Vendula Kubalíková, zástupkyně šéfredaktora

Ten, kdo čtě naše měsíční zážitky pravidelně, asi tuší, že se vše nyní točí kolem naší čerstvě narozené slečny Matyldy. První měsíc zvládla na jedničku a musím ji pochválit, jak moc hodné miminko to je. Já bych si už jedničku dát nemohla. Slabá imunita po porodu způsobila, že jsem musela brát celkem troje antibiotika za sebou a léčba dál pokračuje injekcemi a já doufám, že snad už bude líp.

Přiznávám, že jsem se příchodu druhé dcery bála, ale zatím vše s holčičkama a manželem tak nějak zvládáme a poslední týden v květnu jsem už pomalu naskočila zpět do rozjetého pracovního vlaku. Musím hodně šetřit s časem a dobře plánovat, ale to zná každá maminka.

Tylka bude cestovatelka od mala, ani jinou možnost s naší rodinou nemá. Vzali jsme ji na nejmladší pražskou rozhlednu Doubravku, absolvovala svoji první výstavu v holešovické Šachtě, prohlédla si naši roubenku u Náchoda.

Se čtením to není nic moc. Dočetla jsem Tíživou lásku od Eleny Ferrante. Přiznávám, že Neapolskou ságu jsem četla s větším nadšením. Mám rozečtenou knihu Probudím se na Šibuji, která vyhrála letošní Objev roku v rámci cen Magnesia litera, kdy ji dočtu, je ve hvězdách. Stejně tak čeká na seznamu seriál Černobyl nebo poslední řada Her o trůny. Ale já se dočkám.

Veronika Bulánková, redaktorka


Květen mě bavil od začátku do konce. Oženil se mi starší bratr a mě si vybral za svědka. Bylo mi ctí, brácho! Ale vyplynula z toho i povinnost přednést před hromadou svatebčanů proslov, a to už taková legrace nebyla. Nicméně jsem to zvládla a snad i se ctí. Celé odpoledne i večer jsem si skvěle užila a protancovala jsem střevíce.

Už od konce dubna se také snažím pravidelně běhat, protože jsem vymyslela redakční výzvu a nerada bych, aby kovářova kobyla chodila bosa.

Měsíc jsem zakončila výletem do Dolního Rakouska, kde jsem si poprvé vyzkoušela jízdu na elektrokole. A já, která běžně alkohol téměř nepiji, jsem v tamních sklípcích degustovala, degustovala a degustovala. Ale víno bylo nejspíš kvalitní, hlava nebolela. Ale o Dolním Rakousku vám napíšu víc v samostatném článku.

Julie Hájková, redaktorka

Květen, to pro mě byl poslední celý měsíc, kdy jsem si užívala klidu podle úsloví „jedno dítě, žádné dítě“. Sice už s těhotenským břichem neběhám jako laňka a stále častěji bývám u konce s dechem, nicméně zábavy se ještě vzdávat nechci. A tak jsme se na začátku měsíce jeden den veselili na tetiných sedmdesátých narozeninách a druhý den u nás doma pořádali společnou oslavu pro mě a mé čtyři kamarádky ze střední školy. Všechny máme narozeniny jen kousek od sebe, a tak je při kulatinách a půlkulatinách slavíme ve velkém stylu společně. Jen alkoholu na nich ubývá, zatímco dětí přibývá…

Také jsme se ještě stihli vypravit na prodloužený víkend do Zlína, kde žije moje sestra. Společně jsme si prošli tamní krásnou zoologickou zahradu a druhý den se vydali na procházku do nedalekých Luhačovic. V plánu bylo prozkoumat také Kroměříž, ale to nám příliš nepřálo proměnlivé počasí. Takže to skončilo jen návštěvou skvělého Zrcadlového bludiště. Květnou zahradu a další pamětihodnosti si necháme na příště.

A abych nezapomněla, také jsme byli se synem u zápisu do mateřské školy. Oplakali jsme to oba – já i syn. Já proto, jak ten čas tak utíká. A syn? Že nás napoprvé nepustili dovnitř, já si totiž spletla termín konání a přišli jsme o hodinu dříve. Tak snad mu to těšení se vydrží…

A už končím, protože nemám času na zbyt. Tento týden mám termín porodu a taky ještě spoustu restů, které do té doby musím stihnout. Dobalení tašky do porodnice nevyjímaje. Tak držte, prosím, pěsti, ať vše dobře dopadne.

Karolína Waberová, redaktorka

Když jsem se podívala do galerie v telefonu, tak jsem se trochu zalekla. Většinou mám celý měsíc zaplněný výlety, jídlem a fotkami z akcí a teď jsem si musela lámat hlavu, co sem vlastně dát. Je to tím, že jsem dělala státnice a co si budeme povídat, není to zrovna fotogenické období. Týdenní volno v redakci mi pomohlo nakonec uspět a já konečně začínám žít!


