Foto: Shutterstock
Podle nejnovějších údajů čínského Národního statistického úřadu vzrostla čínská populace v roce 2021 z 1,41212 miliardy na pouhých 1,41260 miliardy. Jde tedy o rekordně nízký nárůst o pouhých 480 000, což je jen zlomek ročního růstu zhruba osmi milionů, který byl obvyklý před deseti lety.
Přispět ke zpomalení porodnosti mohla poslední roky i neochota mít děti tváří v tvář přísným opatřením proti COVIDu. Celková míra porodnosti v Číně byla na konci 80. let 2,6 narozených dětí na ženu – tedy výrazně nad 2,1, což bylo zapotřebí k nahrazení zemřelých. Od roku 1994 se pohybuje mezi 1,6 a 1,7. V roce 2020 klesla na 1,3 a v roce 2021 dokonce jen na 1,15. Stalo se tak i přesto, že Čína v roce 2016 opustila politiku jednoho dítěte a v loňském roce zavedla politiku tří dětí podpořenou daňovými a jinými pobídkami.
I tak je řada žen v Číně neochotná mít v aktuální době děti nebo jich mít více. Jeden z důvodů je ten, že si Číňané již zvykli na malé rodiny. Dalšími jsou rostoucí životní náklady, zvyšující se věk pro vstup do manželství, a tedy i porody v pozdějším věku. Jak je to ostatně i jinde ve světě.
Čína se navíc, stejně jako Indie, potýká s genderovou nerovnováhou. Nic takového se v historii lidstva dříve nestalo. Příčinou je kombinace kulturních preferencí, vládních nařízení a moderní lékařské technologie. Z 1,4 miliardy obyvatel Číny je téměř o 34 milionů více mužů než žen. Čínská politika jednoho dítěte platná v letech 1979 až 2015 hrála při vytváření této nerovnováhy velkou roli.
Kromě toho má Čína méně žen v plodném věku, než by se dalo očekávat. Vzhledem k tomu, že od roku 1980 měly rodiny pouze jedno dítě, mnoho párů se rozhodlo mít chlapce. Čínská společnost se tedy dívek často zbavovala. „Některé dívky byly opuštěné, ale život mnoha z nich byl ukončen už v době, kdy rodiče zjistili, že plod je ženského pohlaví,“ vysvětlil dle BBC profesor Zhai Zhen Wu z Pekingské lidové univerzity. Na smetištích, která obklopují Peking, mrchožrouti čas od času našli uprostřed páchnoucího úkrytu novorozenou holčičku. Syn byl zkrátka lepší volba. Muž má totiž v čínské kultuře daleko lepší postavení ve společnosti. A také je silnější, pokud jde například o pomoc v domácnosti, což ocení především chudší rodiny.
Ještě v roce 2019 Čínská akademie sociálních věd očekávala, že počet obyvatel dosáhne vrcholu v roce 2029, a to na 1,44 miliardy. Zpráva OSN o populačních vyhlídkách z roku 2019 dokonce očekávala vrchol ještě později, v letech 2031–32.
Tým Šanghajské akademie sociálních věd předpovídá roční průměrný pokles o 1,1 % po roce 2021, čímž se čínská populace v roce 2100 může snížit na 587 milionů. To je méně než polovina dnešního stavu. Logickým předpokladem je, že celková míra porodnosti v Číně mezi dneškem a rokem 2030 poklesne z 1,15 na 1,1 a zůstane tam až do roku 2100.
Rychlý pokles bude mít hluboký dopad na čínskou ekonomiku. Populace Číny v produktivním věku dosáhla vrcholu v roce 2014 a předpokládá se, že se do roku 2100 sníží na méně než jednu třetinu tohoto maxima. Populace navíc značně zestárne.
Roční průměrný pokles čínské populace v produktivním věku o 1,73 % vytváří scénu pro mnohem nižší ekonomický růst, pokud produktivita rychle neporoste. Vyšší mzdové náklady, způsobené rychle se snižující pracovní silou, vytlačí nejspíše výrobu s nízkými maržemi z Číny do zemí s velkým počtem pracovních sil. Jde například o Vietnam, Bangladéš a Indii. Čína bude taktéž muset poskytovat více zdravotních služeb a služeb péče o seniory v důsledku stárnoucí populace.
Foto: Shutterstock
Zdroje: National Bureau of Statistics of China, Washington Post, BBC, China Macro Economy, Ani News, SASS, SSAP, The Conversation, The National Interest, Victoria University
Nový komentář
Komentáře
Já si nedokážu představit, že by u nás žilo tolik lidí a mačkali bychom se a ještě jsme měli nařízení, kolik můžeme mít dětí, atd. Chtěla bych se někdy letět podívat do Číny, láká mě Peking . Chtěla bych ten mumraj vidět na vlastní oči. Jen přesvědčit manžela, aby letěl taky. Sama bych se tam bála.