Nádor mléčné žlázy je nejčastější nádorové onemocnění žen. Každoročně je v České republice nově diagnostikováno více než 4500 zhoubných nádorů prsu. Téměř každá desátá žena v naší republice onemocní během svého života rakovinou prsu. Výskyt tohoto nádorového onemocnění se stále pozvolna zvyšuje a jeho incidence je nejvyšší v nejvyspělejších zemích světa, např. v USA onemocní každá osmá žena. Zatímco v západních zemích je vyšší záchyt rakoviny prsu v počátečních stádiích, u nás je bohužel vyšší výskyt nádorů ve vyšším stupni.

O problematice zhoubných nádorů prsu jsme hovořili s MUDr. Davidem Pavlištou lékařem z poradny pro nemoci prsu na Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze 2

Jsou známy faktory, které vznik onemocnění způsobují?
To je velmi problematické. Rizikový faktor je takový zevní nebo vnitřní vliv, který zvyšuje pravděpodobnost vzniku nádorového onemocnění. „ideální „ rizikový faktor by byl takový, který by se vyskytoval u všech pacientek, které onemocněly. Takový bohužel nemáme. K tomuto ideálnímu rizikovému faktoru se přibližuje genetická, tedy vrozená porucha genů, které se nazývají BRCA 1 a BRCA 2 ( zkratka z angl. BReast Cancer Antigen). Tyto geny jsou předávány v rodinách, pro které je typický výskyt zhoubných nádorů prsu a vaječníků u žen příbuzných v první linii ve velmi mladém věku. Z celkového počtu se však jedná asi jen o 5 % všech žen, které mají rakovinu prsu. Ostatních rizikových faktorů je známa celá řada, ale nejsou již tak spolehlivé. Patří k nim i věk, neboť s věkem významně roste riziko. Žena v 65 letech má 7x vyšší pravděpodobnost onemocnění než měla v 35 letech. Svou roli hraje i hormonální pozadí a to nejen vlastní hormony tvořené v těle, ale i hormony dodávané exogenně, většinou jako hormonální antikoncepce nebo substituce. Obecně bychom mohli říci, že riziko onemocnění zvyšuje delší expozice pohlavním hormonům, tedy: časný nástup menstruace(před 12 rokem věku), pozdní nástup menopauzy(po 55 letech věku), obezita ( v tukové tkání se tvoří hormony), užívání hormonální substituce (užívání hormonů po přechodu), první donošené těhotenství po 30. roku věku (pozdní „dozrání“ mléčné žlázy). Významnou roli hraje i výživa a životní styl. Karcinom prsu je nejčastějším onemocněním ve vyspělých zemích.

Jsou známy faktory, které zabraňují vzniku onemocnění ?

Těmto faktorům říkáme ochranné, neboli protektivní. Bohužel opět nemáme spolehlivou možnost, jak vzniku rakoviny prsu zabránit. Víme, že odstranění mléčné žlázy s ponecháním kožního krytu prsu ( tvz.subkutánní mastektomie) významně sníží riziko onemocnění nádorem, ale nesníží ho zcela na nulu. Podobně je to i s chemoprevencí ( podávání antihormonálních látek) u pacientek s vysokým rizikem. K ochranným faktorům řadíme nízký věk v době prvního porodu (méně něž 20 let), dlouhá doba kojení (snižuje pouze riziko vzniku nádoru před menopauzou) , umělou menopauzu ( např.odstranění vaječníků) před 35 rokem věku). Z uvedého vyplývá, že vzniku rakoviny prsu neumíme zabránit. Proto naší nejúčinější „zbraní“ v boji s tímto onemocněním je včasná diagnostika, tedy objevit nádor v co možná nejmenším stadiu onemocnění.

Jaké máte vy osobně zkušenosti s podchycováním nemocných žen v populaci?

Za dobu, po kterou se specializuji na nádorová onemocnění prsu, sleduji jednoznačně pozitivní trend. Žen, které přicházejí v pokročilých stadiích nemoci, je stále méně. Stud a obavy již nejsou takovou překážkou v návštěvě lékaře, jak tomu bylo dříve. A díky genetickému testování rodinných příslušníků pacientek s výskytem nádoru v mladém věku se zlepšila i prevence v těchto rizikových skupinách.

Je to pozitivní vliv osvěty?

Určitě. Ženy dnes věnují svému tělu a zdraví větší pozornost, než tomu bylo dříve. Častým důvodem návštěv na naší ambulanci je, že si pacientka „něco nahmatala“.

Takže byste doporučoval všem ženám samovyšetření prsů k časnému zjištění nádoru ?

Samovyšetření prsů mělo dříve obrovský význam v diagnostice nádorů prsu, protože nebyly tak kvalitní a tak snadno dostupné vyšetřovací přístroje. Nádor, který můžeme při dobré vyšetřitelnosti vyhmatat je obvykle větší než jeden centimetr, čím hlouběji je uložen, tím je vyšetření obtížnější. Mamograf nebo ultrazvuk odhalí již nádory o velikosti kolem 3-5mm, tedy podstatně dříve než hmat. Musím ještě dodat, že někteří odborníci zastávají názor, že existují v malém množství nádory, které nejsou zobrazitelné ani mamografem ani ultrazvukem a jsou jen hmatné, ale já jsem se dosud s takovým nádorem nesetkal. Ať už jsou názory na samovyšetření prsů jakékoli, každá žena by měla dobře znát svá prsa. Já vidím význam samovyšetření prsů především z hlediska psychiky ženy, jejího sebeuvědomnění a odpovědnosti, kterou cítí za své zdraví, což je rozhodně velmi důležitým krokem v prevenci rakoviny prsu.

V jaké fází onemocnění mají ženy naději na úplné vyléčení?

Nádorové onemocnění prsu má z lékařského hlediska 4 zcela přesně definovaná stadia od počínajících, kdy se nádor nešíří do okolí ani do ostatních orgánů až po stadia pokročilá, kdy jsou v době diagnozy přítomny již vzdálené metastázy. Samozřejmě zde platí přímá úměra, čím dříve je nádor diagnostikován a léčen, tím větší jsou šance pacientky na vyléčení. V onkologii je z hlediska vyléčení významná doba 5 let od zjištění nádoru. Užívá se pro ni termín survival rate, tedy počet přežití tohoto období. U prvního stadia karcinomu prsu dosahuje 90 % (musíme vzít v úvahu i to, že se jedná většinou o straší ženy, které mohou zemřít i v důsledku jiných onemocnění)
. Další informace k tématu najdete na těchto adresách:
www.koc.cz a www.mou.cz .
Příště se budeme věnovat otázkám prevence.

Reklama