toto heslo razí naše čtenářka s nickem Slavuska. Ale poslední dobou vzaladeštník na milost hlavně kvůli miminku, které nosí v šátku a nechce, aby zmoklo. Což lze pochopit
Mě osobně déšť nikdy nevadil, zlepšováky jako pláštěnku a deštník jsem zásadně nepoužívala. Deštník jsem nechtěla tahat, pláštěnka byla „trapná“, tak jsem radši mokla, však člověk není z cukru, aby se rozpustil :-) . akorát posledních pár let, co mám děti, které se rády nosí v šátku, tak jsem musela deštník vzít na milost, pokud jsem nechtěla mít mimino promoklý skrz na skrz..
Holinky už od cca první třídy ZŠ nepoužívám, špatně se v nich chodí, a nějak se nemůžu odhodlat si je koupit. Navíc mám obrovskou nohu (43), a v této velikosti žádné hezké holinky neprodávají, a nějaké jednobarevné, tmavé a ošklivé se do města moc nehodí.
Na závěr bych ještě přidala jednu historku s deštníkem. Můj přítel je známý tím, že deštník zásadně všude zapomíná. Jednou jsme jeli vlakem na výlet, já měla skládací deštník v batohu, přítel ten klasický velký. Vystoupili jsme, vlak odjel, a přítel zjistil, že i s jeho deštníkem, jako obvykle ho nechal viset tam, kde ho zavěsil.
Pršelo docela hodně, tak si v nejbližším obchůdku koupil nový. Ten mu během výletu dost posloužil, ale cestou zpátky ho ve vlaku odložil nahoru, protože byl mokrý. No a při výstupu na něj samozřejmě opět zapomněl, takže během dne přišel o dva deštníky.
A ještě poslední tečka. Při slově deštník mi jako první naběhne vzpomínka na výlet do Paříže, je to asi 6 let zpátky. Zrovna jsme tam chytili celkem ošklivé počasí, a u Invalidovny nás chytla hrozná průtrž mračen spojená s hrozným vichrem(opravdu silným, moji 50kg mamku jeden závan opravdu posunul skoro o metr). My jsme deštníky ani nevytahovali, ale řada ostatních lidí ano. A když bylo po všem, a šli jsme ulicí, tak jsme nepotkali koš, ze kterého by netrčely alespoň 2 polámené deštníky.
Všem čtenářkám Ženy-in příjemný, snad slunečný den.
Slavuska
Milá Slavuško díky, za příspěvek. Nás podobná průtrž zastihla zase ve Florencii. Jako na potvoru, protože celý týden bylo nádherně a zrovna tady ceďák. Ale i tak to bylo poetické, stejně jako to muselo být v Paříži
Text nebyl redakčně upraven
Nový komentář
Komentáře
Velkou nohu nezávidím
Umím si představit, jak těžko sháníte boty
máš velkou nohu jako moje dcera...ufff, sháńět na ni jakékoli boty je utrpení, teda nejlepší jsou botasky, ty si kupuje pánské, ale třeba lodičky, to je pocuc