Co bavilo redakci v prosinci?

Foto: Redakce

Vendula, šéfredaktorka

Letošní prosinec byl jako každý ve znamení předvánočních příprav, těšení, pečení cukroví, nákupů, milých setkání nad svařákem (ahoj Šárko, Aničko, Martine, Klárko, Ivčo, Veru) i besídek. Asi to znáte. Rozhodně jsem se nezastavila. I v redakci je to trochu honička, snažíme se dokončit všechno včas a předpřipravit i vydání dopředu, abychom mohly aspoň na pár dní vypnout počítače a jen odpočívat, což je pro nás dost vzácný čas. Ale nestěžuju si. Ale vezměme to popořádku. 

Užila jsem si hned dvakrát vánoční vyrábění ve škole i školce s dcerami a dalších x na posledních pracovních setkáních. Ano, některé novinářské tiskové konference jsou velmi kreativní a vy na nich třeba tvoříte věnce či svícny a přitom se dozvíte o kosmetických novinkách či novém sortimentu dané firmy. Takže prosinec byl rozhodně tvořivý a já se zdokonalila hned třikrát ve výrobě adventních věnců, svícínky máme doma pro jistotu tři a jeden jsem nechala na recepci redakce, svíček z medových plástů jsem umotala s mladší Matyldou snad pět a mohla bych pokračovat. 

Dojímala jsem se na předvánočním koncertě ve Vojenském kostel sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech, starší dcera zde zpívala za doprovodu Hudby Hradní stráže a byl to velký zážitek. 

Parádně jsem si zalyžovala s dcerou na otevření Skiareálu Ještěd. Je už skvělá parťačka a já ji pomalu přestávám stačit. V Liberci nás to baví, není daleko od Prahy, dobře se tam parkuje a sjezdovka je na české poměry i docela dlouhá. Těším se na další sníh! 

Vánoce jsme strávili s celou rodinou na chalupě, jen velká škoda, že byly opět na blátě. Obě dcery byly nemocné, jak jinak, ale i tak jsme si je moc užily. Odpočívala jsem u knížky Piko (velmi drsné vyprávění o historii a současnosti drogy pervitin na českém území) a Směny (příběh mladé ženy, která bojuje s pocitem vyhoření a hledá sama sebe. Cesta je to dost trnitá, ale daří se jí najít alespoň malé kousky štěstí). Na odlehčení jsem zkoukla poslední řadu seriálu Emily in Paris. Nenadchl, ale podívaná je to přeci jen hezká.

Těším se na nové výzvy a zážitky. Klidný, šťastný i zdravý rok 2023 přeji i vám. 

Kateřina, redaktorka

Můj prosinec se nesl v duchu velkých radostí a těšení, protože se blížily Vánoce a tenhle předvánoční adventní čas je můj oblíbený. Zajela jsem si na vánoční trhy do Nymburka, Českého Krumlova a německého Norimberka, kde byla krásná vánoční výzdoba a setkávala se s těmi nejbližšími.

Pracovně to bylo hektické, ale kdo to tak před Vánocemi nemá? Přes svátky jsme měli od práce klid, a tak jsme si i stihli odpočinout. Vyrazila jsem na svůj první presstrip do Rakouska na lyžovačku a moc jsem si to užila. Poznala jsem nové lidi, jedla samé dobroty a perfektně si zalyžovala na téměř prázdných sjezdovkách v Katschbergu. Dokonce jsme tam navštívili adventní stezku a projeli se na saních tažených koňmi. 

Vánoce jsem oslavila hned natřikrát. Jídla bylo hodně, smíchu taky a Ježíšek byl taky bohatý, takže všichni byli spokojení. A hlavně – byli jsme spolu!

Konec roku jsme již tradičně strávili v luxusním casinu na Rozvadově, kde jsme pořádali silvestrovskou párty, která se vydařila nad očekávání. Nechyběla Helena Vondráčková, Michal David, Štefan Margita nebo Libor Bouček. My jsme si pak za odměnu dali wellness a byli spokojení, jak to vše klaplo. Šťastný nový rok 2023!

