61d30ad9bef6bobrazek.png
Foto: Shutterstock

 Vendula, šéfredaktorka

59fb278dd239ecb.jpg

Prosinec mi pokaždé uteče jako voda. Možná proto, že člověk má práce nad hlavu. Připravit pro děti adventní kalendář a malá překvapení, natrénovat básničky pro Mikuláše, napéct cukroví, napsat Ježíškovi, vyzdobit domov, mírnit dětské nadšení, které se den ode dne zvětšuje, přidejte ještě besídky a dárečky do školy pro spolužáky… No je to fuška, řeknu vám.

V redakci je v prosinci také velmi rušno. Snažíme se připravit si některé články s předstihem, abychom si alespoň o svátcích odpočinuli a nezapínali počítač každý den. Obchodní oddělení má také velmi rušno a zadává články před koncem roku jako o život. A do toho jsme marně hledali novou redaktorku a pohovory nebraly konce. A já jsem moc ráda, že se vám dnes může představit naše nová posila Adéla, která naskočila do velmi rozjetého předvánočního vlaku.

Předvánoční čas jsme si zpestřili celá rodina výstavou ve Ville Pellé s názvem Radek Pilař 90. Retrospektivní výstava k nedožitým 90. narozeninám autora Rumcajse nebo Večerníčka dcery moc bavila a trvá až do 20. února. 

Vendula Kubalikova

Kulturu jsme proložili sportem! Se starší Fratiškou jsme oprášily brusle a už i dvouletá Matylda vyzkoušela led. Ta se teda víc vozí, než bruslí, ale nevadí.

Těsně před svátky jsem stihla ještě zánět dutin a antibiotika a pak už jsme se přesunuli na svátky do Podkrkonoší a užili si bílé Vánoce v naší roubence s celou rodinou.

Relaxovat jsem moc nestihla. Přečetla jsem pouze knihu od Lidmily Kábrtové Čekání na spoušť, a když by mi bylo ouvej s dutinami rozptylovala jsem se u jednoduchého pokračování Emily v Paříži.

Pevně doufám, že i vaše Vánoce byly kouzelné. Ještě jednou všem přeji klidný a zdravý rok 2022.

Veronika, redaktorka

Veronika.jpg

Prosinec byl po pracovní stránce jako každý rok poměrně náročný, ale alespoň jeho závěr se nesl v duchu odpočinku u vánočního stromečku a cukroví. I když jsem letos pekla jen dva druhy – naše oblíbené marokánky a rohlíčky. K tomu jsem přidala ještě nepečené Ferrero kuličky. Rohlíčky jsem letos dělala podle tohoto receptu a byly nejlepší, jaké jsem kdy měla. V receptu je jen 150 gramů mouky, a tak zmizely ještě před Vánocemi.

V první polovině prosince jsme vyrazili na muzikál Elefantazie do Divadla ABC v hlavních rolích s Tomášem Klusem a Tomášem Havlínkem. A byl to pro mě po dlouhé době nadprůměrný divácký zážitek a některé pasáže představení nejen o sloním muži mě dokonce tak dojaly, že i slzička ukápla. Můj úsudek je sice trochu zkreslený tím, že jsem v minulosti měla slabost pro Tomáše Kluse, ale muzikál mohu doporučit i díky skvělým a propracovaným kostýmům.  

MG-5447-1200x900-1589378955.jpg
Foto se souhlasem Městských divadel pražských a herců

Hodně vánočního času jsem strávila u televize, za což se nechválím, ale alespoň pro vás mám pár postřehů. Za sebe mohu doporučit katastrofickou komedii K zemi hleď! s Meryl Streep, Jennifer Lawrence nebo Leonardem DiCapriem. Je vtipná, ale kromě komediálního rozměru přináší i zamyšlení nad osudem naší planety.

Během jednoho dne jsem zvládla i celou druhou sérii Emily v Paříži. Ta mě svojí přelétavostí ale tentokrát moc nepotěšila. První řada byla podle mého názoru o dost lepší. Začala jsem se dívat také na A jak to bylo dál – pokračování Sexu ve městě a i v tomto případě se mě drží zklamání. Ale ještě je před námi několik dílů, tak třeba se to zlepší.

Z knih jsem jako největší opožděnec přelouskala Tiché roky od Alena Mornštajnové a byla to docela fajn oddechovka.

Julie, redaktorka

59fb27bfb14e1jui.jpg

Čím jsou děti starší, tím víc si prosinec užívám. Těší se na Ježíška, stromeček, přemítají, o co si napsat. A my se radujeme z jejich nadšení. Však to znají všichni rodiče. Musím totiž přiznat, že než se nám narodily, stával se ze mě pomalu Grinch. Ve Vánocích jsem viděla už jen komerční záležitost. Zběsilou honbu za dárky, když beztak každý všechno má, takže nic nepotřebuje. S dětmi se mi ale radost ze svátků zase vrátila.

