodin v kuse, stres, vypětí, nebyl čas odskočit si na záchod, natož se najíst. A jíst pravidelně? Leda v říši snů. A chtít jsem mohla, jak jsem chtěla.
Předtím jsem byla bez práce skoro rok, takže byl velký risk odejít (pár dnů před koncem zkušebky), ale odhodlala jsem se. Mimo jiné proto, že mi šlo o zdraví, ten životní styl se na člověku příšerně podepíše už po tak krátké době. Já jsem si mohla dovolit luxus položit práci, neživím žádné další lidi. Ale nedivím se lidem, že jsou obézní, když musejí trávit život v takových zaměstnáních, kde se ani nenají a po šichtě jsou tak vyřízení, že se sotva doplazí domů a pak do sebe něco natlačí a jdou spát. Takže žádné, že "když se chce, tak to jde".
Shrnula bych to : moc zereme, malo se hybame. I ceska kuchyne se da varit zdrave, jen se u toho musi trosku premyslet.
Brixik — #32 chléb a sůl, to je klasika. Však je přece známo, že člověk vydrží jen o chlebu a vodě, že je v tom všecko.
spavec — #31 No jo, je to o sebekontrole a pevné vůli. Po pečivu se obecně docela přibírá. Ale čerstvý chleba, mňam, ten jsem schopná jíst jen tak se solí a když se nekrotím, tak taky klidně i tři krajíce. Tak ho radši ani nekupuju...
Brixik — #28
Ale jo, já nemluvím o obrovském hladu. Já to zkusila. Jeden suchý krajíc mi na zahnání „obyčejného“ hladu úplně stačil. Jeden.
Ale když mám čerstvě upečený, křupavoučký, mňam, jsem schopná jich sníst třeba s máslem a jen posypaný pažitkou i 3. A pořádné. Proto jsem uvedla jako příklad přejídání s těmi knedlíky u manžela. A už teď obchází lednici a ptá se, kdy bude ten koláč? Něco by si totiž dal. Myslíte, že má hlad? Ne, je s promutím rozežranej.
A je to na něm vidět.
U nás v rodině obezita nikdy nebyla. Co pamatuju, vařila se obyčejná jídla, z brambor, luštěniny, těstoviny, rýže, zeleninové polévky atd., maso bylo opravdu jen v sobotu a v neděli. K pití jsme dostávali čaj nebo vodu. Limonády? Leda točená v hospodě, když jsme šli na výlet nebo na procházku. Na tu vzpomínám dodnes. Na obědy jsme chodili do školní jídelny a tam člověk opravdu přibrat nemohl.
Já to vidím na dětech mých dcer. Vyžadují samé sladkosti, brambůrky, chipsy, hamburgery, smažená jídla, hranolky. To vše zapíjí nejlépe sladkými limonádami. Sedí u televize nebo PC celý den, pohyb minimální. Pokud nepočítám klikání myší. Ovoce a zelenina? Brrrr! Jablko k svačině? K snídani koblihy nebo jiné rychlé pečivo, přeslazené müsli. Přitom obyčejné ovesné vločky a namleté ořechy v jogurtu jsou mnohem lepší, ale dá to práci, že.
No já nevím, já po chlebu netloustnu.
Vepřové jsem jedla i během diety a nějak jsem z něj nikdy nepřibrala. Zato když k nám dojela návštěva z Itálie, nestačila kulit oči, jaké hnusy z mouky a kečupu tady považujeme za "italskou kuchyni". To je ten pravý důvod, proč se tlousne. Přemíra mouky a moučných jídel - včetně "superlehké" italské kuchyně, bagety, které nám cpou výživáři (ona se mouka vždycky překlopí do sacharidů, i ta celozrnná) a k tomu "zdravé"ovocné šťávy, plné cukrů a samozřejmě po dlouhém pobytu v krabici a po sterilizaci teplem zcela bez jakékoliv výživové hodnoty. Nic z toho do české kuchyně nepatří a nikdy nepatřilo.
spavec — #27 Ani toho,co mi chutná,nesním horu.To si zase umím říct dost,nejsem malé děcko,i u jídla trochu přemýšlím.
Tvého manžela "obdivuju" - dát si švestkové knedlíky a zapít to pivem,to musí mít teda žaludek....
spavec — #27 Jíst taky má průběžně a ne až má člověk obrovský hlad. Chleba miluju, ale tloustne se po něm, tak si dám krajíc a k tomu zeleninu a je to. Všechno jde, když se chce.
Teď jsem dovařila švestkové knedlíky. Povedly se. Normální porce je tak 3-4? Ty jsem i manželovi podala. A výsledek? Přidal si ještě 3x. A zapil vydatně pivem.
Prostě co nám chutná, toho sníme hodně. Problém podle mě není v české kuchyni jako takové. Problém je jíst málo. Schválně, zkuste když máte hlad - opravdu hlad! - ne chuť, sníst suchý chleba. Kolik sníte krajíčků?
A kolik jich sníte, když budou namazané máslem, sádlem, pomazánkou, obložené vašimi oblíbenými pochoutkami jako je šunka, slanina, sýry, salám a já nevím co ještě?
Včera jsem byla plavat, u rybníka bylo asi tak 20-30 lidí, z toho obézních 1-2. A zírala jsem, maminky s malými i většími dětmi - maminky štíhlé až plnoštíhlé, slušelo jim to, zato děti? Většina z nich „oplácaná“.