Dagmar vyrůstala v dětském domově, Honza pouze s matkou. Z tohoto důvodu snili o velké, především pak úplné rodině. Takové, kterou sami nikdy nepoznali. Po pár krátkých měsících vztahu se ihned pustili do “práce” na miminku. Když se první půl rok nedařilo, nepropadali panice. Dalších šest měsíců už bylo mírně stresujících. Zvláště tehdy, kdy jejich přátelé oznamovali radostné zprávy o sladkém očekávání. Dagmar si začala přiklánět k faktu, že něco není nejspíš v pořádku. Tím, že se jedná o dva mladé a zdravé jedince, bylo Dáše mnohokrát doporučeno posečkat. Nenechat se deptat tím, že se nedaří. O dva roky později to už Dagmar nevydržela. Na její popud vyhledali s přítelem pomoc odborníka. Hned první vyšetření ukázalo, proč se jim nedaří počít, Honza je neplodný.
Co teď?
Verdikt lékaře pár doslova zlomil. Hlavně Dagmar je ze vzniklé situace velmi špatná. Tolik se těšila na roli matky. Představa, že nebude mít s milovanou osobou vlastní děti, ji ničí. Odborník na klinice, kde jim byl vyřčen nepříjemný ortel, doporučil návštěvu specialisty na reprodukci. Šance na přirozené početí dle jeho slov neexistuje, ale chce, aby podstoupili více testů.
Za necelý měsíc čeká Dášu a Honzu návštěva soukromé reprodukční kliniky. Jsou ochotni zaplatit cokoli, ale obávají se, že se nedá nic dělat. Doma vzniklou situaci neřeší. Dáša ale dopředu přemýšlí, co dál. Nezná možnosti, které budou mít, napadá ji pouze adopce či oplodnění cizím dárcem. Ani jedna z variant se jí nelíbí. U adopce se bojí, že z dítěte vyroste malý gauner, nosit pod srdcem potomka, který je z poloviny cizí, je nemyslitelné. Stejně jako rozchod s partnerem, který kamarádky doporučují. Každý den brečí, proč zrovna ji potkal tak krutý osud.
Nenechte si ujít:
- „Ve své vlastní ložnici jsem se stal cizincem, děti mají přednost,“ vypráví David (32)
- Zavinování miminek: Pět důvodů, proč ho nezatracovat
- Důležitější než cokoliv jiného na světě, je porozumění, tolerance, respekt a láska, říká maminka autistického chlapce
Nový komentář
Komentáře
Ona je z DD a přemýšlí, co by vyrostlo z adoptovanýho dítěte, případně od anonymního (prověřenýho) dárce ??????????????????????
Pokud by manžel nebyl proti, volila bych dárce. Potomek by měl alespoň moje geny. Ale chápu, že pro muže to může být těžké, i když cizí ženu s dětmi si klidně vezmou a starají se o ně mnohokrát lépe než vlastní tatínci. Na klinikách dárce vybírají, jsou mladí, zdraví a většinou i vzdělaní.
Volila bych sperma dárce a pokud by partner nesouhlasil, tak bychom šli do adopce - tedy stalo-li by se to mě a mému muži
proč nejde ke kovářovi?
Já bych byl pro sperma dárce
Měl by se k tomu hlavně vyjádřit ten partner ne? Co je přijatelné pro něj? Některým věcem se člověk musí postavit čelem a rozhodnout. Jestli jí miluje a zná jí dobře, měl by s ní tu věc probrat a společně rozhodnout, co pro ně je nejlepší řešení. Její kamarádky jsou jinak asi dobrý krávy, kdyby samy byly neplodné, bych chtěla vidět jejich ksichty, kdyby je jejich muži poslali kamsi jako vadné zboží....PS: není to konec světa, to je také dobré si uvědomit. Good Luck
Gauner může vyrůst i z vlastního dítěte. Já bych volila adopci a věřila.