Co by měly vědět pacientky se zhoubným nádorem prsu

Nádorové onemocnění prsu si každý rok v České republice vyžádá okolo dvou tisíc obětí. Ročně je zaznamenáno až šest tisíc nových případů. Naprosto ohromující a více než alarmující je stodvacetiprocentní nárůst výskytu této zákeřné nemoci za posledních třicet let.

Každá z nás má své zdraví alespoň z malé časti ve svých rukách, a proto by se i každá nově diagnostikovaná pacientka měla v rámci možností o své onemocnění zajímat. Vyhledávat informace, kvalitní onkologické pracoviště a zejména lékaře, kterému důvěřuje. To potvrzuje i doc. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., primář onkologického a radioterapeutického oddělení Fakultní nemocnice v Plzni, který říká: „Z hodnocení kvality onkologické péče jasně vyplývá, že ten, kdo léčí zhoubné nádory častěji, je také léčí lépe. Nejmodernější a nejúčinnější léčba je dostupná pouze v síti 18 center komplexní diagnostiko-léčebné onkologické péče, akreditovaných Českou onkologickou společností na principu čtyř kompetencí: kvalifikace, vybavení, sebevzdělávání a komunikace.“

Dokonalá diagnostika nádoru je základ

V laické veřejnosti již poměrně známé zobrazovací vyšetřovací metody, jakými jsou např. mamografie, ultrazvuk či magnetická rezonance, bývají prvním krokem v diagnostické péči. Uvedená vyšetření však pouze naznačí podezření na zhoubný nádor prsu. „K definitivnímu stanovení diagnózy je nutné odebrat vzorek z podezřelého ložiska a provést histologické vyšetření, při kterém je možné prokázat přítomnost nádorových buněk v odebrané tkáni. Pod mikroskopem lze také zjistit, o jaký druh zhoubného nádoru se jedná. Navíc lze určit stupeň rychlosti růstu nádoru (grade). Pacientky s nádorem, který má vyšší grade, mají horší prognózu,“ vysvětluje docent Fínek.

Dalším důležitým krokem pro stanovení prognózy onemocnění a volbu léčebné strategie je určení tzv. steroidních receptorů u nádorových buněk (označují se ER a PR). V nádorových buňkách se právě v těchto místech váží ženské pohlavní hormony působící jako růstový faktor nádorů prsu. Této skutečnosti se mimo jiné využívá i v léčbě, pacientkám s pozitivními steroidními receptory se podávají léky, které účinně blokují tvorbu hormonů, odpovědných za růst nádoru. Dalším efektem tohoto typu léčby je znesnadnění vazby na receptory. „Nádorová buňka, která má HER2 receptorů na povrchu více, se množí rychleji a chová se agresivněji. Pacientkám s pozitivním nálezem HER2 je možné podávat protilátku trastuzumab,“ objasnil docent Fínek.

V diagnostických postupech nelze opomenout určení rozsahu onemocnění a klinického stadia choroby. Tato klasifikace prováděná rentgenem, ultrazvukem či pomocí scintigrafie lékařům umožňuje odhadnout další chování nádoru a určit prognózu onemocnění. Rovněž má nemalý vliv na volbu optimálního léčebného postupu.  

Léčebné postupy se často kombinují

Chirurgická léčba - Naprostá většina pacientek se zhoubným nádorem prsu se podrobí nějakému typu operace. V případě, že to okolnosti dovolí, dávají odborníci přednost takovému zásahu, při kterém zůstane prs zachován. V některých případech je však nutné provést odnětí celého prsu a uzlin z podpaží.  

Radioterapie - Chirurgické metody léčby se často kombinují s radioterapií. Ozařování se provádí vždy, pokud není odstraněn celý prs, v ostatních případech záleží na rozsahu onemocnění. Ozařuje se oblast postiženého prsu nebo hrudní stěna, popřípadě uzliny v podpaží a nad klíční kostí. Zákrok samotný trvá několik minut a je nebolestivý, celá terapie trvá přibližně 6 týdnů a provádí se ambulantně od pondělí do pátku s víkendovými přestávkami. Ty slouží k částečné regeneraci zdravé tkáně, která se v ozařované oblasti nachází. Nejběžnějšími vedlejšími účinky radioterapie je zarudnutí kůže a v některých případech i pocit slabosti. Po ukončení ozařování problémy většinou postupně odeznívají, pokožka ale občas zhnědne a ozařovaný prs zůstane někdy jakoby tužší a menší.

Méně často se užívá tzv. brachyterapie, kdy se zářič pomocí jemných drátků zavádí přímo do prsu, zavedení probíhá v narkóze, výhodou této metody je, že v ozařované oblasti nedochází k viditelným kosmetickým defektům.

Chemoterapie - Další možností léčby je chemoterapie, kdy jsou nemocným podávány tzv.cytostatika, ta zasahují do procesu množení nádorových buněk, a tím je ničí. Cytostatika se obyčejně podávají injekčně nebo pomocí infuze do žíly, výjimkou nebývá ani užívání ve formě tablet. Po zavedení účinné látky do krevního oběhu dojde k zasažení všech buněk těla, které se v těle pravidelně obnovují (krvinky, buňky sliznic, vlasy). Z toho bohužel plynou i možné nežádoucí účinky chemoterapie, k nejčastějším obtížím patří nevolnost, zvracení, nechutenství, ztráta vlasů, defekty na sliznici ústní dutiny, změny v menstruačním cyklu, úplné vynechání menstruace, slabost, pokles počtu bílých krvinek, a tím pokles obranyschopnosti organismu. Většina potíží po skončení terapie vymizí. Po definitivním ukončení léčby mohou pacientky napomoci ozdravnému procesu v organismu například detoxikačními kúrami. 

Hormonální léčba - Ženský hormon estrogen v některých případech urychluje růst nádorových buněk u žen, u nichž nádorové buňky obsahují tzv. hormonální receptory (tj. místa na povrchu buněk, kam se váží ženské hormony). Tohoto poznatku se pak nadále využívá v hormonální léčbě nádoru prsu. Uvedený postup je ale neúčinný v případě, kdy v nádoru nejsou přítomny steroidní receptory.

Biologická léčba - V rámci tzv. biologické léčby rakoviny prsu se využívá protilátka trastuzumab, tato látka se váže na receptor známý jako HER2/neu, a tak eliminuje množení nádorových buněk. Dalším z biologických medikamentů je bevacizumab, jenž působí na nádorové cévy. Umožňuje lepší průnik ostatních léků do nádoru a posléze brání vzniku nových cév, a tedy i dalšímu nežádoucímu bujení.  „Moderní biologickou léčbou mohou léčit pouze lékaři v onkologických centrech. Ostatní lékaři z jiných pracovišť nemohou lék sami podávat, ovšem jejich nezastupitelná role spočívá v tom, že pacientku detailně vyšetří a pošlou do správného centra. Tímto přístupem mohou zásadně ovlivnit osud pacientky,“ shrnuje problematiku biologické léčby docent Fínek.

Léčba kostních metastáz - Pacientkám s pokročilejšími stadii onemocnění s kostními metastázemi se předepisují léky označované jako bisfosfonáty. Neléčí sice přímo nádor, ale zasahují do metabolizmu kostních buněk, a tím zabraňují odbourávání zdravé kosti nádorovými buňkami. Jejich obrovským přínosem nemocným ženám je skutečnost, že výrazně zmírňují bolesti a snižují výskyt zlomenin, které hrozí při postižení kosti nádorem.

Další užitečné informace naleznete např. na serverech: www.mammahelp.cz, www.linkos.cz