Zatímco její idol pocházel ze skromnějších poměrů, její rodina patřila k aristokratické smetánce. Clařin dědeček vstoupil do diplomatických služeb v Konstantinopoli, ale ve vyšším věku se vrátil do Říma i se čtyřmi syny a čtyřmi dcerami. Jeho nejstarší syn Francesco Petacci vystudoval medicínu se specializací na noční lékařství a otevřel si praxi v Římě. Oženil se s ambiciózní Giuseppinou Persichetti, příbuznou papeže Pia XI., jehož se stal nakonec osobním lékařem.
Do této vlivné a bohaté rodiny, v níž peníze nebyly žádným problémem, se v roce 1912 narodila holčička Clara, které všichni říkali Claretta. Vyrůstala se dvěma sourozenci, starší bratr vystudoval medicínu, i když se později věnoval více obchodu, mladší sestra se stala herečkou. Clara navštěvovala prestižní školy pro dívky z bohatých rodin, byla nadaná hudebně i výtvarně, psala básně, uvažovala o malířské či herecké kariéře. Na nátlak rodičů se ve svých 20 letech, tedy v roce 1932, zasnoubila s poručíkem letectva Riccardem Federicim, ale než došlo ke svatbě, nastala událost, která zcela změnila její další život.
Clara Petacci
Foto: Profimedia
Jednoho krásného dubnového dne v roce 1932 se rodina Petacci, která si nedávno koupila nový kabriolet, vypravila na výlet do Ostie. Jedno z aut, které je míjelo, byla otevřená alfa romeo Benita Mussoliniho, kterou Clara znala z časopisů. Nadšeně začala mávat kloboukem a volat duce, duce! Poznala svůj idol. Petacciovi pronásledovali auto, ale za další zatáčkou auto stálo zaparkované u krajnice. Tehdy se poprvé setkala Clara s Benitem Mussolinim, kterého stejně jako ona milovala a ctila celá Itálie! Aspoň si to myslela. Bylo jí 20, jemu 49.
Když duce o několik dní později zatelefonoval, chtěl mluvit se „slečnou z auta“. A hned ji pozval do své kanceláře do Palazzo Venezia. Brzy se z nich stali milenci. Setkávali se v soukromém apartmá vedle Mussoliniho pracovny. Clara tam někdy čekávala celé hodiny, až si pro ni duce udělá čas. O vztahu věděla jen Clařina matka Giuseppina a byla také první, kdo se dozvěděl, že Mussolini milostnou aférku v roce 1934 sám ukončil. Clara nebyla zdaleka jediná Mussoliniho milenka, byla ale určitě nejznámější.
Mussolini
Foto: See page for author, Public domain, via Wikimedia Commons
Duce Claru přesvědčil, aby se konečně provdala za svého snoubence. Sám jí nikdy nic nesliboval, se svojí manželkou Rachele měl pět dětí (a dalších devět dětí s osmi ženami) a na tom nechtěl nic měnit. Byl ženatý ještě předtím s Rakušankou Idou, s níž měl syna, ale postaral o to, aby byl sňatek anulován a nedostal se do jeho životopisů, až začal být známý. Po Clařině svatbě, k níž došlo v červnu 1934, se novomanželé odstěhovali do služebního bytu poblíž letiště severně od Říma. Bylo to takové nudné manželství, protože Clara nemohla na svého Benita zapomenout. Tehdy se chopila příležitosti Clařina matka. Koupila v Římě krásnou vilu, úplnou náhodou stojící proti vile Torlonia, kde bydleli Mussoliniovi, a nabídla dceři, aby si v ní zařídila pokoj a přijela, když si bude chtít od manžela odpočinout. A sama se nechala ohlásit v Palazzo Venezia. Nikdo se nedozvěděl, co bylo tématem jejího rozhovoru s Mussolinim. Jisté je, že byl Riccardo Federici poslán jako vojenský atašé na zastupitelství do Tokia. S okamžitou platností. Nestačil se ani s Clarou rozloučit. Ta netruchlila, byla naopak ráda, že po ní manžel nechce, aby jej do Tokia doprovázela. Samozřejmě netušila, kdo to všechno zařídil.
Po krátké pauze tedy mohl vztah znovu pokračovat. Nyní o něm věděli všichni kromě Clařina otce a Rachele Mussolini. Velký zájem na něm měla matka Giuseppina, která vše využila ve svůj prospěch. Založila charitativní nadaci na podporu chudých žen, v jejím čele byla oficiálně Clara. Ze státních dotací jen zlomek putoval potřebným ženám, většina skončila u Petacciů. Matce vydatně pomáhal obchodně zdatný Clařin bratr Marcello i Mussoliniho tajemník. Clara o zneužívání peněz prý neměla tušení, nezajímalo ji to. Ta jen občas chodila s penězi do uprchlických táborů.