Jen nám letos adventní čas trochu pokazila synova hospitalizace. Vlastně hned dvě krátce za sebou, kvůli vyšetření bolavé nožičky. Takže jsem každou chvíli byla v Motole. Naštěstí s ním v nemoci mohl být manžel, takže to pro malého pacienta nebyla až taková katastrofa. Běhá mi ale mráz po zádech při představě, jak tomu bylo za minulého režimu, kdy i malinké děti musely zůstat ve špitále samy. Vůbec si to nedokážu představit a jsem o to víc vděčná za to, co máme dnes. Den před Štědrým dnem syna naštěstí propustili do domácího léčení, což byl letos ten nejhezčí dárek. Sice nemohl chodit, ale rychle se přizpůsobil a kolem stromečku alespoň popolézal.

vanoce21.jpg

Silvestra jsme tradičně oslavili doma, u koní. Musíme hlídat, aby je okolní ohňostroje nepoděsily natolik, že by se poplašili a třeba si i ublížili. Má to ale svou romantiku. Tentokrát obě děti vydržely do půlnoci, a tak jsme si připili na nový rok v plné sestavě. Tak ať i vám rok 2022 přináší jen samé dobré zprávy, prožijete ho ve zdraví a s těmi, které máte rádi.

Adéla, redaktorka

270192540-916795285705212-1875373353383366630-n.jpg

Jelikož se od 1.12. stala redakce Ženy-in mým novým profesním domovem, čekal mě opravdu rušný měsíc. Kromě práce redaktorky se věnuji divadlu a také stále ještě pracuji na půl úvazku jako vychovatelka na internátě. Takže mě v prosinci potkalo hned několik dní, kdy jsem byla nucená z noční směny naklusat hezky za počítač v redakci. Ale vydržela jsem a stálo to rozhodně za to. Zabydlela jsem se tu myslím rychle a moc se mi tu líbí.

61d588d6eeb82Vanoce-Adele-a-Dom.jpg

Kromě práce jsem také oslavila přítelovy narozeniny a oslavili jsme Vánoce v kruhu rodinném. Na programu byl i výlet na Boží dar spojený s vynikajícím obědem.

dort-do-textu.jpg

Bozi-dar-do-textu.jpg
V divadle jsme začali zkoušet novou inscenaci Přelet nad kukaččím hnízdem a zmákli jsme i oprašovačku divadelní hry Spolu a daleko v Divadle U Valšů, která vypráví příběh z prostředí světa Harryho Pottera. Jelikož nás v neděli 9. 1. po dvou měsících čeká repríza, byla to docela dřina.
divadlo.jpg

Nejsem z těch lidí, kteří by se doma vyvalili na gauč a koukali na televizi, a tak jsem v jediných volných dnech před svátky vyrazila kamarádovi pomoct na brigádu do jeho alchymistické hospůdky, kde servírují pravé elixíry a tradiční české točené pivo.
kellyxir-D-a-A.jpg

Marta, editorka

Marta.jpg

Většina prosince se nesla v duchu Vánoc. Procházení města a okukování nejrůznějších vánočních dekorací a osvětlení samozřejmě nesmělo chybět. Radost mi udělal i sníh, který párkrát napadl. I ty bílé Vánoce se nakonec vydařily.

V prosinci jsem se těšila i na pár pokračování mých oblíbených seriálů – zejména Papírový dům (Money Heist) byl senzační. Poslední část páté řady byla fantastická a mrzí mě, že už seriál skončil. Další byla Emily in Paris. Taková oddechovka mezi svátky. Zhlédla jsem i pár vánočních filmů. Nejvíce z novinek se mi líbil Chlapec, kterému říkají Vánoce od tvůrců Vánoční kroniky.

rtewetwe.jpg

V předvánočním shonu jsem ještě sháněla poslední dárky. Letos jsem jich naštěstí stihla dost koupit v předstihu. A pak už byly Vánoce. Ty jsem strávila u rodičů. Ani pár příbuzenských a přátelských sešlostí nechybělo.

A jeden tip na závěr. V Praze jsem objevila kouzelné kořenářství U Salvátora. Nachází se kousek od Betlémského náměstí a pořád je tam fronta. Aby taky ne, mají tam nespočet druhů koření, jsou ochotní a rádi poradí. A ceny jsou tam přívětivé.

Sledujte nás také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ.
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.

Reklama