Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora
Pevně doufám, že prosinec bude o poznání klidnější než podzimní listopad. Nechci si stěžovat, jsme zdraví a netrpíme nouzí, ale skloubit malé dítě, nudící se školačku, domácnost a práci je fuška. Stálo nás to všechny hodně potu a občas i slz. Dny mi trochu splývají, online výuka, procházky po okolí s kočárkem, nákupy, nekonečné uklízení a práce, telefonování. Jen o víkendu jsme se trochu nadechli a odjížděli na vzdálenější výlety. Opět jsme byli v Průhonickém parku a prochodili ho křížem krážem. Vydali se do Nelahozevsi a prošli Dvořákovu naučnou stezku. V Čelákovicích jsme našlapali taky několik kilometrů okolo Labe a užili si podzim se vším všudy – mlhou, mrazivým mžením a nakonec sluncem.
Příjemné zpestření bylo redakční testování a focení pro Bohemia Sekt. V krásném designovém hotelu Mosaic House jsme se proměnily na pár hodin na modelky se sklenkou v ruce. Velmi jsem si užila i setkání ve studiu Deco Loco, kde jsme si při redakčním dýchánku jako víly uvily věnce. Ostatní kolegyně se také pochlubí, když budete číst dál.
Musím se přiznat, že jsem propadla aromaterapii, vonné olejíčky mi zlepšují náladu a možná společně s běháním i imunitu. Doma to s ní nesmím přehánět kvůli dětským a kočičím čumáčkům, ale praktické rollery mám i v kabelce.
Knihy stále smutně leží na nočním stolku. Alespoň občas jsem sáhla po komiksové knize Sabrina. Mnohem snadnější bylo tento měsíc sledovat seriály. Stihla jsem dohnat resty v podobě Emily v Paříži. První dva díly jsem lehce protrpěla, ale pak jsem přistoupila na její hru a jen se bavila. S mužem jsme si večer vyšetřili čas a zkoukli Královský gambit. Nás tato původní minisérie Netflixu nadchnula velmi – není divu, stala se nejpopulárnějším seriálem měsíce po téměř celém světě a vidělo ho už přes 64 milionů diváků. Teď přišla na řadu Koruna.
Užijte si předvánoční čas a buďte zdraví! Zase za měsíc.
Veronika Bulánková, redaktorka
Listopad za námi, Vánoce před námi. A jaký ten předposlední měsíc roku 2020 byl? Pro mě hodně podobný jako ty předchozí. Smutně jsem z diáře vyškrtala několik plánů včetně návštěvy divadla, která se mi přesunula již počtvrté. Takže SNAD někdy v červnu příštího roku.
Ještě, že mám tu práci. Před Vánoci je jí navíc vždycky opravdu hodně, ale vzhledem k tomu, že se doteď nedalo kromě procházky nikam jít, mi to ani nevadilo. Ani po uvolnění nemám v úmyslu vymetat restaurace a obchodní centra. Myslím, že zdrženlivost je na místě a ráda bych o Vánocích navštívila svou babičku, aniž bych se musela bát, že ji nakazím covidem.
S kolegyněmi jsem si na konci listopadu užila zdobení adventních věnců a mým výtvorem se můžete pokochat na fotce. Není to žádné veledílo, ale má čtyři svíčky a trochu toho jehličí, takže myslím, že co mělo být splněno, bylo splněno. Zabavila jsem se doma také při výrobě adventního kalendáře pro přítele. Nakoupila jsem jeho oblíbené sladkosti, nastrkala je do sáčků, ozdobila, každý den mu jeden nosím a jsem ráda, že je rád.
O jednom víkendu jsem se vypravila na procházku do pražského Prokopského údolí a měla jsem stejný nápad jako asi polovina Prahy, ale bylo to fajn. Moc hezké místo. Po delší době jsem se prošla také po své rodné Kutné Hoře a nestačila se divit, co všechno je tam nového. Třeba zrekonstruovaný park pod Vlašským dvorem, ze kterého je fotografie.
