Co bavilo redakci v srpnu?

Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Ani jsem netušila, že se dá za horký srpen nasbírat tolik zážitků. Hned v první týden se vyráželo s holčičí Ještěrčí partou na naši chalupu. Před pár lety jsme se potkaly na dětském cvičení, plné předsudků, že ty ostatní matky budou hrozné a že to kvůli dětem nějak přetrpíme. Jenže se ukázalo, že matky byly prima a není měsíc, kdy bychom se s dětmi, či ještě lépe bez nich, neviděly. Letošní výprava čítala šest dospělých a osm dětí, ale chalupa překvapivě stále nepraskala ve švech. Zachraňovali jsme na zřícenině skřítky, převlékali se za princezny a prince na zámku v Náchodě, čutali fotbal, grilovali, snad milionkrát hráli krvavé koleno a taky hledali poklady v labyrintu. Fakt se těším na příští pátý ročník!

Moc ráda budu vzpomínat na cyklovýlet na Ostré nedaleko Úštěku. Místní barokní kalvárie na kopci je skvost a z výhledu do krajiny se vám pomalu zastaví srdce. A ta kavárna pod ní...

Další naše prázdninová cesta vedla kousek za Prahu k Sázavě. Z Petrova jsme se dali Posázavskou stezkou do Kamenného přívozu. Normálně je toto místo plné vodáků a každou minutu křičíte z břehu ahoj! Stav vody a zákaz způsobil, že jsme za celý den potkali sotva deset lidí a užili si to na jedničku. A také jsme si tu vyzkoušeli spaní pod širákem.

Konec srpna jsme se už pomalu a jistě připravovali na první školní den. A přesto, že jsem ho dnes plná, napíšu o něm zase až za měsíc.

Kristina Vodičková, editorka

Můj srpen se nesl v duchu dooslavování všech narozenin v rodině, takže jsem ráda, že je to nejnáročnější období plné dortů za mnou. Konec srpna se také každoročně s nejlepší kámoškou vydáváme na festival Okoř, kde si hezky zapějeme na naše oblíbené Chinaski a další kapely, které se objeví. Letos jsme byly maličko nepříjemně překvapené množstvím lidí, které bylo už skoro neúnosné, a malým počtem záchodů, což nás odradilo od toho cokoliv pít, abychom neskončily na hodinu ve frontě. Osobně jsem se v srpnu konečně zase dokopala k cvičení, což jsem posledních pár měsíců zanedbávala a podzim se asi ponese v duchu odlehčení jídelníčku a mnohem intenzivnějšímu tréninku. Musím říct, že jsem si za srpen dokázala hodně odpočinout a zkoukla jsem třeba nový seriál na HBO - Ostré předměty. Hlavní roli ztvárnila Amy Adams, která dokázala, že je skvělá dramatická herečka a za celých osm dílů u vás nepoleví pocit napětí. Vřele doporučuju. 

^{Foto: HBO}

Marie Cicvárek Fléglová, redaktorka

Srpen, tak ten mě bavil moc. Zřejmě tak moc, že jsem z toho hned k prvnímu září chytnula chřipku. Ale rozhodně to stálo za to. První sprnový týden jsem ještě putovala po Španělsku a blížila se do Santiaga. Teď, s ještě větším odstupem mohu říci, že to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat a těším se za rok znovu. Po mém příletu do Čech jsem se doma zdržela jen dva dny, přebalila tašku a vyrazila se svou nejlepší kamarádkou na slovenský festival Grape. Doporučuji zajet, tato akce má nejen daný dress-code, ale navíc skvělou atmosféru.
Také jsem podlehla dalšímu sportu. Teď si k běhání a józe ještě připisuji wake board. To je sice trochu větší adrenalin a navíc pěkná dřina, ale jsem zamilovaná a asi vím, o co si letos píšu Ježíškovi.
A aby té kultury a společenských akcí nebylo málo. S mojí Markét jsme vyrazily opět na Muže roku do Náchoda a o den později jsem se ještě zúčastnila dvou svateb. Byla jsem doslova opilá láskou (a slivovicí). Srpen byl parádní!

Markéta Škaldová, redaktorka

Když jsem si projížděla v telefonu fotky, abych zavzpomínala na měsíc srpen, našla jsem jen pár snímku z tohoto období. Dá se tedy říci, že srpen pro mě nebyl ničím až tak výjimečným. Jak rychle přišel, tak rychle odešel. Proběhlo pár výletů v okolí Prahy, sbírání vlastnoručně zasazených „pokladů“ ze zahrady, ze kterých jsem měla radost, a samozřejmě nějaká ta letní koupačka. Jinak nic zvláštního. Někdo by mohl namítnout, že je to pěkná nuda, ale já to tak neberu. Samozřejmě mohl být osmý měsíc v roce akčnější, ale na druhou stranu se neodehrála žádná tragédie, takže já jsem spokojená.

Julie Hájková, redaktorka

Srpen utekl snad ještě rychleji než jiné měsíce, a já tu marně přemýšlím, co úžasného jsem dělala. Upřímně, nic moc. Bylo horko, takže jsme vycházeli hlavně brzy ráno a pak navečer. Jako skoro celé léto. K nejoblíbenějším zvířátkům našeho rok a půl starého syna tak momentálně patří netopýr…
Co se společenských aktivit týče, zachránila to snad jen dvě příjemná setkání s kamarádkami ze střední. Už dávno se ale nescházíme jen v pěti. Od školních let k nám přibylo celkem osm ratolestí, takže působíme jako menší školka. A moc fajn byla taky návštěva Babyfestu, festivalu pro nejmenší děti do šesti let, který hostil Sázavský klášter. I když jsem se tam v herně na zahradě občas orosila, když hlavička mého dítěte zmizela mezi desítkami dalších, a já ji najednou nemohla na pár chvil identifikovat.
Na konec měsíce jsme měli naplánovanou menší dovolenou na Moravě. Místo toho jsme ale vyčleněný čas i peníze použili úplně jinak. Méně příjemně. Jeden z našich koní onemocněl schvácením kopyt, takže jsme ho s veterinářem dávali (a stále ještě dáváme) dohromady. S největší pravděpodobností se mu to přihodilo proto, že mu nějaký dobrodinec dal větší množství jablek. Touto cestou bych tak ráda všechny poprosila, aby nikdy nekrmili cizí zvířata. Nic proti dobrému úmyslu, ale ne vždy skončí dobře. Když se takových dárců sejde víc, a k tomu němá tvář spořádá ještě běžnou dávku od svého majitele, je na průšvih zaděláno. Nejen u koní.

NÁŠ INSTAGRAM @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI

Uložit

Uložit