Tato tanečnice rakouského původu byla krásná jako obrázek, a tak není divu, že ji čtenáři různých časopisů volili v anketách jako nejkrásnější ženu Evropy. Podle fotografií by nejspíš neměla problém obstát ani v dnešní době.

Narodila se v roce 1875 jako Cléopâtre Diane de Mérode v Paříži, i když někde se uvádí jako rodiště Bordeaux či tehdy velmi módní lázně evropské smetánky Biarritz. Jejím otcem byl vídeňský malíř-krajinář Carl von Mérode, absolvent vídeňské Akademie výtvarných umění, pocházející z belgického šlechtického rodu. Matkou Cléo byla vídeňská herečka. Informace o jejím nejranějším dětství jsou docela skoupé. Odmalinka ale udivovala svým pohybovým nadáním. Do baletní školy začala chodit v sedmi letech a jako jedenáctiletá už poprvé v Paříži vystupovala. Bez ohledu na její talent, největší devízou byla její krása, která upoutávala pařížské umělce a nejen ty.

Maloval ji kdekdo – uveďme třeba malíře baletek Edgara Degase, Henri de Toulouse-Lautreca či Giovanni Boldiniho. Fotil ji slavný Nadar (Félix i jeho syn Paul), už v roce 1895 měla svou sochu v muzeu voskových figurín Musée Grévin.

Po studiích působila jako tanečnice v pařížské Opeře i v řadě varieté a vystupovala v mnoha evropských metropolích. V roce 1897 uskutečnila svou první návštěvu v USA, kde účinkovala v New Yorku. Ačkoli byl její příjezd napjatě očekáván a její fotografie se v obchodech prodávaly dlouho předem, přijetí nebylo tak vřelé, jak se očekávalo. Vynahradily jí to americké honoráře, které byly nesrovnatelně vyšší než v Evropě.
Ostatně fotografie vynesly Cléo de Mérode hotové jmění. Cléo si totiž jako zdatná obchodnice zajistila podíl z obratu. Jako krásná a žádoucí žena byla spojována s bohatými a mocnými muži tehdejšího světa.


Jejím nejprominentnějším milencem měl být belgický král Leopold II., který svou manželku Henriettu bezostyšně veřejně podváděl s prostitutkami ihned po svatbě. S jednou z nich zplodil dvě děti, a dokonce se s ní po smrti své ženy oženil. Do Paříže si jezdil povyrazit docela často, protože si tady mohl vybírat. Speciálně baletní soubor byl považován za doupě kurtizán.
Vztah mezi Cléo a Leopoldem, kterému se díky tomu říkalo Cléopold, se stal vděčným tématem pro francouzský bulvární tisk. Nebylo nic platné, že tento „vztah“ Cléo kategoricky popírala. Noviny barvitě líčily dary, které Cléo od krále dostala. Cléo byla pobouřena, že ji házejí do jednoho pytle s nejznámějšími kurtizánami. Údajně rozhořčeně prohlásila, že tak krásná žena jako ona by se nikdy nesnížila k poměru s mužem tak starým a odpudivým, jakým byl Leopold.


Mohla si to dovolit – jako superstar tehdejší společnosti vydělávala tolik, že byla finančně zcela nezávislá. Samozřejmě měla houfy bohatých i urozených ctitelů, kteří ji zahrnovali dary, ale od běžných pařížských kurtizán se lišila svým šlechtickým původem. Byla na něj patřičně hrdá a dávala to najevo! Cítila se něco víc!

Ještě v pětasedmdesáti letech v roce 1950 se urazila, že ji ve své knize Druhé pohlaví feministická spisovatelka Simone de Beauvoir označila jako dámu z polosvěta a opět vytáhla „aféru“ s Leopoldem. Označila Cléo za lepší kurtizánu a to už bylo na Cléo moc. Podala na spisovatelku žalobu a žádala pět milionů franků jako náhradu škody. Soud sice vyhrála, ale odškodné nevysoudila. Simone de Beauvoir se jí musela omluvit a inkriminované pasáže z dalšího vydání knihy vypustit.


Cléo de Mérode se dožila krásného věku 91 let, zemřela v roce 1966 a je pochována na hřbitově Père Lachaise. Psalo se o ní ledacos – údajně byla zasnoubená s ruským hrabětem, americkým milionářem, vévodou z Manchesteru, francouzským boháčem, polským aristokratem a samozřejmě Leopoldem II. Ve skutečnosti se nikdy nevdala, neměla děti a osudové muže měla jen dva. První z nich - francouzský aristokrat - zemřel na tyfus a druhý - španělský diplomat - ji opustil kvůli jiné ženě.

A Leopold II.?  Účel jeho tehdejší cesty do Paříže byl tajný. Měl jednat o belgicko-francouzských koloniálních zájmech v Africe. Aby zamaskoval účel své návštěvy, rozhlásil, že jede do Paříže zhlédnout představení, v němž bude Cléo de Mérode hrát. A bulvár z nich hned udělal milence…

Foto: Wikipedie, youtube

Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto krásných ženách:

Reklama