Co bavilo redakci v červenci?

Foto: Shutterstock

Vendula, šéfredaktorka

Ahoj, léto! Ahoj, prázdniny! Teda jak pro koho, že? Opět nám začalo období, kdy neustále balíme a vybalujeme, odvážíme, převážíme, střídáme se doma na homeoffice, nebo pracujeme s velkým vypětím s dětmi v zádech z chalupy. Prázdniny jsou pro rodiče trochu pekelné období. A můžete plánovat už od února jak chcete, pokrýt devět týdnů je fuška. A úplně nejlepší je, když dítě dostane druhý den na táboře angínu a vy pro něj s velkou slávou opět jedete a doma pak máte nemocnou, smutnou a znuděnou puberťačku a pár tisíc vyletí oknem. Tak přesně takový byl červenec. Pár dní jsem měla na chalupě děti čtyři, uf. Pár dní jsem byla s dětmi u moře, krása, ale velká vedra, opravdu velká, další uf. Pár dní byly dcery u dědy ve Znojmě, sláva, ale znamená to přejet půl republiky a za čtyři dny si pro ně zase jet, další uf.

Ale! Já léto miluju. Příjemné teplo. Pihy na nose. Drinky na terasách. Procházky jen v pantoflích. Čtení knížek venku na lavičce. Koupání kdekoli. Výlety vlakem. Grilovačky. Vzácná rande s mužem, když obě naše holky jsou naráz na prázdninách. Léto je zkrátka moje! Před námi je další dobrodružství. Ve chvíli, kdy čtete tyto řádky, míří naše rodina k Baltu a já se na to strašně těším. O knihy jsem vás neochudila, všechny tři s klidem doporučuji. A teď už zbývá jediné. Ahoj, léto! Ahoj, prázdniny!

Kateřina, redaktorka

První polovina prázdnin se nesla v duchu příprav na dovolenou, takže jsem byla velmi pracovně zaneprázděna. Ale mezi pracovní povinnosti se vmáčkly i příjemné záležitosti. Byla jsem na předpremiéře tolik očekávaného filmu Barbie a mohla ho tak vidět mezi prvními. Pak jsem se po dlouhé době podívala na jižní Moravu, kde jsem si prodloužila pracovní brněnský víkend. Za jeden den jsme stihli Mikulov, zámek Valtice, Lednici i levandulová políčka. Bylo to v horku velmi náročné, ale stálo to za to. A teď už hurá volno a dovolenkování.

Co se týká kultury, doporučím vám divadelní představení Vysavač od Studia DVA, na kterém jsme byli na Letní scéně na Výstavišti Holešovice. One man show s Bobem Kleplem je neuvěřitelně vtipná a pod širým nebem to má tu pravou atmosféru. Knihy tentokrát žádné nemám a šetřím si je na dovolenou. Tak třeba za měsíc se tu nějaké objeví.

Nelly, redaktorka

Jako každý rok jsme i letos vyrazili s velkou partou na cyklovýlet do Rakouska. Projížďky okolo jezer, koupání, hory a krásná městečka nás zde zas a znovu uchvátí. Navštívili jsme například městečko Hallstatt, které je plné starobylých budov a které se pyšní nejstaršími solnými doly v Evropě. Nejen díky tomu je také Hallstatt zapsán na seznam památek UNESCO.

Společně s maminkou jsme si pak užily dámskou jízdu v Mariánských Lázních, kde jsme si dopřávaly wellness a spousty dobrého jídla a pití.

S kamarádkou jsme navštívily film Barbie, abychom nebyly v tomto ohledu pozadu a mohly být součástí oné růžové mánie, která nyní „vládne“ světu. A udělala jsem si také čas na čtení a jedním dechem zhltla jak Těla Kláry Vlasákové, tak Srpny Jakuba Stanjury. Nyní se opět po více než deseti letech pouštím do jednoho z nejslavnějších románů Vladimira Nabokova – Lolity.