I přes náročný měsíc, kdy jsem měla pocit, že mi mozek vyteče ven uchem, jsem přeci jen něco našla. Na začátku měsíce jsem byla na Šumavě v Srní, kam jsem se už hrozně dlouho těšila. Je tam totiž vlčí rezervace, kde můžete sledovat „volně“ žijící vlčí smečku. I když jsme viděli jen jednoho vlka, a to docela v dálce, měla jsem z toho velký zážitek, který byl umocněný překrásnou přírodou.




V půlce měsíce jsem si také odskočila na festival Asie vzdálená blízka, a to hlavně proto, že mě kolegyně Marta přemluvila, abych dělala modelku pro značku Choa. Poprvé a naposledy! Musím uznat, že jsem byla jedna z těch, co si myslí, že modelky to mají jednoduché. Záleží však jak v čem. Například přemýšlet moc nemusíte, protože pokud trpíte na výpadky paměti, stačí se zařadit na konec a opakovat pohyby manekýnek před vámi. Nebyla jsem však připravená snášet například to, že na vás při převlékání mohou všichni koukat a hlavně, že mi byla strašná zima. Takže modeling odškrtnutý. Co bude dál?


Marta Kratochvílová, editorka

Květen byl fajn měsíc. Plný zajímavých akcí a zážitků. Začalo to tím, že jsem jela do ateliérů seriálu Modrý kód, kde mi šikovní maskéři vytvořili umělé zranění. Musím říct, že to vypadalo vážně opravdově! Během května jsem se také poprvé podívala na Žižkovksou televizní věž. Miluju výhledy, takže jsem si to užila i přes to, že ten den pořádně pršelo. A další výhled jsem si užila za týden, kdy jsem byla na Frisco party ve sky baru Cloud9, který je na vrcholu Hotelu Hilton. Ani tehdy počasí nepřálo, a i tady jsem byla poprvé.

Květen byl vůbec tak nějak plný skvělých výhledů. S kamarádkou jsme zašly také na opět otevřenou střechu Lucerny, kde to mám moc ráda a chodím sem při každé příležitosti, kdy je střecha otevřená. Poprvé jsem tam byla před dvěma lety a podruhé loni na tiskové konferenci k podzimnímu programu TV Nova, tehdy pracovně. Vrchol Lucerny je báječný už jen proto, že se na ni můžete svézt paternosterem, což je vždycky zábava. A když říkám, že byl květen těmi výhledy nabitý, tak to myslím doslova. Poslední květnový den jsem totiž ještě stihla drink se spolubydlící, která se mi po půl roce vrátila ze zahraničí, na střeše Duplexu na Václavkém náměstí.

Květen pro mne byl také docela chatociký. Završovaly se totiž přápravy festivalu Asie vzdálená a blízká na náměstí Jiřího z Poděbrad, který již třetím rokem s dalšíma několika lidmi organizuji. Mám na starosti celý kulturní program, který trvá více jak čtyři hodiny. Jak se festival blížil, byla jsem čím dál tím více ve stresu.

A 23. května to konečně přišlo! Den D! Od rána pršelo a my se báli, že se nám to letos nevydaří. Každý rok jsme zatím měli krásné počasí. Google ale tvrdil, že od 13. hodiny vysvitně slunko. A měl pravdu! Dokonce vyšlo 10 minut před jednou. Lidí bylo na Jiřáku mraky, snad i víc, než předešlé ročníky. Den to byl sice dost chaotický, ale vše se povedlo! Když jsem našla chvilku a podívala se na probíhající program a hromady lidí, kteří stáli u pódia, měla jsem slzy v očích. Normálně nejsem taková citlivka, ale byla jsem  ráda, že se moje půlroční práce povedla a nášvtěvníci festivalu byli spokojení.

Klára Křížová, obchodní ředitelka

Můj květen byl ve znamení práce na zahradě a cestování. Sice v květnu dost pršelo, ale zase na druhou stranu se příroda úplně vzpružila a nasála zelenou barvu.

Co se týká cestování, jela jsem na týden na ostrov Džerba, o kterém vám nyní píšu články. Nikdy jsem si nemyslela, že se podívám na Saharu, tak jsem byla nadšená, že jeden z výletů byl právě tam. Je to zvláštní pocit, projíždět horami, které jsou pouští. Jít pěšky po teplých dunách a mít v sobě ten pocit Jo! Saharo, jsem tady!!! Z cesty připravuji cestopis, první článek již vyšel ZDE.

Sice jsem si myslela, že na cestě přečtu nějaké knížky, ale vůbec jsem to nestihla. Sice na to moc nejsem, ale nadchla mne přírodní kosmetika, kterou si v Tunisu můžete koupit a ceny jsou velmi příznivé. Krásné vlasy Arabek jsou důkazem, jak jejich produkty fungují. Nakoupily jsme si různé masky jak na vlasy, tak na obličej, oleje... a moc se nám líbilo, jaký mají účinek.


NÁŠ INSTAGRAM @ZENA_IN.CZ
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, tak všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI

Reklama