V roce 1941 se Clara na radu státního tajemníka jela do Budapešti nechat rozvést. V Itálii totiž nebyly rozvody legální. V Budapešti začala pociťovat ranní nevolnosti a začala tušit, co to znamená. Doufala, že tím Benita příjemně překvapí. Nedávno totiž při cvičném letu přišel o život jeho syn Brunno. Po návratu do Říma se bolesti stupňovaly a přidaly se i mdloby. Clařin otec, který se teprve teď dozvěděl o dceřině vztahu, diagnostikoval mimoděložní těhotenství. Diagnózu pak potvrdil i přivolaný gynekolog, který naléhavě radil operaci. Po ní byla Clara šest dní v ohrožení života. Léčba trvala dalších pět týdnů a konečný verdikt zněl, že už nikdy nebude mít děti.
V dalších měsících se povážlivě zhoršovala ekonomická situace v Itálii, stále se zdůrazňovalo, jak je nutné šetřit. Prostí Italové už byli unaveni a viděli, že Itálie jako spojenec Německa už nemá šanci válku vyhrát. Blížil se Mussoliniho konec. Situace se ještě vyostřila, když se v jižní Itálii vylodili Spojenci a italský král vypověděl spojenectví Německu. Nechal zajmout a uvěznit Mussoliniho, kterého sesadila jeho fašistická Velká rada, a jmenoval maršála Badoglia ministerským předsedou. Ten uzavřel se Spojenci příměří. Uvězněni byli také Petacciovi včetně Clary. Sám král pak uprchl do bezpečnější jižní Itálie, protože v zemi nastal obrovský chaos. Na pomoc Mussolinimu ale přispěchal Hitler, který poslal do severní Itálie své vojsko. Němečtí výsadkáři osvobodili Mussoliniho z vězení, postarali se také o Mussoliniho ženu Rachele, která byla i s dětmi letecky dopravena do Mnichova. O několik dní později byli z vězení propuštěni i Petacciovi.
Mussolini pak vyhlásil nový stát – tzv. Italskou sociální republiku se sídlem v Salò u Lago di Garda a za podpory Němců se pokusil získat zpět vládu nad severní a střední Itálií. Založil také novou fašistickou stranu. Sám by se nejraději stáhl do soukromí a předal vedení někomu jinému, ale Hitler mu to nedovolil.
Poměr mezi Clarou a Mussolinim se nepřerušil ani v této době, Clara žila v Meranu, duce u Gardského jezera. Setkávali se většinou na půli cesty. Když už bylo na jaře 1945 Mussolinimu jasné, že nově vytvořená republika nebude mít dlouhé trvání, uprchl do Milána, odkud už odjížděla německá vojska. Měl v plánu jednat o kapitulaci, ale pak se rozhodl pro útěk. V doprovodu Clary prchal v koloně aut k jezeru Como a pak směrem do Švýcarska. Poté se mu naskytla možnost připojit se k německému oddílu a plánoval uprchnout pod jeho ochranou do Innsbrucku. Jenže byli zastaveni partyzánskou brigádou. Partyzáni přikázali, aby Italové zůstali na místě, a Němcům povolili jet dál. Mussolini si tedy oblékl německou uniformu a pokračoval dál. U městečka Donga byla německá auta prohlédnuta a Mussolini byl objeven a zatčen. Příkaz byl jasný – bez soudu popravit.
Těla Mussoliniho a Petacci na Piazzale Loreto, 1945
Foto: Vincenzo Carrese, Public domain, via Wikimedia Commons
Nejdříve byl Mussolini i s Clarou ubytováni v selském stavení u Bonzaniga a pak pod záminkou, že jim bude umožněn útěk, byli odvezeni a ve vesnici Giulino di Mezzegra 28. dubna 1945 zastřeleni. Jejich potupný konec – mrtvá těla pověšená hlavou dolů u rozbombardované čerpací stanice na Piazzale Loreto v Miláně - je snad ve všech učebnicích dějepisu…
Názory italské společnosti na Claru Petacci jsou i po více než osmdesáti letech od její smrti značně rozporuplné. Mnozí ji chápou jako symbol režimu, jiní jako věrnou a oddanou milenku, která se pro Mussoliniho obětovala a sdílela s ním i poslední chvíle jejich života. V roce 1984 byl natočen režisérem Pasquale Squitierim film Claretta s Claudií Cardinale v hlavní roli. Vzbudil náležitou pozornost a byl dokonce nominován na Zlatého lva za nejlepší film na festivalu v Benátkách.
Zdroje info: Ducretová Diane: Ženy diktátorů, 2011, Windgassenová Antje: Spojeny s mocí, 2006
Nový komentář
Komentáře
Děkuji
Děkuji za zajímavé čtení.
Byla to krásná žena.
Moc zajímavé.