Julie, redaktorka

Konečně měsíc, který byl víceméně na pohodu. Děti nechodily do školky, takže se jejich nemocnost ztenčila na naprosté minimum (pouhý týden). Díky tomu jsme si mohli užívat výletů. Čirou náhodou se to sešlo tak zajímavě, že jsme hned dva z nich strávili desítky metrů pod zemí.

Prvním místem, kde jsme si s dětmi hráli na speleology, byla Chýnovská jeskyně nedaleko Tábora. Není příliš prostorná ani rozsáhlá, ani v ní nenajdete mnoho krápníků, nicméně i tak vás okouzlí. Nejen barevností stěn a stropů, kde bílé, žluté a hnědé mramory střídají tmavé vrstvy amfibolitů, ale také jejich nádherným tvarováním. Jen je třeba počítat s tím, že zdolat 330 často příkrých, různě vysokých a kluzkých schodů není úplná brnkačka. Stejně jako neudeřit se do hlavy v někdy stísněném prostoru.

To ve Sloupsko-šošůvských jeskyních v Moravském krasu si budete vykračovat jako páni. Rozsáhlý komplex domů, chodeb a podzemních propastí je snadno přístupný a velmi prostorný. A krápníková nádhera uvnitř vám vezme dech. Podívali jsme se tam v rámci víkendového testování hotelu OREA Resort Panorama Moravský kras. Recenzi si budete moci přečíst už brzy. Mohu jen předeslat, že je to místo, kam bych na dovolenou s dětmi jela bez váhání znovu.

Ani doma jsme se nenudili. Ubylo nám koní, zato trávy se urodilo dostatek, tak ji postupně ručně sekáme, sušíme a uklízíme. To jsou nervy, když se nebe začne kabonit! Co se taky urodilo, to je angrešt a rybíz. A tak ho spolu s ptactvem poctivě sklízíme a pořád dokola vymýšlím, co dalšího z něj připravit. Já to léto miluju!

Marta, editorka

Tento měsíc jsem odstartovala mezi keř a na stromě… Respektive česáním třešní u našich, kdy jsem strávila půl dne zavěšená ve větvích, a trháním rybízu, z kterého jsme pak udělali výbornou marmeládu.

Ačkoliv jsem se letos do Varů na festival nechystala, nakonec se mi podařilo tam jet na otočku s IQOSem, který zde novináře pozval do hotelu Pupp na obědové menu, které zde okusil i Johnny Depp a na představení svého koutku Svět bez kouře.

V červenci jsme se také konečně odhodlala udělat si pořádek ve skříni a díky tomu i trochu ve své hlavě. Nepotřebné oblečení, které jsme se rozhodla po letech vyřadit, jsem pak odvezla do Šatníku v Holešovicích, kde je nabídnuto rodičům samoživitelům.

Poprvé v životě jsem tento měsíc vyzkoušela laminaci obočí. Vždycky jsem si myslela, že to na moje řídké obočí moc není, ale byla jsem mile překvapená. Už drží tři týdny. Chloupky pak stačí vždycky jen učesat do požadovaného tvaru a je to. Ráno mi to ušetří mnoho času. A poprvé mám obě obočí stejná. Většinou mám jedno totiž níže a chloupky mi tam rostou jiným směrem trochu. Salón Diva Colette, který se nachází ve Strašnicích, tak mohu jedině doporučit.

Jinak jsem si klasicky užívala léto, zašla na bazén, do přírody, do kavárny, na jídlo s přáteli. Byla jsem v kině na novém Mission: Impossible, které miluji od dětství… A abych nezapomněla, byla jsem v Brně na promoci své neteře, která právě dodělala bakaláře. Jediná z ročníku dostala červený diplom, za což jsem na ni náležitě hrdá. Je to taková naše rodinná šprtka.

Joo, a abych nezapomněla, objevila jsem dobrou ramen restauraci na Hradčanské. Jmenuje se RamenCado.

Sledujte nás také na našem Instagramu @ZENA_IN.CZ.
Pokud vás zajímá, co nás bavilo předešlé měsíce, všechny články najdete kliknutím na #CO BAVILO REDAKCI.