Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Říjen byl ospalý, ale v listopadu jsme to zase rozjely. Hlavně já a mé malé ženy. Hned v úvodu měsíce jsme navštívily interaktivní výstavu Elišky Podzimkové Malý princ. Staromilové bez dotykového telefonu si ji neužijí. Potřebujete aplikaci, která vám obrázky oživí, děti byly nadšené a i nám dospělákům se koncept výstavy líbil.

Přeskočím rovnou do půlky měsíce a zmíním oslavu 17. listopadu. Jezdit s kočárkem po zaplněné Národní třídě byla trochu výzva, ale shodli jsme se s manželem, že si oslavu nenecháme ujít a že nám záleží na tom, aby starší dcera Františka zažila onu dojemnou atmosféru s námi. Zapálili jsme svíčku, poslechli si hymnu a povídali se, vzpomínali, vysvětlovali. Historie by se měla připomínat... Azyl jsme poté našli v Knihovně Akademie věd, kde v rámci Týdne vědy a techniky byly připraveny dílny pro děti i dospělé. Zkoušeli jsme si vyrábět knihu, psát na historických psacích strojích, tvořit různé potisky. Krásná akce v nádherném prostředí. Příští rok musím vyrazit znovu.

Ani nás neminulo šílenství Ledového království. Díky pozvání Centra Černého Mostu a Cine Staru jsme mohly vidět pokračování příběhu princezen Anny a Elsy už v předpremiéře a bylo to dojemné. Vyrazila jsem v doporovodu třech malých slečen a myslím, že jsme si to užily všechny. 

Za měsíc jsem přelouskala alespoň jednu knihu od Petry Dvořákové – Dědina a dodala mi zase chuť ke čtení. Hned jsme s dívkami vyrazily do naší hezké knihovny na Praze 8. U nás se čte od mala. Těším se, co přinese prosinec. Už teď vím, že začátek bude krušný, ale to si napíšeme zase za měsíc. 

Veronika Bulánková, redaktorka

Přestože v listopadu přituhlo, měla jsem ho poměrně akční. Hned na začátku jsem se letěla na čtyři dny ohřát do Egypta, konkrétně do oblasti Sharm el Sheikh, kam mě vzala cestovní kancelář Exim Tours. V pětihvězdičkovém hotelu Rixos Premium Seagate jsem se měla jako královna a o všechny účastníky zájezdu bylo skvěle postaráno.

Část krátké dovolené jsem strávila v moři, kde jsem obdivovala pestrobarevné ryby, část v hotelových restauracích, kde jsem ochutnávala výborné pokrmy a také jsem se podívala do pouště. Tam jsem absolvovala jízdu na čtyřkolkách. Čtyřkolku jsem posléze vyměnila za velblouda, a nakonec jsem si dala večeři s beudíny. Kdo by nevěděl, jsou to příslušníci arabských nomádských kmenů, kteří obývají převážně pouště.

Vánoční náladu mi navodila tisková konference České televize, kde jsem mohla nahlédnout pod pokličku letošních televizních Vánoc. V rámci pracovních povinností jsem se potkala s několika inspirativními a zajímavými lidmi, byli mezi nimi Jakub Vágner, Lucie Bílá, Veronika Freimanová, Matouš Ruml, atletka Jarmila Kratochvílová nebo spánková antropoložka.

Z kulturních zážitků mám v diáři divadelní představení Budu všude kolem tebe, které nacvičily a sehrály ženy, matky, které v životě přišly o své dítě. Byl to neuvěřitelně dojemný zážitek v komorním prostředí Divadla Kampa. S přáteli jsem také vyrazila do kina na českou komedii Vlastníci a byla to nadočekávání zábavná podívaná. Pokud jste ještě neviděliy, tak doporučuji všema deseti. Domnívám se, že jde o dosavadní nejlepší filmový výkon Terezy Ramba. 

Julie Hájková, redaktorka

Marně vzpomínám, co zajímavého jsem v listopadu prožila. Samozřejmě pominu-li všechny ty radosti mateřství, kdy snad den co den přijde nějaké překvapení a radost z pokroku mých dvou ratolestí. Užívali jsme si vyřezávání dýně, trhali poslední jablka na štrúdl, vypili hektolitry šípkového čaje, chodili na procházky… Snad jen že jsem propadla „knihománii“, takže odesílám jednu objednávku za druhou – hlavně na naučné knihy nejen pro děti. Snad z nich budou mít stejnou radost jako já, až do nich „dorostou“. Abyste rozuměly, nejmenované velké knihkupectví láká ve svém „blešáku“ až na devadesátiprocentní slevy, takže koupíte nádherné knihy doslova za hubičku. A jak řekl Jaromír Hanzlík ve Slavnostech sněženek: „To je moje, kupovat lacino krásný věci.“ :-)

