Už po druhé světové válce se zjistilo, že kyselina listová dokáže snížit výskyt vývojových vad u novorozených dětí. Na základě tohoto poznatku začala Světová zdravotnická organizace (WHO = World Health Organization) doporučovat navýšení obsahu u tepelně nezpracovaných potravin syntetickou kyselinou listovou. Kyselina listová má totiž velký význam hlavně pro tkáně a orgány, ve kterých probíhá rychlé buněčné dělení. Kyselina listová je klíčová také pro syntézu DNA (deoxyribonukleové kyseliny) ztělesňující genetickou informaci každé buňky. Těhotné ženy ji proto potřebují ve zvýšené míře.
I když ženy těhotenství teprve plánují, většina z nich v prvních týdnech o svém těhotenství vůbec neví. Proto se doporučuje, aby všechny ženy v reprodukčním věku užívaly kyselinu listovou již 4 týdny před plánovaným těhotenstvím a dále po dobu celého prvního trimestru, který je nejdůležitější částí pro vývoj plodu.
Dostatečné množství kyseliny listové v těle je spojováno s nižším výskytem defektů neurální trubice a jiných závažných vývojových vad plodu během těhotenství. Spojitost mezi dostatečným příjmem kyseliny listové a prevencí vývojových vad patří mezi nejdůležitější v oblasti výživy za posledních 30 let. „Toto preventivní opatření se týká i žen, které v minulosti opakovaně potrácely. V důsledku bohaté stravy a zlepšených stravovacích návyků oproti minulosti je počet těchto žen minimální. Nicméně preventivní podávání kyseliny listové je vědecky doloženo ve velkém počtu epidemiologických studií,“ říká primář porodnice v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí MUDr. Hynek Heřman, Ph.D., MHA. „Na našem pracovišti doporučujeme všem maminkám pro prevenci vrozených vývojových vad kyselinu listovou ve formě doplňků stravy kombinovanou s vyváženou stravou,“ dodává.
Prostou kyselinu listovou najdete v zelenině, jako je špenát, brokolice, růžičková kapusta nebo chřest. Vařením, pečením nebo dušením však můžete zničit až 90 % vitamínu.
V době před početím a v průběhu těhotenství by ženy měly příjem kyseliny listové zdvoj až ztrojnásobit, což odpovídá dennímu příjmu v podobě 5 hlávek zelí, nebo 20 pomerančů při bezproblémovém zdravotním stavu. Komplikaci způsobuje fakt, že každá druhá žena neumí díky genetické odlišnosti optimálně potraviny s kyselinou listovou zpracovat a dostatečně je využít. Tuto zdravotní obtíž lze nahradit podáváním přirozené kyseliny listové, která je jako jediná ověřená a doporučovaná Světovou zdravotnickou organizací WHO. Na rozdíl od štěpených folátů má přirozená kyselina listová potvrzený účinek klinickými studiemi. Spolu se specialisty Ústavu pro matku a dítě (ÚPMD) v Praze Podolí byl vyvinut GS Mamavit, který je v kategorii přípravků a vitamínů pro těhotné nejbohatší na trhu. GS Mamavit obsahuje 23 vitamínů včetně 150 mg hořčíku pro pokrytí deficitu u těhotných žen. Kyselina listová v přirozeném stavu snižuje rizika vývojových vad miminka, předčasného porodu, nízké porodní váhy, či potratu.
Nový komentář
Komentáře
Zajímavé,ani jsem o tom nevěděla ...tak třeba ve vzdálené budoucnosti
Přínosný článek.