Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Marně jsem lovila v paměti, cože jsme to v září všechno zažili... Jediné, co si jasně pamatuji, jsou dva první zoubky nejmladší členky naší rodiny. S tím ale souvisí i pár protivných dní, náladiček a nočních buzení. To mi připomnělo, že bych měla dostat na šaty.

Začala také zase škola, která nám opět dala řád, ale i neoblíbenou nutnost v podobě ranního vstávání. Starší Františka je ve druhé třídě, úloh přibylo a děláme je o něco déle. Podle kroužků se pak řídí naše odpoledne. V pondělí a ve středu utíkáme na atletiku, v úterý do „lidušky“ na sborový zpěv a ve čtvrtek na angličtinu. Naštěstí už některé své povinnosti zvládá sama. 



Dva víkendy jsme trávili na naší roubence, v doprovodu přátel nebo rodiny. Proběhly poslední grilovačky, výlety po okolí a relax na houbách. To vám byla nádhera! Domů jsme si nesli plný košík a večer se pak proklínali při čištění našich úlovků. Další dva víkendy jsme pak byli v Praze a podívali se do Průhonického parku nebo do bohnického hřbitova „bláznů“. Pokud jste pražští a ještě jste zde nebyli, vyrazte. Je zde velmi zvláštní atmosféra a údajně se tu dějí zvláštní věci. Místo je to opravdu magické a za hřbitovem je hezká vyhlídka. 

Neúspěšně dočítám Teorii podivnosti od Pavly Horákové, kniha za to nemůže, je skvělá, vina je na straně čtenářky. Když už dcera usne a byl by čas na čtení, pracuji, telefonuji, nebo uklízím, vařím, dělám úkoly se starší, doplňte si, co vás napadne. Konečně jsem ale dokoukala poslední sérii amerického seriálu Younger (Znovu 20) a rozkoukala Černobyl. 

Díky své práci jsem okoukla s předstihem novinky luxusní značky bot a kabelek Kazar a užila si módní přehlídku společnosti Marks&Spencer. A taky jsem se konečně dostala k testování čisticího přístroje na obličej Luna 3 od FOREO a obstál více než dobře. Uvidíme, co přinese říjen.    

Veronika Bulánková, redaktorka

Na rozdíl od předchozích měsíců nebylo září zase tak pohodové. Ne vždy všechno vyjde tak, jak si člověk maloval, ale to prostě k životu patří. Je třeba se oklepat a pokračovat v krasojízdě.

Díky workshopu o samovyšetření prsou jsem si uvědomila, že rakovina se neptá na jméno, věk ani zásluhy a že i když jsem ještě mladá, měla bych si každý měsíc najít pár minut času na prevenci. Když totiž člověk na zdravotní problém přijde včas, ještě se dá mnohé zachránit.

Přestože sychravé počasí mě k pohybu moc nemotivuje, dala jsem si s kolegyní Žanetkou pětikilometrový Adidas Běh pro ženy. Byl to její první závod a na to, že začala běhat teprve letos v létě ho zvládla skvěle. Zaběhla si svůj osobní rekord a já jsem na ni náležitě pyšná.

V rámci utužení pracovního kolektivu jsme vyrazili na únikovou hru, v níž jsme se pokoušeli dostat z potápějící se lodi. Naštěstí to vyšlo, a tak vás budeme i nadále oblažovat svými výtvory. Aby nebyla fotografie moc nudná, přibrala jsem si ke kapitánské čepici ještě masku z jiné hry. Myslím, že takhle budu chodit častěji.

Co se týče výletů, poprvé jsem se podívala do Plzně. Vlakem je tam člověk z Prahy za příjemnou hodinku a kousek, takže ideální. Podívala jsem se také do Ratají nad Sázavou. A to proto, že je tam zasazený děj počítačové hry Kingdom Come: Deliverance. Já jsem ji tedy nikdy nehrála, ale přítel na základě porovnání usoudil, že tvůrci místo zachytili opravdu věrohodně.