Julie, redaktorka

Jak jinak mohou rodiče prožít prosinec, než těšením se spolu s dětmi na Vánoce? Na Mikuláše, na Ježíška, na cukroví… Ještě jednou tak zažít onu čirou radost z pro dospěláky už obyčejných věcí! Jen kdyby nám naše vánoční plány nesabotovaly nemoci. Z kraje měsíce jsme ještě stihli pár akcí, včetně vydařené mikulášské nadílky, ale pak přišly tradiční virózy. A zrušily většinu plánů na výlety a návštěvy. Když se děti z kašle a rýmy konečně dostaly, stačil poslední předprázdninový týden ve školce, abychom pak všichni promarodili zbytek roku. To ale nebylo to nejhorší, co nás na jeho sklonku potkalo. O svátcích jsme nečekaně přišli o čtyřnohého člena rodiny. Koně, který před sebou měl mít ještě plno spokojených let. Patrně šlo o skryté onemocnění. Kéž je nový rok už bez nemilých překvapení a i ve světě se všechno zlé v dobré obrátí. Ono ke štěstí stačí opravdu málo.

Marta, editorka

V prosinci jsem byla, jak jinak než několikrát na vánočních trzích. Nejvíce se mi líbily ty u chrámu sv. Víta. Měly kouzelnou atmosféru. A celkově atmosféra na Pražském hradě byla o Vánocích moc krásná, obzvláště, když zasněžilo. Celkem málo lidí a nádherná výzdoba.

I když mrzlo, vykopala jsem se několikrát na procházku zasněženou Prahou, abych udělala pár snímků. Většinou jsem to už nestihla za toho nejlepšího světla, ale i zasněžená Praha za osvětlení lamp má něco do sebe. Vlastně je mnohem hezčí než ve dne.

Prosinec se nesl celkově v duchu Vánoc. Například na vánočním setkání Sisley jsme si vytvořili nádherné svícny. L'Oréal nás zase pozval na příjemnou večeři do Kampa Parku a Sazka zase na příjemné vánoční tvoření, kde jsme do svých výtvorů mohli zakomponovat i stírací vánoční losy.

V prosinci jsem se také zúčastnila České Miss Essence v O2 Universum. Byl to celkem příjemný večer plný skvělých vystoupení i modelů, které soutěžící vynesly. Vystoupili například Lake Malawi nebo Mirai.

Na konci roku jsem strávila Vánoce u rodičů a čekala nás tak hromada návštěv u mých bratrů a jejich rodin. Nebo naopak oni přijeli k rodičům. Byly to fajn časy. Zpátky v Praze jsem se pak ještě mezi koncem roku a Vánocemi setkala s pár přáteli…

Navštívila jsem Clam-Gallasův palác, který je po nedávné rekonstrukci. Bohužel se ještě nedá jít na prohlídku do všech jeho prostor. Tak jsem se alespoň podívala tam, kde aktuálně probíhá výstava Josef Mysliveček, detto Il Boemo (1737–1781), která seznamuje se skladatelovým životním příběhem a tvorbou a představuje jej coby mezinárodní osobnost v kontextu evropských dějin a kultury. Akorát bohužel, za vstupné 250 Kč jsem čekala trochu více, než 10 kostýmů a pár operních paruk. Takže když jsem pro projití pěti malými místnostmi zjistila, že jsem na konci, byla jsem trochu zklamaná.

A nakonec Silvestr! Konec roku měl být taková poklidná holčičí sešlost, ale nakonec se vše zvrtlo a tam, kde to mělo končit, to neskončilo. V neděli jsme trochu zpytovala svědomí, hlavně kvůli svému žaludku... Ale zpětně vlastně nelituju, protože to byla fajn spontánní akce v prima společnosti.

Sledujte nás také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ.
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.