Karolína Waberová, redaktorka

Protože už tolik netrávím čas na sociálních sítích, přestávám i fotograficky dokumentovat svůj život. Když mám chuť fotit, vezmu si s sebou kompaktní digitál a fotím si pro radost třeba přírodu nebo architekturu. Potom to v galerii mobilního telefonu vypadá, že jsem nikde nebyla. Opak je ale pravdou. Snažím se každý víkend trávit minimálně jeden den v přírodě. Z čeho fotografie mám jsou okamžiky, které zaznamenávám pro články. Moc mě bavila výroba věnců, které jsem tentokrát tvořila v Deco Loco. Vyrobila jsem rovnou tři a udělala tak radost své babičce.

Stejně tak mě bavila výroba quiet book, ale při výrobě jsem občas ztrácela nervy. Vystřihování malých komponentů je zkouškou trpělivosti, ale pravda je taková, že kromě čtení u ničeho dalšího neumím tolik vypnout a nemyslet na dalších deset věcí.

Včera jsem byla na křtu knihy v Centru architektury a městského plánování (CAMP). Kniha se jmenuje Metrovize a je od Jana Charváta a grafika Jana Matouška a je to takový průvodce pražským podzemím a zároveň kronika historie, současnosti a budoucnosti pražského metra od roku 1926 až do 2020. Prostě zajímavá kniha pokřtěná na zajímavém místě!

Marta Kratochvílová, editorka

Listopad byl opět plný zážitků. Začal Halloweenem. Jak nemám ráda pražské noční kluby, nechala jsem se tentokrát umluvit od kamarádek na Halloween ve velkém stále Lucerny. Říkala jsem si, že by tam mohla být dobrá atmosféra, a tak jsem šla. I když se Wonderland Halloween nekonal úplně podle našich představ, za což mohla především divně mixovaná hudba, kterou neustále přerušoval moderátor svými výkřiky „Prahaaa, Halloweeen, Rozjedem tooo“, docela jsme si to nakonec užily.

Během listopadu jsem se také zúčastnila pěkného workshopu v Deco Loco, kde jsem měla možnost si vyrobit adventní věnec. Udělala jsem si rovnou dva, jeden na stůl a druhý na dveře. S rodiči jsem se o pár dní později zúčastnila výstavy k výročí 100 let od povýšení Libušína na město. Moc pěkně udělaná výstava ukázala například současné a historické fotografie některých míst ve městě.

Doma jsme během listopadu dělali s přáteli tematický večírek na téma Asie. Každý donesl nějaké asijské dobroty. Nechyběly čínské zákusy, korejský kimbap a pepero tyčinky, japonské saké, indické křupky nebo vietnamské závitky, které jsem úplně poprvé dělala sama a musím říct, že se mi povedly.

A když už jsem u té Asie, navštívila jsem novou čínskou restauraci na I. P. Pavlova s název Ritumei, kde se čínští majitelé snaží ukázat Čechům autentickou kuchyni. Dokonce mají v menu i několik rodinných receptů. Jídla jako M10 nebo M12 tam nehledejte.

Poprvé jsem v listopadu navštívila vyhlášený pražský cocktail bar Black Angel na Staroměstském náměstí. Je postaven ve stylu prohibičních podniků 30. let a patří mezi deset nejlepších barů na světě. Byla jsem tam pozvaná v rámci zahájení Schweppes týdnu a mohla jsem ochutnat zajímavé drinky, které přijeli namíchat prvotřídní barmani z Polska a Švédska. Návštěva tohoto baru mě ale stála docela draho, protože jsem z tamní klimatizace nastydla. Nepříjemnou bolest v krku vystřídala ztráta hlasu a kašel, který mě doprovází ještě dnes. Návštěvou lékárny jsem si opět připomněla, jak drahé je být nemocný. Peněženka byla hned o něco prázdnější.

Konec tohoto měsíce jsem, i když ještě trochu nemocná, vyjela s FlixBusem do Regensburgu na vánoční trhy. Krásně nám vyšlo počasí, takže jsme ani nemrzli. Nejvíce nás nadchly trhy na zámku německého knížecího rodu Thurn Taxisů, které působily jako z pohádky. Byla tam nádherná atmosféra.

Nakonec listopadu jsem ještě stihla začít s vánočním cukrovím. O víkendu jsem jela k rodičům a s maminou jsme pekly perníčky. 

Zajímavosti ze zákulisí redakce najdete také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI

Reklama