Ze seriálů jsem v listopadu zvládla sedmidílnou sérii Dámský gambit o cílevědomé šachistce. Nemůžu říct, že by mě to nebavilo, ze začátku jsem byla dokonce nadšená, ale pak mi přišlo, že se v seriálu vlastně nic moc neděje. Přišel mi plochý, bez zvratů a gradace. Radši bych ho viděla ve formě hodinu a půl dlouhého filmu. A když už zmiňuji film, viděla jsem Americké psycho z roku 2000 s vynikajícím Christianem Baelem v roli navoněného zabijáka. Doporučuju!
Julie Hájková, redaktorka
Listopad nebyl zrovna nejvýživnější měsíc, co se nevšedních zážitků týče. Celá rodina jsme se vystřídali v karanténě a já se pak snažila překonat únavu, která po prodělání covidové infekce ještě přetrvává. Ale počasí bylo krásné. Stihli jsme si ještě zahoubařit a pokochat se podzimní přírodou při procházkách. A co mě nebavilo? Mám takové dva zážitky, nad kterými doteď nevěřícně kroutím hlavou.
První je z České pošty, odkud jsem posílala doporučené psaní. Věděly jste, že ho můžete poslat i zrychleně? Kdyby vás zajímalo, co přesně to znamená (tak jako mě), paní za přepážkou přišla s následujícím vysvětlením: Zrychleně to tam bude pravděpodobně do druhého dne, zato „obyčejně“ může dopis putovat třeba i týden. Samozřejmě jsem si připlatila. A jedovatou poznámku, zda by to jinak posílali po holubech, jsem si nechala pro sebe.
Druhou neblahou zkušenost jsem udělala u dermatoložky. Konzultovala jsem s ní možnou léčbu s tím, že stále ještě celkem často kojím. Podívala se na mou rok a půl starou dceru, pak na mě (dosti pohrdavě) a konstatovala, že je to naprosto zbytečné. Prý mateřské mléko už nepotřebuje a dokonce by jí mohlo i uškodit, protože z matky na dítě údajně přechází jakési škodlivé látky. O tom, že Světová zdravotnická organizace doporučuje maminkám pokračovat v kojení i po zavedení příkrmů, ideálně alespoň do dvou let, samozřejmě nevěděla. Chápu, je to mimo její specializaci. A je každého věc, jak dlouho uzná za vhodné dítě kojit. Jen se obávám, co by taková mylná informace od lékařské autority mohla způsobit u maminky, která nemá o prospěšnosti mateřského mléka příliš velký přehled…
Karolína Waberová, redaktorka
V listopadu jsem se už začala trochu připravovat na Vánoce, abych předešla stresu. Teď už mám komplet všechny dárky, stačí je jen zabalit. To jsem si mohla dopředu zkusit při natáčení videa ve spolupráci s Albi. Krásné balící papíry jsem se snažila zkombinovat s přírodními dekoracemi, které jsem den před tím byla posbírat. Zjistila jsem, že jich je na každém kroku plno, všude jsou teď uschlé traviny nebo jehličí či šípky.
Radost mi udělalo také to, že jsem si mohla půjčit Toyotu Proace City. Mám v plánu do budoucna napsat článek o vhodných autech pro ženy, ale také o tom, jak se po letech rozjezdit. Zjistila jsem, že spousta mých kamarádek a známých ze strachu neřídí. Většinou mají špatnou zkušenost, kterou nabraly hned po autoškole. Buď na ně třeba při řízení křičel přítel, tatínek nebo se jim nedařilo zvládat hustý provoz. Sama jsem si prošla překonáváním strachu z řízení a teď pomáhám s rozježděním kamarádce. Toyota Proace City je kvůli velikosti spíše pro sebejistější řidičky, ale je skvělá jako rodinné auto. Je totiž prostorné, bezpečné, má poměrně nízkou spotřebu, skvělý kamerový parkovací systém a jeho pořizovací cena není nijak závratně vysoká. Zápůjčku jsem si užívala.