Julie Hájková, redaktorka

Hned na začátku září jsem oplakala končící léto. Co naplat, je to zkrátka podzimní měsíc, navzdory tomu, že přinesl ještě dost teplých a slunečných dnů. Však jsme ho taky polovinu na střídačku promarodili. Takže vás asi ani nepřekvapí, že jsme příliš převratných zážitků nestihli.

Užili jsme si ale jednu moc fajn svatbu, chodili na houby a pochutnávali si na dalších plodech končícího léta. Tak snad bude říjen akčnější. V tom dobrém slova smyslu, samozřejmě.

  

Karolína Waberová, redaktorka

Tento měsíc byl opět o cestování, které miluji a beru ho jako jediné smysluplně využité peníze. Trochu v poznávání zaostávám v evropských městech, takže jsem na začátku měsíce vyrazila s rodiči do Londýna, kde jsem navštívila Warner Bros Studios Harry Potter, o kterých jsem napsala článek. Je v něm pár tipů na to, jak se do studií dostat, nebo třeba kde zakoupit lístek. Pokud jste vy, nebo vaše děti fanoušci ságy o nejznámějším kouzelníkovi, určitě neváhejte a filmové prostory navštivte!

Na konci měsíce jsem byla v Amsterdamu, kam jsem se chtěla podívat už také několik let. Město neřesti je kombinací moderní a staré architektury, kterou tam lze obdivovat celé dny. My jsme jezdili na kole, takže jsme toho stihli opravdu hodně, ale nejprve jsme si museli zvyknout na místní cyklo provoz. V Amsterdamu téměř nikde nenarazíte na ulici bez cyklo stezky, ale Holanďané na kolech jezdí rychle a občas i agresivně. Zvláště, pokud je zpomaluje kochající se turista. Jo a měla jsem tam nejlepší pizzu, kterou jsem kdy ochutnala!

V neposlední řadě jsem si pořídila automobil, což byl pro mě velký krok vpřed. Těším se, až se v zimě nebudu muset přemísťovat skoro nikde pěšky, protože jsou pro mě zimní měsíce utrpením. Není to žádný nový model - VW Polo z roku 2002, ale jezdí jako drak.

Marta Kratochvílová, editorka

Začátek září byl ještě krásně teplý a já si ho užila s kamarádkou na Letní Letné. Byl to sice poslední den této akce, ale stál za to. Příště se tam musím podívat dřív, než na konci. Protože ta atmosféra tam byla perfektní přes den. Jaká pak musí asi být večer, když tam všechna ta světýlka zavěšená na stromech a stanech svítí.

 
V září jsem také byla po dlouhé době na hot potu v nové restauraci mého čínského kamaráda. Vyrazily jsme tam s partou kamarádek. Najedly jsme se do syta. Při tom vaření v kotlíku a sycení našich žaludků zároveň, jsme ani nestihly pořádně klábosit. Ale jídlo bylo přednější!

 
Během tohoto měsíce jsem také objevila spoustu pěkných míst a absolvovala spoustu procházek Prahou. S kamarádkou jsme se skvěle najedly třeba v Hergetově cihelně s výhledem na Karlův most, daly si dobré víno ve vinárně Bokovka na Dlouhé, užily si posezení na terásce v kavárně Nový Svět v uličce na Hradčanech, které se říká Nový Svět, ale vypadá to tam jako na malebné české vísce a mnoho dalšího. Také jsem objevila krásnou zahradu Černínského paláce a konečně ji stihla navštívit před zavírací dobou.

Dinner in the sky, Zahrada Černíského paláce, Hergetova cihelna

Skvělým zážitkem, který jsem v září mohla zažít, byla večeře v oblacích s Dinner in the sky. Byla to paráda. Užili jsme si skvělé jídlo od michellinského kuchaře i neobvyklý výhled na Prahu. Jednou jsem to chtěla zažít a letos se mi to konečně poštěstilo. Září bylo celkově plné skvělých a zajímavých akcí.

Nový Svět


Zajímavosti ze zákulisí redakce najdete také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI

Reklama