toto heslo razí naše čtenářka s nickem Slavuska. Ale poslední dobou vzaladeštník na milost hlavně kvůli miminku, které nosí v šátku a nechce, aby zmoklo. Což lze pochopit

Mě osobně déšť nikdy nevadil, zlepšováky jako pláštěnku a deštník jsem zásadně nepoužívala. Deštník jsem nechtěla tahat, pláštěnka byla „trapná“, tak jsem radši mokla, však člověk není z cukru, aby se rozpustil :-) . akorát posledních pár let, co mám děti, které se rády nosí v šátku, tak jsem musela deštník vzít na milost, pokud jsem nechtěla mít mimino promoklý skrz na skrz..

Holinky už od cca první třídy ZŠ nepoužívám, špatně se v nich chodí, a nějak se nemůžu odhodlat si je koupit. Navíc mám obrovskou nohu (43), a v této velikosti žádné hezké holinky neprodávají, a nějaké jednobarevné, tmavé a ošklivé se do města moc nehodí.

 Na závěr bych ještě přidala jednu historku s deštníkem. Můj přítel je známý tím, že deštník zásadně všude zapomíná. Jednou jsme jeli vlakem na výlet, já měla skládací deštník v batohu, přítel ten klasický velký. Vystoupili jsme, vlak odjel, a přítel zjistil, že i s jeho deštníkem, jako obvykle ho nechal viset tam, kde ho zavěsil.

Pršelo docela hodně, tak si v nejbližším obchůdku koupil nový. Ten mu během výletu dost posloužil, ale cestou zpátky ho ve vlaku odložil nahoru, protože byl mokrý. No a při výstupu na něj samozřejmě opět zapomněl, takže během dne přišel o dva deštníky.

A ještě poslední tečka. Při slově deštník mi jako první naběhne vzpomínka na výlet do Paříže, je to asi 6 let zpátky. Zrovna jsme tam chytili celkem ošklivé počasí, a u Invalidovny nás chytla hrozná průtrž mračen spojená s hrozným vichrem(opravdu silným, moji 50kg mamku jeden závan opravdu posunul skoro o metr). My jsme deštníky ani nevytahovali, ale řada ostatních lidí ano. A když bylo po všem, a šli jsme ulicí, tak jsme nepotkali koš, ze kterého by netrčely alespoň 2 polámené deštníky.

Všem čtenářkám Ženy-in příjemný, snad slunečný den.

Slavuska

Milá Slavuško díky, za příspěvek. Nás podobná průtrž zastihla zase ve Florencii. Jako na potvoru, protože celý týden bylo nádherně a zrovna tady ceďák. Ale i tak to bylo poetické, stejně jako to muselo být v Paříži

Text nebyl redakčně upraven

 

Reklama