Vůz se trochu podíval i do terénu, když jsme vyrazili na výlet do Prachovských skal, vyzkoušela jsem ho i na dálnici, kdy letěl bez problému a s komfortem 130 km/h., ale protože jde o variantu City, super je i do města. Pražský provoz je díky systému start/stop dobře zvladatelný, a rozvézt tři kolegyně domů z práce byla hračka. Já jsem si během pár dní mohla dát do servisu svého automobilového dědečka, VW Polo z roku 2001, a když jsem se pro něj vracela a viděla ho stát o samotě na parkovišti, trochu jsem zjihla. Člověk si i ke starému autu dokáže udělat citový vztah.
Marta Kratochvílová, editorka
Můj listopad byl plný vycházek po Praze. Vyšehrad, Pražský hrad a jeho okolí, centrum Prahy a mnoho dalších míst. Dokonce jsem dvakrát během tohoto měsíce byla krmit nutrie u Vltavy na Malostranské.
Také jsem si vyšla párkrát do přírody a dvakrát dokonce vyjela na projížďku na koloběžce Sencor, kterou jsem měla možnost testovat. Nechyběl ani jeden výlet. Byli jsme se podívat na hradě Zvíkov. Poprvé jsem na tomto úžasném místě byla letos v únoru a nyní znovu.
Zašla jsem také do Botanica Coffee Truck ve Vršovicích, kde jsem byla naposledy před tím, než jsem měla koronavirus. Vnitroblok mají nyní krásně vánočně nazdobený plný zeleně a světýlek. Nechybí ani vánoční stromek. Krásné, kouzelné a pohádkové místo. Už se těším, jaká výzdoba zde bude na jaře. Podzimní s dýněmi i vánoční se totiž povedly.
Během listopadu jsem také stihla strhnout tapety v pokoji a vymalovat. Nechybělo ani večerní koukání na seriály, posezení u vína s kamarádkami a pár večerů u deskových her. Společně s kolegyněmi jsme si také jednoho krásného dne vyrazily udělat adventní věnce do Deco Loco.
Zajímavosti ze zákulisí redakce najdete také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ.
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.
Nový komentář
Komentáře
Listopad prožily redaktorky opět zajímavě a pestře , i když doba není zrovna příznivá a některé aktivity přímo zakazuje všem .Velmi zdařilé jsou i doprovodné fotografie a obdivuhodný počet zážitků . Přiznám se ale , že stále mně vadí pravopisné chyby , třeba když Karolína Waberová se podle záměny S a Z stala vynikající rozvodovou advokátkou jako melouch k práci redaktorky : " Rozvést tři kolegyně...byla hračka . / Bez kontextu /.
Opět krásný článek a fotky, na který se každý měsíc moc těším. Děkuji.
Připojuji se...taky se mi čtení o tom,jak redakce prožila uplynulý měsíc velmi líbilo...
Hezké listopadové reportáže a fota k nim. těším se až se my čtenářky budeme moci zapojit do akcí s vámi. Vzpomínám na výrobu věnce u Vás v redakci Oboru u zámku Veltrusy a Nelahozeves jsem taky v listopadu navštívila. Jela jsem vlakem z Prahy, nádherné vyhlídky podél Vltavy. Redaktorka Marta mě inspirovala k návštěvě Botanica Coffee Truck ve Vršovicích. I když tam bydlí má sestra, toto místo jsme ještě neobjevily. Těším se. Přeji Vám všem milé dámy ještě hezký advent a vánoční svátky.
Krásné adventní věnce. A moc hezké počtení.
Líbí se mi jaké jste si vyrobily adventní věnce.
Moc děkuji za článek. My v listopadu žádné zajímavé místo nenavšítívili, ale užívali jsme si krásného počasí s rodinou. Nějaké čtení o překonání strachu ze řízení bych uvítala.
Hezké čtení jako vždy